Zdravím diskutující.

Myslel jsem si, že jednu větu ze zákona lze pochopit jen jedním způsobem. Ale zjistil jsem, že nikoli.

§ 253 NOZ v odstavci 3 říká: Záležitost, která nebyla zařazena na pořad zasedání při jeho ohlášení, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech členů spolku oprávněných o ní hlasovat.

Pochopil jsem z toho, že když konkrétní záležitost (oprava, modernizace, pořízení movité věci atd.) není na pozvánce vypsána, zkrátka o ní nelze hlasovat, když nejsou na schůzi všichni vlastníci. V tomto výkladu mne ujistilo zatím vše, co jsem k tomuto četl.

Od kolegy ve statutáru se mi ale dostalo jiného vysvětlení: Když se mluví o „záležitosti“, lze o ní mluvit v obecnější rovině. Ten paragraf nemluví konkrétně. Pokud se všeobecně bavíme o opravách a údržbě, mluvíme o ní jako o záležitosti. A tu záležitost můžeme potom provést s několika doplňky. Prostě podle mě se hlasuje o plánu oprav jako o celku, což na programu je a my si ještě mezi sebou určíme, co v tom plánu oprav bude a nebude. Takže lze v programu napsat „plán oprav pro rok …“. Tím splníme úplně přesně tvé požadavky. Jen bych pozměnil název toho bodu programu na „plán oprav pro rok … – diskuse a hlasování“. No a ten návrh usnesení předneseme přímo na schůzi.

Působí to na mně, jako: schováme konkrétní hlasování pod jeden obecný bod programu a vlastníci, kteří na schůzi nebudou, se opět nedozvědí, co se má rozhodovat a tedy toto jednání úplně ignoruje onen §.

Prosím o názory a vysvětlení. Děkuji moc