Pane Lake, nejde čistě o verzi stanov sepsaných SČMBD, jsou v nich určité změny, které zaneslo dotyčné bytové družstvo (=pověřený vlastník).

Zkusím vypsat svoje laické poznámky, co se mi na stanovách zdá divné.

čl. 3 odst. 3 – prodávající nemá právo na vyúčtování služeb při prodeji bytu ke dni převodu (z textu jsem totiž nepochopil, jestli ale vyúčtování dostane v dubnu následujícího roku, nebo nikdy)

čl. 3 odst. 4 – SVJ bude svévolně rozhodovat o tom, jaké dluhy přejdou na kupujícího; odstavec je poněkud v rozporu s čl. 18 odst. 1 věta poslední (SVJ může vymáhat pohledávky za svým bývalým členem – proč, když podle stanov přejdou?)

čl. 3 odst. 4 věta poslední – nelíbí se mi poplatek 1210 Kč, podle mého názoru SVJ není oprávněno vybírat manipulační poplatky (jednak je to už podnikání, druhak zákon konkrétně stanovuje jaké platby SVJ může vybírat – příspěvek na správu, zálohy na služby, úrok z prodlení a pokutu dle zákona 67/2013 Sb. – nic jiného)

čl. 3 odst. 5 věta poslední – když kupující manželé do 30 dnů neurčí společného zástupce MUSÍ zaplatit pokutu 3000 Kč (stanovy nedávají možnost nezaplatit, kdyby výbor nevymáhal, šlo by o porušení péče řádného hospodáře)

čl. 4 odst. 1 písm. b – SVJ přece nemůže evidovat rodná čísla bez souhlasu subjektu osobních údajů

čl. 4 odst. 1 písm. d – doručovací adresu pouze v ČR vnímám jako porušení vlastnického práva, pravda je, že část bytů vlastní Rusové, Izraelci a jiní cizinci na investice a v ČR ani nežijí a není možné se s nimi spojit, ale snad by šlo nahradit povinností určit zmocněnce v ČR (což jsou většinou realitky, které se jim starají o nájemníky)

čl. 5 odst. 1 písm. h – přeplatek nebo nedoplatek za celý rok připadne vlastníkovi, který byl vlastníkem k 31. prosinci, i když třeba byt koupil teprve v prosinci; jestliže ale SVJ nedá prodávajícímu vyúčtování ke dni převodu, nemohou se ani dohodnout obě strany v kupní smlouvě na vypořádání přeplatků/nedo­platků

čl. 5 odst. 1 písm. i – právo započíst může být zneužito, SVJ bude započítávat i sporné pohledávky (např. pokuty)

čl. 5 odst. 2 písm. b – splatnost příspěvku a služeb do 25. dne je zbytečně přísná, řada lidí je zvyklá platit SIPO na poště poslední den v měsíci

čl. 5 odst. 2 písm. d – myslím si, že vlastník je de facto v postavení slabší strany a nelze uplatňovat smluvní úrok z prodlení (1 promile p.d.), jen v zákonné výši (8,05 % p.a.)

čl. 5 odst. 2 písm. i – důchodci nemají bankovní účet, když ho ale neuvedou, MUSÍ zaplatit pokutu (viz čl. 5 odst. 3 – stanovy nedávají možnost nezaplatit, kdyby výbor nevymáhal, šlo by o porušení péče řádného hospodáře)

čl. 5 odst. 2 písm. o – úředně ověřená projektová dokumentace je snad nadbytečná, stačí obyčejná kopie, vlastník zaplatí stovky korun za ověření

čl. 5 odst. 2 písm. u – povinnost oznámit prodej nebo pronájem je snad porušení vlastnického práva

čl. 5 odst. 3 – pokuta v libovolné výši do 3000 Kč – projev libovůle výboru a kdo bude určovat kdy bylo „zjištěno“ porušení? Ustanovení o pokutě se mi zdá neurčité a snad i nevymahatelné, ale jak se k případné žalobě postaví soudy je ve hvězdách. Nicméně SVJ to může vyřešit započtením pokuty proti přeplatku, ani nemusí podávat žalobu.

čl. 5 odst. 5 – člen společenství svá práva má uplatňovat vůči výboru, ale proč, když shromáždění je přece permanentní orgán?

čl. 6 věta poslední – poplatek 200 Kč – co je jednotlivý případ, jedna návštěva kanceláře, nebo jeden šanon, jedna žádost o informace v různých věcech?

čl. 6 odst. 7 – výbor může rozhodovat o opravách, modernizaci a rekonstrukci v částce 200.000 Kč v každém jednotlivém případě, není to zneužitelné? Možná by mělo být napsáno, že do celkového limitu 200.000 Kč ročně?

čl. 7 odst. 1 – může domovní řád zavazovat osoby vstupující do domu, kteří nejsou vlastníky? Podle mě ne, podle mého názoru by musel být domovní řád součástí prohlášení vlastníka, který by byl odsouhlasen 100 % vlastníků, pak by byl závazný i pro hosty, návštěvy a nájemníky. Co si o tom myslíte?

čl. 7 odst. 11 – mohou stanovy zakazovat, co má vlastník dělat uvnitř své jednotky?

čl. 7 odst. 11 – pokuta 10.000 Kč za každé jednotlivé porušení – co je „jednotlivé porušení“ – zavšivené kanape, smradlavý hadr a lampión jsou jeden nebo tři případy?

čl. 8 odst. 2 písm. b – mezi účetní výnosy patří příspěvky na správu?

čl. 9 – pokus o vytváření fondů, také nevím, co si o tom myslet, zda s tím souhlasit, nebo ne

čl. 9 odst. 3 věta poslední – příspěvek na správu přece nepodléhá DPH, nebo snad ano?

čl. 9 odst. 6 – v našem domě není výtah, chodbu uklízí sami vlastníci, komín nemáme, anténu nemáme (správce ji sundal ještě v 90. letech) a odpad odváží město na svoje náklady z rozpočtu města, mohou tedy tyto služby být ve stanovách, když je SVJ nevykonává?

čl. 9 odst. 8 – rozúčtování společné elektřiny podle podlahových ploch – lze to? Není NV 366/2013 spíše kogentní?

čl. 9 odst. 8 písm. f – lze výtah a úklid účtovat v rámci příspěvku na správu domu?

čl. 9 odst. 11 – může SVJ určovat, že soudní poplatek a náklady právního zastoupení hradít dlužník? Neměl by to spíš určit soud v rozsudku?

čl. 9 odst. 12 – mohou stanovy určit, že nájemné za společné prostory poplynou do DZO? Neměli by si o tom rozhodnout vlastníci, co s penězi?

čl. 10 – podle mého názoru nelze ve stanovách alternativně uvádět výbor nebo předseda společenství, ale výslovně uvést jeden orgán

čl. 11 odst. 9 věta poslední – SVJ přece nemá obchodní tajemství, co tedy chce výbor tajit?

čl. 12 písm. c – stanovy nedefinují, co to je volený orgán

čl. 14 odst. 5 – by měl být určen konkrétní počet členů výboru (dle mého názoru nelze napsat „výbor má nejméně tři členy“) – ale vím, že okolo toho vedou právníci spory

čl. 16 – domovní výbor, podle NOZ lze mít v SVJ fakultativní orgány, ale asi by měly být zapsány v rejstříku společenství, co si o tom myslíte?

čl. 16 odst. 4 – je domovník povinen řídit se usneseními předsedy společenství nebo shromáždění?

čl. 18 odst. 1 – fikce doručení třetí den po odeslání se mi zdá zbytečně přísná, co dovolené, chalupy, nemoce?

čl. 18 odst. 2 – může SVJ vydat ceník úhrad? Je to legální?