Koeficienty k výpočtům tepla po zateplení
Řešil již někdo platnost či změnu koeficientů při výpočtech spotřeby tepla po zateplení (zateplení opláštění a výměna oken a dveří)? Zůstávají nadále zvýhodněny byty pod střechou, nad sklepem a severní strana? Děkuji za odpověď, M. Růžičková
Pokud máte na mysli rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie,toto
stanoví vyhl. 372/2001 Sb.
(1) Náklady na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce za
zúčtovací období rozdělí vlastník na složku základní a spotřební.
Základní složka činí 40 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební
složku. (2) Základní složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele
podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového
prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových
prostorů v zúčtovací jednotce. (5) V zúčtovací jednotce, ve které
u konečných spotřebitelů nejsou instalovány měřiče tepelné energie
nebo indikátory vytápění, vlastník spotřební složku rozdělí mezi
konečné spotřebitele obdobným způsobem jako složku základní.
Započitatelná podlahová plocha – podlahová plocha vynásobená koeficienty uvedenými v příloze č. 1 části A. k této vyhlášce. Pokud už máte započitatelnou podlahovou plochu stanovenou, zateplením, novými okny a dveřmi se nijak nemění. Náklady za teplo se sníží pouze nižším odběrem tepla v objektu. Makahari
Obavam se, ze se dotaz tyka tzv. koeficientu polohy mistnosti.
Taky uz to kolem me probehlo.
Smysl tohoto koeficientu je zrejme v ochlazovani venkovnich sten a zvyhodnovani uzivatelu krajnich bytu o proti bytum uprostred budovy – tyto pomery se samozrejme meni .. domnivam se ze by po zatepleni mely byt urcite mensi rozdily nez predtim.
U nas v nesevernejsi mistnosti pod strechou je vysledny koeficient 0,4 … no nelibi se mi to, ale co stim?
Koeficienty se pocitaji ( nediskutuje se o nich ) a nasledne schvaluji na schromazdeni.
Co jsem se koukal tak malo lidi to umi pocitat, ale hodne lidi umi opisovat. Kdo je ale autorita, ktera to umi .. olepovaci polystyrenu mlci, co jsem nasel tak chteji cca 200 Kc za mistnost coz se mi zda hodne, ale soused uz bude mit ucet za teplo o 300 Kc vyssi … zvlast kdyz firmy ani nevedi kolik izolacniho materialu mimo zatepleni mame v panelu … http://panelovedomy.ekowatt.cz/…elovych-domu
nebo … – http://www.building-typology.eu/…cations.html
Urcite se rad pripojim k puvodnimu dotazu …
Ahoj Lidi,
Známé závěry tepelných auditů:
Před zateplením jsou tepelné ztráty následující:
30 % Okna 30 % stěny 30 % vetrání 10 % střecha a sklepy
Po výměně oken a zateplení budovy jsou ztáty odhadovány
50 % větrání 50 % tepelé ztráty budovy
Pří výpočtu tepla se provede rozdělení na základní složku 40 – 50 % a na zbývající část se použijou koeficienty ( polohy místností a radiátorů ) a občas se pak použijou korekční jednotky +/- 40 %.
U nás v domě jsou krajní byty tzv. zvýhodněny u druhé složky a to od 6 – 53 % koeficienty polohy.
Jak tedy postupovat po zateplení s koeficienty polohy:
a.) uděláme tepelný audit
Budou okolo domu běhat různí mužíčkové s termokamerama, bude to hezky vypadat, bude hromada barevných obrázků. kterým stejně nebude nikdo rozumět. Budeme dělat kontrolní vrty do pláště budovy, aby jsme zjistily kolik ma v sobě náš panel izolačního materiálu, budeme počítat tepelné ztráty, nakonec bude matematický výpočet v lepším případě pak bude obsahovat i tzv. statistiku chyb měření. A to vše ve smyslu všem rovným dílem, ačkoliv již od dob zrušení uličních výborů KSČ se již tato hesla moc na věřejnosti neobjevujou.
b.) Můžeme udělat nějakou matematickou studii, výsledkem budou nějaké procenta. Realita je stejně taková, že pro většinu lidí byla fyzika a matematika na škole utrpením a tímto se jen jitří staré školní rány.
Závěr je stejný jako v bodě a.
c.) Prostě se na tyto koeficienty vykašleme.
Není mi známo, že např v bytovkach či domech, kde se topí elektřínou či plynem, rozvodné závody upravovaly cenu energií pro topení dle nějakých koeficientů, ačkoliv to odporuje právu všem stejným dílem.
Už samotné rozdělení teplelných ztrát budovy a dělení na základní a pohyblivou složku eliminuje větší rozdíly či nepřesnosti měření.
d.) Extrémní varianta
V panelových domech žije cca 1 milión obyvatel, na převrat a k návratu starých porádků ( snížit ceny energie a platit pouze podle podlahové plochy a jiné další vymoženosti ) to asi stačit nebude, ale můžem se o to aspon pokusit.
Co vy na to ?
Hubert
Návrh zrušit koeficienty se vyskytl také v našem domě. Byl navržen v konkrétních podmínkách konkrétním lidem. Setkal se s porozuměním až do okamžiku, kdy jsem upozornil, že „zvýhodněné“ byty nejsou pouze na štítu, jak se domníval navrhovatel a mnozí další, ale že je takových bytů v našem domě 52, zatímco „nezvýhodněných“ pouze 48. Z toho vyplývá moje první námitka – dělejte „osvětu“ nejdříve doma.
Nemusíme zkoušet, co udělá návrat ke starým pořádkům a levnému teplu. Pamětníci vědí, že to znamenalo stejnou platbu všech (podle plochy), ale také nedostatečnou dodávky tepla, takže bylo nemožné některé byty řádně vytopit. Nutné dodatečné vytápění elektřinou bylo proti levnému teplu značně nákladnější.
Hlavním účelem změny v rozdělování tepla bylo dosažení zodpovědného chování spotřebitele tepla a snížení spotřeby tepla. Zainteresovanost spotřebitelů na dosažení úspor není možná bez zavedení regulace a měření individuální spotřeby. V našem domě jsme jenom zavedením regulace a měření dosáhli snížení spotřeby o 27%. Nehledali jsme složitý a drahý způsob zjištění výše úspory. Prostě jsme porovnali spotřebu dvou stejných domů o 96 bytech po dobu osmi let. Jeden z domů zavedl v tomto období uvedené opatření o dva roky později, než druhý dům (3 roky původní, 2 roky změna, 3 roky nové podmínky).
Vyhláška má zajistit platbu spotřebitele tepla ve výši, která odpovídá tepelné pohodě, kterou mu odebrané množství teplo zajistilo. Vztah mezi tepelnou pohodou a spotřebou tepla bytu je z důvodu technických nedostatků budovy u jednotlivých bytů velmi odlišný. Tyto nedostatky spotřebitel nemůže ovlivnit, proto za ně nemůže být ani postihován.
Příklad pro morální důvody respektovat vyhlášku. Zvláště u rohových bytů jsou úniky mnohem vyšší než u bytů středních. Mají totiž plochu vnějších stěn větší o plochu štítové stěny a plochu střechy nebo sklepa. Obě tyto plochy jsou stejně velké, jako plocha bytu. Mohou být násobně větší, než plochy vnějších stěn středních bytů. Máme byty, které mají plochu (zaokrouhleně) vnější stěny 23 m² a stěny na chodbu 14 m². Stejné byty na štítu mají navíc štítovou stěnu 25 m². Stejné byty rohové mají dalších 49 m² střechy, nebo podlahy nad nevytápěným sklepem. Každý snad pochopí, že takový malý byt může bez zohlednění znevýhodnění polohou v domě, zaplatit za teplo mnohem více, než největší střední byt. Přitom jsou rohové byty většinou pouze 4 v budově, takže částka na jejich zvýhodnění představuje pro jednotlivé ostatní byty zanedbatelný náklad.
Uvedené závěry 50 % větrání 50 % tepelné ztráty budovy mi připomněly Felixe Holcmanna s jeho scénkou snědení v průměru půlky kuřete. Poměry celého domu prostě neplatí pro všechny byty v domě. V rámci přípravy redukcí po zateplení domu, jsem mimo jiné udělal orientační grafy, které měly sloužit pro ověření platnosti nových redukcí a případné změny. Obsahují skutečné hodnoty redukcí našeho domu. Jak je v textu uvedeno, byly stanoveny nejen redukce podle úniků ale také redukce tvořené na základě statistických údajů o spotřebě tepla v jednotlivých skupinách podle znevýhodnění za dlouhé období, abychom mohli ověřit platnost nových redukcí.
Pokud by se někdo chtěl na podobný materiál podívat, je v souboru „Velikost redukce grafy“ ve složce na odkazu: http://sdrv.ms/Le0Frm
O rozdělování nákladů se diskutovalo také v příspěvcích: „Rozdělování nákladů na teplo – víme, co vlastně chceme?“ a „Připomínky k novele vyhlášky 372/2001 Sb.“.
FrantaF
Dobrý den,
souhlasím s tím, že koeficienty jsou spravedlivé. Ten kdo je pod střechou anebo má velkou obvodovou plochu bytu, je výrazně znevýhodněn oproti vnitřním bytům. Je proto na místě korekční výpočet.
Bydlíme krátce v nově zatepleném panelovém domě n Praze 5. K zateplení došlo během rekonstrukce v roce 2010, a tak mám informace i zpětně.
Dům má 70 bytů a máme vlastní plynovou kotelnu. V roce 2010 (zatepleno bylo v létě 2010) byla spotřeba 577.000 Kč, po zateplení v roce 2011 byla spotřeba 475.000 Kč.
Kvůli úspoře ale nepíši. Teplo je rozúčtováno 40% / 60% a cena dílu, který je naměřen na měřiči tepla Siemens byla vroce 2010 2,25 Kč a v roce 2011 3,46 Kč. Díl se tedy zdražil více než úspora za zateplení, cca o 50%.
Byť nemám přesný údaj za celý rok nezateplené budovy, dovolím si udělat úvahu, že i, kteří opravdu šetří a např. byt nevytápějí téměř vůbec (jejich tepelná pohoda je cca 19–20°C, zaplatí o poznání méně. Ale ti, kteří považují za tepelnou pohodu např. 23% tak jako já (navíc máme malé děti)tak zaplatí víc.
Abych to ještě více přiblížil. Máme severní byt s rohovou ložnicí, velikost 62 m3. Dům z roku 1973 má panel systému VVU ETA, zateplený polystrenem cca 15 cm. Při velkém šetření (v žádném případě nevytápíme na 23°C) se dostaneme ročně k nákladům 15–17.000 Kč. A to máme cenu Gj za rok 2011 (díky vlastní kotelně) 463 Kč.
Mně se tedy zdá, že vzorec daný vyhláškou 372/2001, nepostihuje spravedlivě rozúčtování nákladů u zateplených domů. Zde se nejspíš zvýšil rozdíl mezi šetřící a normálně topící domásnosti a navíc se velmi zvýšily prostupy tepla mezi byty (dříve mezi byty a pláštěm budovy).
Nově se údajně navrhuje, že rozdělení by mělo být 30%/70% a strop pro max. rozdíl 40% že bude zrušen. To může být pro některé byty fatální.
Máte někdo s tímto osobní zkušenost anebo nějaké odbornjší stanovisko? Já mohu posuzovat jen ze svého pohledu uživatele bytu. Nejsem v představenstvu BD.
Děkuji, Jiří
Z nasi projektove dokumentace po provedenem zatepleni panelového domu soustavy PS 69.
- steny domu 0,21 – 0,31 W/m2K
- strecha domu 0,24 W/m2K
- okna vcetne balkonu 1,4 W/m2 K
- schodiste – okna 1,0 W/m2 K
Nas dům je orientovany na sever tou kratsi stranou s minimem oken. Všechny velke sklenene plochy jsou orientovany na Jih a Sever.
ještě chci po projektantovi hodnotu W/m2 K vnitřních sten mezi bytovymi jednotkami … stenovy panel železobetonové plné tl. 140 mm, stropní panel jsou železobetonové plné tl. 150 mm, abych mel predstavu jak se ty vedlejsi byty ohrivaji navzájem, ale domnivam se ze teplo staci dřív utéct okny nez ohrat mistnost.
Doplnuji ještě spotřebu v GJ … samozrejme by ještě mely byt hodnoty v denostupních, ale vzhledem k rozdilnym metodikam pocitani denostupnu neuvadim. Klimaticke udaje jsou bezne dostupne.
2009 1600 GJ 2010 1500 GJ 2011 900 GJ 2012 935 GJ 2013 960 GJ
Ještě udavam nejake cisla, kolik nam to vlastne ty stoupačky v jednotlivých bytech topi … pokud nimi proteka nejaka voda a nahore nemaji zavrene kohouty.
Vnitrni vypoctova teplota 20 C, teplota vody v trubce 70 C
- DN 20 … tepelny vykon 45 W/m
- DN 25 … tepelny vykon 55 W/m
- DN 32 … tepelny vykon 70 W/m
Priloha č.2 Vyhlášky č. 193/2007 Sb.
- prumerna vyska stropu v panelovem dome 2,7 m
- prumerne instalovany radiator 1,8 – 3 kW
Poslední komentáře