FrantaF napsal: „Bylo by jistě podivné, pokud bychom náklady dělili na část do 140% a nad 140% a pak jejich součet naúčtovali. K čemu by pak byl limit a komplikace výpočtu rozdělení. Bylo by to totéž jako kdybychom limity ignorovali.“

Pane Franto, Vaše věta ukazuje na neporozumění znění vyhlášky a nepochopení jak probíhá rozúčtování podle platné vyhlášky.

• Náklad nad 140% uhradí vlastník jednotky vždy v celé výši pouze za sebe. Nedochází k dělení tohoto nákladu podle započitatelných podlahových ploch, ani podle náměrů indikátorů.
• Naopak náklad na vytápění v rozmezí 60 až 140% průměru domu je předmětem rozdělení na složku základní a spotřební, přičemž náklad základní složky se rozúčtuje všem podle započitatelných podlahových ploch a spotřební složka se rozúčtuje všem v poměru náměrů indikátorů.

Pokud nerozumíte rozdílům mezi účtováním nákladů na teplo k jinému účelu podle § 3 a na teplo k vytápění podle § 4 vyhlášky, je třeba si ji znovu pročíst.

Jak už jsem upozornil v odpovědi panu Patočkovi, není nutno prokazovat kolik tepla navíc odebral vlastník jednotky k jakému účelu. Vaše doměnka o prokazování je tedy nesprávná. Postačuje, že šlo o teplo překračující limit 140% průměru domu a tato skutečnost sama o sobě postačuje k závěru, že podle vyhlášky nešlo o teplo k vytápění.

lake