Promiňte, ještě bych něco doplnil: i kdyby Vaše stanovy takové hlasování umožňovaly, pak by měly stanovit podrobná pravidla pro postup při takovém hlasování. Rozhodně by sotva mohly umožňovat postup, který naznačujete, tj. že někdo osloví pouze některé vlastníky tak, aby bylo dosaženo potřebné většiny. Základním principem jakéhokoli způsobu hlasování je podle mne nutnost umožnit hlasování všem, kteří mají právo hlasovat. Tento princip byl u nás v domě porušován dlouhá léta, kdy si družstevní byty převedla do vlastnictví podle zákona 72/1994 Sb. jen část oprávněných, vlastnící těsnou menšinu podílu na domě. Družstvo, které spravovalo společné části domu a vlastnilo většinový podíl na domu, rozhodovalo roky o všem zcela samo bez vědomí vlastníků, které svými stanovami vyloučilo i ze samosprávy. Můj boj proti této praxi, který trval celá ta dlouhá léta, byl vyčerpávající a zcela marný. Vše prý bylo podle zákona. Nyní, po převodu zbytku bytů je naše situace již právně jiná (ve skutečnosti skoro stejná – hlavní problém je vždy totiž v lidech, v tom, zda jsou slušní či nikoli. U nás v domě jsou v důsledku této letité praxe a dalších s ní spojených okolností jejich charaktery značně pokřiveny, což se dá ale říci podobně o celé současné společnosti). Například nyní u nás vyplavala na povrch značná škoda, která vznikla z rekonstrukce balkonů provedené v roce 1999, tj. v době o které jsem hovořil, bez možnosti vlastníků bytů v os. vlastnictví o této rekonstrukci spolurozhodovat. Rozhodl jsem se proto dnes pokračovat v marném boji s větrnými mlýny a po Družstvu i po příslušných stavebních úřadech, které tehdy s použitím dnes už těžko uvěřitelné argumentace zamítly mou stížnost na uvedený postup, požadovat náhradu škody. Ještě jednou mi promiňte, že jsem se rozepsal i o věcech, na které jste se neptala. Váš problém poněkud rozjitřil mé rány.