Na téma vody je zde vláken opravdu hodně. Často se pro rozúčtování na byty při poruše bytového vodoměru či při neodečtu operuje pojmem směrné číslo dle vyhlášky buď 428/2001 nebo 120/2011 k zákonu 274/2001.

Zákon se ale týká vztahu mezi majitelem vodovodu (vodárnou) a odběratelem. O podružných je zmínka jen v § 17 (8)

§ 2 – Vymezení základních pojmů

(1) Vodovod je vodním dílem.

(2) Kanalizace je vodním dílem.

(5) Provozovatelem vodovodu nebo kanalizace je osoba, která provozuje vodovod nebo kanalizaci a je držitelem povolení.

(6) Odběratelem … u budov, u nichž spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy, je společenství vlastníků.

(7) Vnitřní vodovod je potrubí určené pro rozvod vody po pozemku nebo stavbě, které navazuje na konec vodovodní přípojky. Vnitřní vodovod není vodním dílem.

§ 17

(8) Odběratel si může na svůj náklad osadit na vnitřním vodovodu vlastní podružný vodoměr (například pro byt). Odpočet z podružného vodoměru nemá vliv na určení množství provozovatelem dodané vody.

• – – – – – – – – – – – – –

Protože zákon 274/2001 neřeší vztah mezi SVJ a vlastníkem bytu, neřeší tedy měření spotřeby na byt ani vyhláška k zákonu.

Rozúčtování spotřeby při neodečtu (poruše vodoměru atd.) nutno řešit jinak. Účtování směrného čísla není oprávněné. Nejjednoduší je naúčtovat rozdíl mezi součtem bytových a náměrem domovního (dle usnesení shromáždění).

Pokud by se účtovalo dle směrných čísel (např. 35m3×3 osoby), muselo by být řešeno, co při dalším (provedeném) odečtu.