Více tolerance k jiným názorům, prosím
Ve zdejší diskusi jsou někdy používány názory bez náležité argumentace, ale s o to větším přesvědčením, že tento výklad zákona je správný a dokonce jediný možný. Navíc, že oponent je pitomec, pokud má názor jiný.
Vykládat zákony dělá potíže i soudcům působícím na Nejvyšším správním soudu a Ústavním soudu. A ti na to mají vzdělání, na rozdíl od většiny diskutujících, a živí se tím, na rozdíl od drtivé většiny diskutujících.
Uvedu příklad, který se může týkat i SVJ. Jedná se o problém, zda prekluze doměření daně z příjmů nastává v termínu 0+3 nebo 1+3.
První senát NSS v 1 Afs 139/2006 akceptoval nález ÚS sp. zn. I. ÚS 1611/07 o 0+3. Stejně tak osmý senát v 8 Afs 3/2009.
Ale devátý senát NSS prosazuje 1+3 v 9 Afs 42/2008. Nyní se k němu přidal i pátý senát v 5 Afs 15/2009.
Proto je věc předána do rozšířeného senátu NSS a můžeme se zase těšit na novoty.
Když se nemohou dohodnout nad jedním ustanovením ZSDP profesionálové, považuji za vhodné vyzvat zdejší diskutující, aby měli více tolerance k jiným názorům na výklad ZoVB od neprofesionálů. Vykládat podivuhodnost s názvem ZoVB je mnohem složitější, než nějaký ZSDP.
Navíc, jak říká klasik, pokud nejde o zdraví, jde o ho…dně málo. :-))
Hezký den!
Pavel
Pane Richarde,
zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (ZSDP) byl zrušen, včetně pozdějších novel č. 225/1994 Sb. a č. 323/1996 Sb. Od 1. ledna 2010 je účinný zákon č. 280/2009 Sb. (daňový řád).
Mimochodem, Váš zde vyjádřený názor je jakýsi právní fatalismus: nic není jisté, nikdo nemůže říci nic předem, vše je složité, vše je případ od případu. Vše záleží na tom, jak se Ouřad vyspí a jak všemocný Ouřad rozhodne.
-----------------------------------------------------------
I když úvodní příspěvek pana Pavla byl míněn spíše obecně, vrátím se k osudu jím zmíněného problému lhůt 3+1 nebo 3+0 k zahájení daňové kontroly (§ 47 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků).
Problém vyvstal proto, že zákonodárce svázal počátek běhu tříleté prekluzivní lhůty s okamžikem "vzniku povinnosti podat daňové přiznání", avšak tento okamžik nedefinoval (s výjimkou zákona o DPH a zákona o spotřebních daních).
Nakonec vše vyřešil zákon č. 280/2009 Sb. (daňový řád) takto:
§ 148 Lhůta pro stanovení daně
(1) Daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí 3 roky. Lhůta pro stanovení daně počne běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení.
Lhůta se v taxativně vyjmenovaných případech prodlužuje o 1 rok, takže podnikatelé si nepolepšili ...
lake
Milej zlatej Lake,
1/ § 266
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.
Chybička, rok sem, rok tam.
2/ Až budete umět z práva a daní to, co já jsem k dnešku zapoměl, pak si budeme ve znalostech práva, daní a bydlení rovni.
3/ Když udělám chybu a někdo mě na ní upozorní, tak se omluvím, napravím a mnohdy jsem i rád, že jsem na chybu upozorněn, protože může právě v mé práci mít fatální dopady. A kdo nikdy neudělal chybu?????
4/ Chci Vás touto cestou požádat, abyste z těch, kteří si zde píšou o radu a pomoc nedělal blbce matením pojmů a chybnou interpretací zákonů. Vyznávám právo na vlastní názor kohokoliv, kdykoliv a na cokoliv, ale co je moc, to je moc.
Oni to mají profiprávníci těžké. Z mého pohledu profíka daňaře je to fakt složité. Kontrola daně se dá dělat pouze 3 roky zpátky. Jenže když je v pěti posledních letech uvedena ztráta, tak má FÚ právo k ní přihlížet, protože právě těch 5 let jí lze umazávat. A tak do značné míry je na správci daně, jak situaci posoudí a tudíž následně rozhodne. A pak „babo“ raď.
Je to indy vindi případ od případu, je nutné znát celou historii a pak lze v kontextu ZSDP posuzovat.
Pak se soudcům z NSS nedivím. V kontextu s tím mi ZoVB přijde jako brnkačka, i když i ten je skvěle napsán.
Poslední komentáře