Pane „lake“, laik se bude vždycky chovat podle selského rozumu, a ne podle práva. Z čeho by žili advokáti?

Připadá mně naprosto nesmyslné, po debatě u pana Poplety a oslíka Hýkálka, aby právo umožňovalo postup, který mně tam připadl podivný, totiž aby kupující mohl uplatnit požadavek na doplacení podílu na dluhu SVJ prodávajícím, ale prostředky, které jsou zálohově od prodávajícího léta vybírány, jaksi jdou bez uzardění za kupujícím. Když si představím, a asi by se SVJ s takovým hospodařením dala spočítat na prstech jedné ruky, že SVJ šetří na revitalizaci, na příslušném podúčtu prodávající „naspořil“ 200 tisíc, tak tyhle peníze už nikdy neuvidí? Pokud má ale podíl na dluhu SVJ ve výši 200 tisíc, kupující může požadovat po prodávajícím plné vyrovnání dluhu.

Ušetřím vám několik vět ve vašem budoucím postu : Jsem blb a blbem zůstanu. Vy umíte dokonale právo, já zase něco jiného – tak to už na světě chodí. Takže vás prosím o vysvětlující reakci bez invektiv. Proto se tady debatuje, abychom se něco dověděli. To, že dokonale neovládám zákony a judikaturu a používám pojem fond oprav ještě neznamená, že nemám právo na život (nebo vyjadřovat údiv nad tím, co je nám jako návod k životu právníky předkládáno).