Jen takový příklad do diskuse. Jak už jsem uváděl, vykazování výdajů ve skutečné výši je výhodné v případě, kdy hodnotu bytu můžete odepisovat. Např. koupili jste byt za účelem pronájmu, jste jeho výlučným vlastníkem a pronajímáte. Pak můžete do výdajů uplatňovat pořizovací cenu bytu ve formě daňových odpisů dlouhodobého majetku. Triviální příklad:
Pořizovací cena bytu 1.500.000 Kč. Zvolíte rovnoměrnou metodu odpisování. Byty jsou v 5. odpisové skupině a doba odpisování je 30 let. V prvním roce činí odpis 21.000 Kč a v dalších letech 51.000 Kč.
Nájemné bude například 4000 Kč měsíčně.
Takže výsledek v daňovém přiznání: Příjmy 12×4000 = 48000Kč, Výdaje 51000 Kč, Základ daně –3000 Kč, čili daňová ztráta 3000 Kč. Nezaplatíte žádnou daň z příjmu.
U pronájmu plánovaného na kratší dobu (řekněme 5 – 10 let) za vyšší nájemné může být vhodné zvolit zrychlenou metodu odpisování. Pak je odpis v počátečních letech vyšší, ale postupně se snižuje.
Důležité – metodu odpisování ale samozřejmě nelze měnit podle potřeby. Jakou metodu na začátku zvolíte, takovou dodržujete. Odpisování lze ale v případě potřeby přerušit.
Poslední komentáře