Jsem také zvědav, jak soud tyto záležitosti vyřeší. Strana žalovaná by měla dbát, aby před soud byl předvolán znalec, který senátu objasní rozdíl mezi zálohovou platbou a konečnou úhradou (příspěvkem), a ozřejmí zásadní rozdíl mezi vlastním zdrojem a cizím zdrojem v účetnictví.
Soudci totiž bývají nevzděláni ve věcech ekonomických a účetních. Ponechat záležitost na jejich laickém posouzení by mohlo skončit katastrofou pro žalovaného.
Bohužel ani odborníci ve věcech účetních nejsou schopni se vyjádřit vždy srozumitelně a určitě. Dám příklad. Na dotaz čtenáře o neexistujícím „fondu oprav“ odpovídala Ing. Lenka Haráková v časopisu „SVJ aktuálně“ č. 2/2011 (vydává Vydává Verlag Dashöfer), takto:
| „Z dotazu není zcela jasné, co se míní „fondem oprav“. V praxi se tak někdy (z ekonomického pohledu nesprávně) označuje finanční zdroj tvořený v SVJ z příspěvků vlastníků bytů a nebytových prostor (jednotek) určených na úhradu nákladů spojených se správou společných částí domu a pozemku, příp. zdroj vytvořený z části uvedených příspěvků, účelové určený na financování oprav, modernizace a rekonstrukce společných částí domu. Podle ZOVB však mají příspěvky vlastníků jednotek podobu záloh (v účetnictví SVJ – cizí zdroj financování), zatímco fond vždy představuje vlastní zdroj financování účetní jednotky. Ať už se jedná o první nebo druhý případ, obecně platí, že výše příspěvků vlastníků na správu domu a pozemku není předepsána žádným právním předpisem, má být odvozena od konkrétních potřeb daného SVJ (rozpočet nákladů na správu domu a pozemku na běžný rok a tvorba dlouhodobého finančního zdroje na opravy a technické zhodnocení domu plánované v budoucích letech).“ |
Je zajímavé,že Ing. Lenka Haráková se sice přiblížila k pravdě, přesto však ve svém textu nevhodně zaměňuje pojmy příspěvky se zálohami na budoucí příspěvky. Je vidět, že ani odborníci se k této naprosto jednoduché záležitosti nedovedou vyjadřovat jednoznačně. Takových nepřesností by schopný advokát protistrany dokázal znamenitě využít a takového svědka by „odrovnal“.
Při tom je to jen prostá ekonomická a účetní abeceda: Záloha není příspěvkem! Jde o dvě rozdílné kategorie, o dva různé nároky vzniklé z různých právních důvodů, účtuje se o nich jinak, daňově jsou posuzovány jinak a mají samozřejmě odlišné osudy.
Přijatá záloha se stane příspěvkem na správu teprve v okamžiku, kdy je společenstvím použita na náklad správy domu. V okamžiku zaúčtování tohoto případu se dluh SVJ vůčiplátci zálohy sníží o uvedenou částku. Plátci zálohy tím vznikne právo na konečné vyúčtování a vypořádání případného přeplatku/nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování.
lake
Poslední komentáře