• Pele napsal: „Že se z neuhrazeného nedoplatku vzniklého z vyúčtování služeb neuplatňuje poplatek z prodlení, nýbrž úrok z prodlení, je pro mě překvapivá novinka.“

To je překvapivé tvrzení i pro mne. Nikdy jsem přece nic takového nenapsal …

• Pele napsal: „Můžete prosím rozvinout vaši argumentaci, proč při prodlení úhrady nedoplatku uplatňovat úrok z prodlení?“

To už jsem uvedl: úrok z prodlení je příslušenstvím pohledávky podle § 513 NOZ. S tím nemá zákon č.67/2013 vůbec žádnou spojitost. Myslím, že nesprávně směšujete dva navzájem nezávislé nároky, které existují vedle sebe. Z8kon nepraví, že by se oba nároky vzájemně vylučovaly. Takže se nevylučují.

• Pele napsal: „Že se u nezaplacených záloh na služby („služby“ ve smyslu zák. 67/2013 Sb.) uplatní poplatek z prodlení se ale shodneme?“

Jistěže, to je uvedeno v zákonu č.67/2013 Sb..

• Pele napsal: „Že se u nezaplaceného příspěvku na správu (ve smyslu §1180) uplatňuje úrok z prodlení se shodneme?“

Jistěže, to je uvedeno v § 513 zákona č.89/2012 Sb.

• Pele napsal: „Že ne vždy se u nezaplacených záloh na správu uplatní úrok z prodlení je pro mě také překvapivá novinka …“

Tak si to proberme: Podle § 513 NOZ platí, že úrok z prodlení je příslušenstvím pohledávky.
Podle § 15 odst. 1 ZoVB platí, že vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Z toho plyne, že neuhradil-li vlastník předepsaný příspěvek, je v prodlení.
Podle § 15 odst. 2 platí, že k účelu uvedenému v odstavci 1 skládají vlastníci jednotek předem určené finanční prostředky jako zálohu. Složení zálohy na budoucí účel tedy ještě není přispíváním na správu domu podle § 15 odst. 1 ZoVB.
Podle § 15 odst. 4 platí, že pokud vznikla právnická osoba (§ 9), jsou finanční prostředky zálohově poskytnuté vlastníky závazkem právnické osoby vůči vlastníkům jednotek.

Z uvedeného plyne: Je-li uhrazená záloha závazkem SVJ vůči vlastníkovi, nemůže před tím existovat pohledávka SVJ za vlastníkem z téhož důvodu. Jedna platba nemůže být zároveň úhradou dluhu i přijatou zálohou. Musíte si vybrat jednu ze dvou možností:

1. Existuje pohledávka SVJ, která uhrazením zanikne. Pak už si obě strany nic nedluží.
2. Existuje předpis zálohy, která uhrazením vytvoří pohledávku ve stejné výši. SVJ se přijetím zálohy stává dlužníkem vlastníka jednotky.

Pokud snad na počátku již existuje pohledávka, pak veškeré platby dlužníka jsou splátkami existujícího dluhu a uplatní se úrok z prodlení. Takové platby ovšem nemůžete zároveň nazývat zálohami!

Kdy lze stanovit úrok z prodlení u zálohových plateb říká NOZ ve svém ustanovení jednoznačně:

Z uvedeného je zřejmé, že u krátkodobých záloh (např. na služby) můžete vyčíslit prodlení teprve při vyúčtování v dubnu po ukončení zúčtovacího období. U dlouhodobých záloh na správu to lze také stanovit teprve při konečném vyúčtování akce, na kterou se záloha vybírala.

lake