Korky napsal: „Definice je dostatečně jasná a obsahuje zákaz (…). Nemůže si tedy dnes sednout a říct, že provedou vyúčtování za rok 2015 podle toho, co dnes upečou.“.
Pane Korky, nemáte pravdu. Konstatuji opět, že jste právním analfabetem a neumíte vyložit zákon. Ustanovení § 6 zákona č. 67/2013 Sb. neobsahuje výslovný kogentní zákaz, jak se nesprávně domníváte. Z toho pak pramení Váš omyl při výkladu tohoto ustanovení.
Co zákonodárce míní pojmem „výslovný zákaz“ ve smyslu § 1 NOZ je odůvodněno v důvodové zprávě k NOZ. Důvodová zpráva v první řadě konstatuje, že v § 1 jde o „… stanovení základní směrnice pro rozlišení právních pravidel podle míry závaznosti“. K tomu důvodová zpráva rozebírá podrobně co musí být splněno, aby text právní normy bylo možno vyložit jako výslovný zákaz. Cituji příslušnou část důvodové zprávy k § 1 odst. 2 NOZ:
| Druhý odstavec navrženého ustanovení vymezuje kritérium pro odlišení ustanovení, která nebrání, aby si osoby uspořádaly soukromá práva a povinnosti odchylně od zákonné úpravy (dispozitivní právní normy) od ustanovení donucující povahy (kogentní právní normy), od nichž se odchýlit nelze. Důraz se klade na dispozitivitu ustanovení soukromého práva jako na zásadu, zatímco kogentní ustanovení jsou výjimečná. (…) Tam, kde není výslovný zákonný zákaz, je ujednání odchylky od zákona přípustné, ledaže se tím poruší dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Zákonný zákaz je formulován buď výslovně slovy „zakazuje se“, nebo výslovným stanovením důsledku odklonu od kogentního ustanovení poukazem na neplatnost ujednání nebo stanovením, že se k závadnému ujednání nepřihlíží. |
Z uvedeného plyne jednoznačně toto: Vaše tvrzení o údajné kogentnosti ustanovení § 6 zákona č. 67/2013 Sb. není správné. Váš názor je rozporný se zákonem. Zákonodárce dává v důvodové zprávě jednoznačně najevo, že upřednostňuje dispozitivitu právních norem. Ustanovení § 6 by mohlo být vyloženo jako kogentní pouze při splnění podmínek, které ovšem splněny nejsou. Kogentnost by bylo možno dovodit pouze při splnění podmínek, které se uvádí v důvodové zprávě výčtem takto:
- právní norma obsahuje výslovně slova „zakazuje se“.
- právní norma obsahuje výslovné stanovení důsledku odklonu od kogentního ustanovení poukazem na neplatnost ujednání;
- právní norma obsahuje výslovné stanovení důsledku odklonu od kogentního ustanovení stanovením, že se k závadnému ujednání nepřihlíží;
- právní norma je v rozporu s dobrými mravy;
- právní norma je v rozporu s veřejným pořádkem;
- právní norma je v rozporu s právem týkajícím se postavení osob.
Pro ustanovení § 6 zákona č. 67/2013 Sb. není splněn ani jeden z těchto předpokladů. Jedná se tedy o typickou dispozitivní právní normu, která samozřejmě může být překonána dohodou všech zúčastněných stran. To už jsem zde uvedl na samém počátku.
Vaše tvrzení je tedy nesprávné. Na vině je Vaše neznalost zákonné úpravy a neznalost obsahu pojmu „kogentní ustanovení“. Zastáváte absurdní a neudržitelný postoj, když po svobodných a svéprávných občanech požadujete, aby se bez právního důvodu slepě podřídili písmenkům v kterémsi nedůležitém právním předpisu.
Jak už jsem zde napsal: Platí, že vlastníci jednotek si mohou libovolně ujednat, že rozúčtování za rok 2015 provedou nějakým novým způsobem, který všichni schválí i dodatečně. Nejsou povinni dodržet pravidlo, že ke změně může dojít teprve od následujícího zúčtovacího období.
lake
P.S. Zdravím také místní právní analfabety, kteří můj správný názor zde vyminusovali. Nerozumíte tomu, sokolíci, ale hodnotit byste chtěli. V tom je váš problém.
Poslední komentáře