Paní Dano,
neexistence jednoznačných písemných smluv o uznání dluhu a o splátkovém kalendáři se sankcemi je ukázkou katastrofálně amatérského jednání tehdejšího výboru. Chci-li půjčit jiné osobě větší částku, splácenou po desítky let, zabezpečím si to vždy písemně. Zvlášť když vím, že z dlužníků může kdykoliv zemřít, či prodat jednotku bez toho, že by svůj závazek převedl na nabyvatele bytu.

Naštěstí dlužníci se sami přihlásili ke svému dluhu tím, že hradí měsíční splátky. Soud by tedy k tomuto jednání přihlédl jako k jednoznačnému uznání dluhu. Ovšem při vymáhání dlužné částky po dědicích zemřelého dlužníka by už nastal velký problém s prokazováním důvodu a výše pohledávky.

Jiná věc je, že všichni současní vlastníci jednotek ručí za veškeré závazky/dluhy společenství. I Vy ručíte, bez ohledu na to, že jste Váš podíl na revitalizaci uhradila před pěti lety. Ručitelský závazek by ovšem fungoval mezi věřitelem (bankou) a ručitelem. Nikdy mezi dlužníkem a ručitelem.

O věci jsme si už řekli vše – a teď zbývá pouze počkat s jakým návrhem usnesení přijde předseda. Pak to sem napište a můžeme začít analyzovat.

lake