Pane X, otevřel jste téma bezdůvodného obohacení. Takový případ ale nenastal.

K bezdůvodnému obohacení by došlo jedině pokud by SVJ zhodnotilo vlastníkův majetek opravou či zlepšením bez právního důvodu. Ostatně právě proto se toto obohacení nazývá „bezdůvodné“.

K uskutečnění prací byl nepochybně právní důvod: SVJ je ze zákona správcem domu a pozemku, práce na domě byla nejspíše řádně schválena (tedy objednána) tříčtvrtinovou většinou vlastníků jednotek (§ 11 odst. 5 ZoVB). Po předání díla vznikla SVJ pohledávka za vlastníkem jednotky, kterou bylo SVJ oprávněno na něm vymáhat vlastním jménem (§ 9a ZoVB).

Nejednalo se tedy o bezdůvodné obohacení. Rozdíl obou nároků spočívá mimo jiné v tomto:

• Povinnost k úhradě nákladů na objednané práce zahrnuje podíl na veškerých nákladech, které SVJ mělo, a to i kdyby se výsledek nedostavil. Závazek vlastníka vzniká již provedením prací, tedy opravou/zlepšením cizího majetku, i když k vyčíslení konečné částky může dojít později (např. při ročním vyúčtování).
• Povinnost k úhradě bezdůvodného obohacení by zahrnovala pouze částku, o kterou se vlastník skutečně obohatil. Tato částka nemá nic společného s vynaloženými náklady, nýbrž vypočte se jako rozdíl hodnoty nemovitosti před provedením prací a po něm. Takto vypočtená částka může být podstatně nižší než částka skutečně vynaložená.

Závěrem shrnuji, že o bezdůvodné obohacení vlastníka se nejednalo. Jde o vzniklý závazek ze zákonného důvodu. Že výbor SVJ dlužnou částku nevymáhal, i když podle zákona měl a mohl – to je neuvěřitelná neschopnost. Nemá to však žádný vliv na důvod závazku, ani na osobu dlužníka.

Nevymáhání platby mohlo mít pouze ten následek, že právo na úhradu se promlčelo po dvou letech od okamžiku, kdy mohlo být vykonáno poprvé (40/1964 Sb.). Promlčecí doba od 1.1.2014 podle zákona č. 89/2012 Sb. je u majetkových plnění delší – desetiletá.

lake