Dobrý den,

souhlasím s tím, že koeficienty jsou spravedlivé. Ten kdo je pod střechou anebo má velkou obvodovou plochu bytu, je výrazně znevýhodněn oproti vnitřním bytům. Je proto na místě korekční výpočet.

Bydlíme krátce v nově zatepleném panelovém domě n Praze 5. K zateplení došlo během rekonstrukce v roce 2010, a tak mám informace i zpětně.

Dům má 70 bytů a máme vlastní plynovou kotelnu. V roce 2010 (zatepleno bylo v létě 2010) byla spotřeba 577.000 Kč, po zateplení v roce 2011 byla spotřeba 475.000 Kč.

Kvůli úspoře ale nepíši. Teplo je rozúčtováno 40% / 60% a cena dílu, který je naměřen na měřiči tepla Siemens byla vroce 2010 2,25 Kč a v roce 2011 3,46 Kč. Díl se tedy zdražil více než úspora za zateplení, cca o 50%.

Byť nemám přesný údaj za celý rok nezateplené budovy, dovolím si udělat úvahu, že i, kteří opravdu šetří a např. byt nevytápějí téměř vůbec (jejich tepelná pohoda je cca 19–20°C, zaplatí o poznání méně. Ale ti, kteří považují za tepelnou pohodu např. 23% tak jako já (navíc máme malé děti)tak zaplatí víc.

Abych to ještě více přiblížil. Máme severní byt s rohovou ložnicí, velikost 62 m3. Dům z roku 1973 má panel systému VVU ETA, zateplený polystrenem cca 15 cm. Při velkém šetření (v žádném případě nevytápíme na 23°C) se dostaneme ročně k nákladům 15–17.000 Kč. A to máme cenu Gj za rok 2011 (díky vlastní kotelně) 463 Kč.

Mně se tedy zdá, že vzorec daný vyhláškou 372/2001, nepostihuje spravedlivě rozúčtování nákladů u zateplených domů. Zde se nejspíš zvýšil rozdíl mezi šetřící a normálně topící domásnosti a navíc se velmi zvýšily prostupy tepla mezi byty (dříve mezi byty a pláštěm budovy).

Nově se údajně navrhuje, že rozdělení by mělo být 30%/70% a strop pro max. rozdíl 40% že bude zrušen. To může být pro některé byty fatální.

Máte někdo s tímto osobní zkušenost anebo nějaké odbornjší stanovisko? Já mohu posuzovat jen ze svého pohledu uživatele bytu. Nejsem v představenstvu BD.

Děkuji, Jiří