Vložil lake, 2. Březen 2016 - 8:34
  • Pane ivanq, napsal jste: „… kdyby jeden z vlastníků svůj byt neprodával, nevznikl by žádný problém.“

Nepravda. Ten problém vznikl na samém počátku, vaším švindlováním v účetnictví a pácháním trestného činu zkreslování údajů o hospodaření a jmění. Vaše věta je jako vystřižená z toho filmu o seriovém sexuálním vrahovi: „Kdyby ty holky neutíkaly a nekřičely o pomoc, nevznikl by žádný problém“. Už jsem napsal, že vaše zprasené účetnictví nelze dát do pořádku jinak, než jeho rekonstrukcí zpětně od okamžiku kdy jste začali páchat trestné činy.

SVJ přece nepochybně vynaložilo náklad na zhodnocení cizího majetku ve výši podle „faktury“ od zhotovitele. Řekněme 4 011 000 Kč, podívejte se na fakturu. O tom mělo být ihned účtováno jako o nákladu SVJ a zároveň o pohledávce za dlužníky. Účtujete o tom? Dlužníci měli buď uhradit celou alikvotní částku do dne, který jim SVJ stanovilo jako den splatnosti, nebo měly být sjednány s dlužníky smlouvy o úhradě ve splátkách (se splátkovým kalendářem a se sankcí okamžité úhrady celého zůstatku dluhu při zcizení jednotky dlužníka). V tom případě jste jim měli naúčtovat dalších 1 029 000 Kč jako náklady na poskytnutí finanční služby.

  • Napsal jste: „Aby SVJ mohlo splácet úvěr, musí každý vlastník uložit každý měsíc na nějaký účet SVJ 2.000.- Kč.“.

Úvaha je zdánlivě správná, jde o vyrovnání cashflow. Ovšem samotná skutečnost, že SVJ potřebuje sehnat prachy, neznamená ještě, že členové výboru kvůli tomu mají porušovat zákon o účetnictví a podvádět nabyvatele jednotky. Zcela Vám ušlo, že SVJ nebylo nikdy oprávněno vymáhat žádné částky z důvodu splácení svého úvěru. To prostě nejde, to je naivní účetní podvod. Už jsem Vám napsal, že splácení jistiny úvěru nikdy není nákladem. Čemu na tom nerozumíte? Zeptejte se kteréhokoliv daňaře, kteréhokoliv kontrolního pracovníka FÚ.

SVJ mělo vymáhat skutečně vzniklou pohledávku za zateplení domu, případně platby za poskytnutou finanční službu. Nikoliv fiktivní částky, které vlastníci svému SVJ vůbec nedluží, a které jste podvodně označili za „zálohy na správu“ – i když se nejednalo ani o zálohy, ani nebyly na správu. Proč jste prostě nezačali vymáhat to, co tehdejší vlastníci skutečně dlužili? Proč jste s nimi nesjednali písemné smlouvy o splátkovém kalendáři? Proč jste zkreslovali a nadále zkeslujete účetnictví SVJ?

  • Napsal jste: „Problém nastane, když v době splácení některý vlastník svůj byt prodá. Potom se může řešit problém, jestli nový vlastník má přijmout navýšení příspěvku na ten nějaký účet SVJ. Podle mne ano.“

Co tvrdíte „podle Vás“ je protiprávní nesmysl. Nabyvatel jednotky samozřejmě není povinen hradit jakékoliv částky za jiného, navíc ještě za situace, kdy předpis těch částek je od počátku zjevně protiprávní – vymáhají se podvodem na základě sešvindlovaného účetnictví a absolutně neplatného usnesení shromáždění. Kolik v tom je trestných činů jsem Vám už vyjmenoval. Nepokračujte v páchání trestné činnosti, nesnažte se uvést nabyvatele jednotky v omyl s cílem obohatit sebe či jiného na úkor podvedené osoby. Jde o podvod v organizované skupině.

Dám Vám jednoduchý příklad:

Máte osobní automobil. V autoservisu Vám to auto opraví, oprava je v ceně 100 000 Kč. Vy se s nimi dohodnete, že za opravu nezaplatíte ani korunu. Namísto toho budete servisu skládat částky, označené „jakoby“ zálohy na budoucí opravy Vašeho auta. Na tom je zajímavé jen to, že jde o souběh trestných činů v oblasti účetnictví a v oblasti výběru daní.
Zkuste si sám odpovědět na otázku, co se stane až ten automobil prodáte novému vlastníkovi. Myslíte si snad, že kupující je Vaší švindl-dohodou nějak vázán? Není!
Domníváte se snad, že má povinnost za Vás platit sešvindlované „zálohy“, za které mu v budoucnu nikdy nikdo jeho auto neopraví? Samozřejmě nemá takovou povinnost.
Není povinen chovat se nerozumně. Není povinen podílet se nadále na páchání trestné činnosti.

Ty takzvané zálohy z našeho příkladu totiž mizí, jsou průběžně vytunelovány a používány na jiný účel. Autoservis používá ty částky „záloh“ na hrazení svých vlastních dluhů. Podvod je v tom, že pánové ve vedení autoservisu nikdy neplánovali použít ty zálohy na stanovený účel. Věděli od počátku, že jde jen o švindl a že je utratí (zpronevěří) na úplně jiný účel. Nikdy neplánovali, že by ty zálohy vrátili plátci, či použili na účel, ke kterému byly „jako“ vybírány.
--------------------------------------------------------------------------------

V případě bytu i v případě automobilu je recept jednoduchý: Nelhat, nezkresovat účetnictví, nepodílety se na podvodech. Pokud vlastník bytu/auta nemá na úhradu těch 100 000 Kč za opravu/zhodnocení, dohodne s autoservisem/spo­lečenstvím splátkový kalendář. Až bude auto/byt prodávat, hradí samozřejmě dál co je dlužen, nebo podle smlouvy uhradí celý zůstatek jednorázově. Vždyť má peníze z prodeje. Nebo si kupujícím sjedná, že ten převezme povinnost ke splácení dluhu prodávajícího. Věřitel se k tomu vyjádří, zda přijímá či nepřijímá nabyvatele jako nového dlužníka, a je to. Je to přece tak jednoduché. Jiné právní možnosti nejsou.

lake

Odpovědět příspěvkem do diskuse

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Tato informace bude zobrazena.
Diskuse je moderovaná - neslušné příspěvky, příspěvky mimo téma apod. mohou být odstraněny.