Neexistuje nic co by se nazývalo „odpařovací nebo elektronický měřič tepla“. Míníte indikátory rozúčtování topných nákladů. Existují měřidla tepla neboli kalorimetry, a to je zcela jiný přístroj: je nejméně desetkrát nákladnější a podléhá povinnému metrologickému ověřování. Doporučuji neplést dohromady jablka a hrušky.

Prakticky se nepoužívají pouze odpařovací a elektronické indikátory, nýbrž na trhu jsou minimálně čtyři způsoby určování nákladů:

• odpařovací trubičky,
• elektronické indikátory,
• indikátory na principu změny optické hustoty skla,
• měření teploty vzduchu s určováním nákladů dennostupňovou metodou.

Plácání o nemožnosti „zkontrolovat algoritmus“ neposlouchejte – pán je neználek a zjevně netuší co píše. Algoritmus použitý v elektronickém indikátoru je zveřejněn každým výrobcem. S možností „kontroly algoritmu“ je to stejné jako s možností kontroly zda náplň v odpařovací trubičce má či nemá dané složení a fyzikální vlastnosti, nebo s kontrolou zda sklíčko má či nemá deklarované chemické složení. Běžný uživatel nezkontroluje naprosto nic. Funkčnost elektronického indikátoru i nastavení koeficientů ovšem zkontrolovat lze, a to velmi snadno.

Zásadní rozdíl mezi třemi typy indikace je tento:

• Indikátory s kapalinou či sklem neumožňují rozdělit náklad při změně konečného spotřebitele v průběhu zúčtovacího období.
• U indikátorů s kapalinou či sklem je fyzikálně nemožné zpětně zkontrolovat jejich správnou funkci a oddělit tzv. letní odpar od změn způsobených vytápěním. Proto nelze spravedlivě a průkazně řešit reklamace směřující proti spolehlivosti indikátoru.
• Naopak elektronický indikátor umožňuje přesně rozdělit náklady spotřební složky při změně konečného spotřebitele v průběhu roku.
• Elektronický indikátor umožňuje dodatečnou kontrolu funkce (porovnáním náměru dvou indikátorů na jednom radiátoru). Tak lze určit zda indikátor pracuje správně a je možno spravedlivě a průkazně řešit reklamace směřující proti jeho náměru.

Další rozdíly mezi třemi typy indikace jsou:

• Odpařovací trubičky mají značný letní odpar, což se obchází nějakým odhadem. K odečtu a výměně náplně vyžadují osobu vstupující do jednotky. Každoročně vzniká náklad s výměnou trubiček.
• Indikátory na principu optické hustoty skla jsou na tom stejně, dokonce jsou ještě citlivější na teplotu mistnosti. (To je některými považováno za výhodu, nikoliv za nevýhodu.) K vyhodnocení a výměně náplně je nutný vstup do jednotky osobou vybavenou speciálním elektronickým zařízením. Sami si tedy nic neodečtete a jste závislí na rozúčtovateli. Vzniká náklad s pravidelnou výměnou indikačního prvku – sklíčka.
• Elektronické indikátory mají životnost 10 let bez výměny. Ukazují hodnotu v číslech, samoodečet je možný. Všechny běžné typy umožňují odečet bez vstupu do jednotky (pomocí kontrolního čísla). Bezdrátové typy umožňují také dálkový odečet bez vstupu do jednotky – ovšem stojí dvojnásobek a jste dlouhodobě závislí na společnosti vlastnící příslušné zařízení a software.

lake