Nerozumím, Lake v minulosti tvrdil, že službu kterou neodebírám nemusím platit (jednalo se o odběr vody – doporučoval tehdy „mincovní automat“). A nakonec i ZoSL v §1/3 uvádí cit. „Tento zákon se nevztahuje na služby, které si příjemce služeb zajišťuje bez účasti poskytovatele služeb.“ – což v případě tazatele zřejmě platí (cit. „Výtah skutečně neužíváme“).

Takže toto strohé konstatování „o hlasování o rozúčtování“ je na dvě věci – je zavádějící, je k ničemu. Stejně tak z něj lze vyvodit, že službu (platba za užívání výtahu) lze hlasováním také odepřít – mohl by být klidně jiný vlastník, který bydlí v prvním patře, jezdí do něj výtahem (může být ..imobilní, ..s kočárem, ale třeba jen „líný“, ..nebo prostě taky chce výtah na jehož opravy příspívá ať již jej užívá či nikoli).

JENŽE bude mít smůlu, protože podle Lake-pávního názoru cit. „hlasováním podle § 11 odst. 4 ZoVB. Přehlasovaný vlastník má možnost obrátit se na soud podle § 11 odst. 3 ZoVB“ je způsob rozúčtování napadnutelný. Je, ale o úspěšnosti, tahaní se po soudech (viz. kauza „madlo“ → I. ÚS 646/04, jejíhož konce se vlastnice nedočkala živa), ať si každý udělá názor sám.

Bylo by tedy užitečnější rozebrat kde, a zda vůbec někde, jsou hranice
„…Rozhodování o způsobu rozúčtování služeb…“ které je jen druhým krokem poté, co stádo

• „odhlasuje“ povinné rozúčtování (=~ užívání) služby (nechcete li někdo tvrdit, že rozúčtování služby nesouvisí s jejím odebíráním tzn. že menšině se prostě odhlasuje rozúčtovat nejen služby co neužívá, ale třeba ani užívat nemůže).
• „odhlasuje“ odepření služby, protože prostě „ať si ti v prvních patrech …zacvičí“ :ó)