Místní mudrci zatím tazateli neodpověděli ani na jednu z jeho otázek, takže to zkusím já.

• "Kam se má tato skutečnost nahlásit?"
Nesrovnalosti mezi skutečným stavem a záznamem ve veřejném rejstříku je možno oznámit rejstříkovému soudu písemně. Soud vyzve právnickou osobu k nápravě nezákonného stavu.

• "Nejedná se o podvod?"
Mohlo by se jednat o podvod, kdyby někdo napodoboval podpis zemřelého na listinách. Mohlo by se jednat o trestný čin podle § 254 Trestního zákoníku: Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění. Tohoto t.č. se dopustí ten, kdo "v podkladech [pro záznam do rejstříku] zamlčí podstatné údaje, nebo kdo jiného ohrozí nebo omezí na právech tím, že bez zbytečného odkladu nepodá návrh na zápis zákonem stanoveného údaje do (...) rejstříku společenství vlastníků jednotek nebo neuloží listinu do sbírky listin, ač je k tomu podle zákona nebo smlouvy povinen.".
K naplnění skutkové podstaty trestného činu podle § 254 TrZ není podmínkou, aby vznikla škoda. Postačí, že nastala MOŽNOST ohrožení práv, např. možnost vzniku škody v budoucnu. Základní trestní sazba je dva roky nebo zákaz činnosti. Členové výboru se tedy pohybují na tenké hraně zákona.

• "... a navíc výbor nemůže být již tři roky usnášeníschopný."
Nemáte pravdu. Dva ze tří členů výboru tvoří usnášeníschopný výbor. Je-li jeden z nich předsedou, mohou činit písemné právní úkony jménem SVJ.

Podivné je, že za tři roky výbor nezařadil na program shromáždění doplňovací volbu za zemřelého třetího člena. Přitom účetní závěrku (nikoliv "uzávěrku") vkládají do sbírky listin pravidelně, ačkoliv to pro SVJ není povinné. Nabízí se závěr, že dvojice členů výboru nechce, aby jim kdokoliv další "viděl do karet". Proč asi?

lake