Návrh zrušit koeficienty se vyskytl také v našem domě. Byl navržen v konkrétních podmínkách konkrétním lidem. Setkal se s porozuměním až do okamžiku, kdy jsem upozornil, že „zvýhodněné“ byty nejsou pouze na štítu, jak se domníval navrhovatel a mnozí další, ale že je takových bytů v našem domě 52, zatímco „nezvýhodněných“ pouze 48. Z toho vyplývá moje první námitka – dělejte „osvětu“ nejdříve doma.

Nemusíme zkoušet, co udělá návrat ke starým pořádkům a levnému teplu. Pamětníci vědí, že to znamenalo stejnou platbu všech (podle plochy), ale také nedostatečnou dodávky tepla, takže bylo nemožné některé byty řádně vytopit. Nutné dodatečné vytápění elektřinou bylo proti levnému teplu značně nákladnější.

Hlavním účelem změny v rozdělování tepla bylo dosažení zodpovědného chování spotřebitele tepla a snížení spotřeby tepla. Zainteresovanost spotřebitelů na dosažení úspor není možná bez zavedení regulace a měření individuální spotřeby. V našem domě jsme jenom zavedením regulace a měření dosáhli snížení spotřeby o 27%. Nehledali jsme složitý a drahý způsob zjištění výše úspory. Prostě jsme porovnali spotřebu dvou stejných domů o 96 bytech po dobu osmi let. Jeden z domů zavedl v tomto období uvedené opatření o dva roky později, než druhý dům (3 roky původní, 2 roky změna, 3 roky nové podmínky).

Vyhláška má zajistit platbu spotřebitele tepla ve výši, která odpovídá tepelné pohodě, kterou mu odebrané množství teplo zajistilo. Vztah mezi tepelnou pohodou a spotřebou tepla bytu je z důvodu technických nedostatků budovy u jednotlivých bytů velmi odlišný. Tyto nedostatky spotřebitel nemůže ovlivnit, proto za ně nemůže být ani postihován.

Příklad pro morální důvody respektovat vyhlášku. Zvláště u rohových bytů jsou úniky mnohem vyšší než u bytů středních. Mají totiž plochu vnějších stěn větší o plochu štítové stěny a plochu střechy nebo sklepa. Obě tyto plochy jsou stejně velké, jako plocha bytu. Mohou být násobně větší, než plochy vnějších stěn středních bytů. Máme byty, které mají plochu (zaokrouhleně) vnější stěny 23 m² a stěny na chodbu 14 m². Stejné byty na štítu mají navíc štítovou stěnu 25 m². Stejné byty rohové mají dalších 49 m² střechy, nebo podlahy nad nevytápěným sklepem. Každý snad pochopí, že takový malý byt může bez zohlednění znevýhodnění polohou v domě, zaplatit za teplo mnohem více, než největší střední byt. Přitom jsou rohové byty většinou pouze 4 v budově, takže částka na jejich zvýhodnění představuje pro jednotlivé ostatní byty zanedbatelný náklad.

Uvedené závěry 50 % větrání 50 % tepelné ztráty budovy mi připomněly Felixe Holcmanna s jeho scénkou snědení v průměru půlky kuřete. Poměry celého domu prostě neplatí pro všechny byty v domě. V rámci přípravy redukcí po zateplení domu, jsem mimo jiné udělal orientační grafy, které měly sloužit pro ověření platnosti nových redukcí a případné změny. Obsahují skutečné hodnoty redukcí našeho domu. Jak je v textu uvedeno, byly stanoveny nejen redukce podle úniků ale také redukce tvořené na základě statistických údajů o spotřebě tepla v jednotlivých skupinách podle znevýhodnění za dlouhé období, abychom mohli ověřit platnost nových redukcí.

Pokud by se někdo chtěl na podobný materiál podívat, je v souboru „Velikost redukce grafy“ ve složce na odkazu: http://sdrv.ms/Le0Frm

O rozdělování nákladů se diskutovalo také v příspěvcích: „Rozdělování nákladů na teplo – víme, co vlastně chceme?“ a „Připomínky k novele vyhlášky 372/2001 Sb.“.

FrantaF