371/2004 Sb. - Vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek
Číslo
Název
Text
371/2004 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 19. května 2004, kterým se vydávají vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek Změna: 151/2006 Sb. Vláda nařizuje podle § 9 odst. 10 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění zákona č. 103/2000 Sb.: § 1 (1) Do doby schválení stanov společenství vlastníků jednotek (dále jen "společenství") nebo do doby, kdy schválené stanovy společenství nabudou účinnosti, řídí se právní poměry společenství vzorovými stanovami společenství uvedenými v příloze k tomuto nařízení. (2) Neobsahují-li stanovy společenství, schválené jeho shromážděním, některou z náležitostí uvedených v § 9 odst. 14 zákona o vlastnictví bytů, řídí se právní poměry společenství v těchto věcech příslušnými ustanoveními vzorových stanov uvedených v příloze k tomuto nařízení. § 2 Zrušuje se nařízení vlády č. 322/2000 Sb., kterým se vydávají vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek podle zákona o vlastnictví bytů. § 3 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2004. Předseda vlády: PhDr. Špidla v. r. Ministr pro místní rozvoj: JUDr. Němec v. r. Příl. Vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Čl. I Základní ustanovení (1) Společenství vlastníků jednotek (dále jen "společenství") je právnickou osobou, která vznikla na základě zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění zákona č. 273/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 280/1996 Sb., zákona č. 97/1999 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 171/2005 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb. (2) Členy společenství jsou vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě (dále jen "jednotka"), společnými členy společenství jsou společní vlastníci jednotek, za podmínek uvedených v zákoně o vlastnictví bytů (dále jen "člen společenství"). (3) Společenství je jako právnická osoba způsobilé vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu (dále jen "správa domu") a pozemku a v dalších věcech v rozsahu a způsobem uvedeným v zákoně o vlastnictví bytů a v těchto stanovách. Čl. II Název a sídlo společenství (1) Názvem společenství jsou slova "Společenství pro dům" spolu s označením domu, pro který společenství vzniklo. (2) Sídlo společenství je určeno adresou, kde společenství sídlí a kde se veřejnost může se společenstvím stýkat. ČÁST DRUHÁ PŘEDMĚT ČINNOSTI SPOLEČENSTVÍ Čl. III Správa domu a další činnosti (1) Správou domu se rozumí zajišťování a) provozu domu a pozemku, b) údržby a oprav společných částí domu, c) protipožárního zabezpečení domu, včetně hromosvodů, d) revizí a oprav společných částí technických sítí, rozvodů elektrické energie, plynu, vody a odvodu odpadních vod, tepla a teplé užitkové vody včetně radiátorů, vzduchotechniky, výtahů, zařízení pro příjem televizního a rozhlasového signálu a elektrických sdělovacích zařízení v domě a dalších technických zařízení podle vybavení domu, e) revizí a oprav domovní kotelny či výměníkové (předávací) stanice v rozsahu a způsobem odpovídajícím skutečnému vybavení domu, f) prohlídek a čištění komínů, g) administrativní a operativně technické činnosti spojené se správou domu, včetně vedení příslušné technické a provozní dokumentace domu, h) správy jednotek, které jsou ve spoluvlastnictví všech členů společenství, i) dalších činností, které vyplývají pro společenství z právních předpisů a technických postupů spojených se správou domu. (2) V rámci předmětu své činnosti může společenství sjednávat smlouvy, především o a) zajištění dodávek služeb spojených s užíváním jednotek, nejde-li o služby, jejichž dodávky si členové společenství zajišťují u dodavatele přímo, b) pojištění domu, c) nájmu společných částí domu, d) nájmu jednotek, které jsou ve spoluvlastnictví všech členů společenství. (3) Společenství zajišťuje rovněž kontrolu plnění jím uzavřených smluv podle odstavce 1 a 2 a uplatňování nároků z porušování smluvních povinností ze strany dodavatelů. (4) Při plnění úkolů podle zákona o vlastnictví bytů a těchto stanov zajišťuje společenství dále zejména tyto činnosti spojené se správou domu a pozemku: a) vybírání předem určených finančních prostředků od členů společenství na náklady spojené se správou domu a pozemku (dále jen "příspěvky na správu domu a pozemku"), popřípadě dalších příspěvků na činnosti uvedené v čl. IV, b) vedení evidence plateb členů společenství, které jsou podle písmene a) vybírány, c) vedení evidence nákladů vztahujících se k domu a pozemku a k činnosti společenství, d) zřízení účtu u banky a hospodaření s finančními prostředky, e) vedení účetnictví v souladu se zvláštními právními předpisy, f) vedení seznamu členů společenství. (5) Společenství zajišťuje buď přímo nebo na základě smluv uzavřených společenstvím s dodavateli plnění spojená s užíváním jednotek a společných částí domu (dále jen "služby"), například dodávky tepla a teplé užitkové vody, elektřiny, dodávky vody a odvod odpadní vody, úklid společných prostor, užívání výtahu, zařízení pro příjem televizního a rozhlasového signálu. V rámci této činnosti společenství zajišťuje zejména a) vybírání úhrad za služby zajišťované společenstvím, b) způsob rozúčtování cen služeb na jednotlivé členy společenství, není-li rozúčtování cen služeb stanoveno zvláštním právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu, a vyúčtování přijatých záloh na jednotlivé členy společenství, c) vedení potřebných evidencí spojených se zajišťováním služeb a jejich úhradami včetně vyúčtování. (6) Společenství zajišťuje činnosti související s provozováním společných částí domu, zejména technických zařízení, která slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám než členům společenství včetně uzavírání s tím souvisejících smluv. (7) V rámci činností vykonávaných v rozsahu zákona o vlastnictví bytů společenství dále zajišťuje zejména a) včasné vymáhání plnění povinností uložených členům společenství k tomu příslušným orgánem společenství, b) řádné hospodaření se svým majetkem a s finančními prostředky poskytovanými vlastníky jednotek, c) plnění dalších povinností spojených s předmětem činnosti společenství podle zvláštních právních předpisů. Čl. IV Změny společných částí domu Společenství dále zajišťuje se souhlasem všech členů společenství změny účelu užívání stavby a změny stavby, pokud není dále uvedeno jinak. Stavební úpravy spočívající v modernizaci, rekonstrukci a opravách společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, zajišťuje společenství se souhlasem nejméně tříčtvrtinové většiny všech členů společenství. Čl. V Zajišťování správy domu a dalších činností na základě smlouvy se správcem (1) V souladu s prohlášením vlastníka budovy o osobě pověřené správou domu (dále jen "správce"), anebo v souladu s usnesením shromáždění vlastníků jednotek (dále jen "shromáždění") o ustanovení správce, může společenství zajišťovat provozní, technické, správní a obdobné činnosti spojené se správou domu a pozemku a s dalšími činnostmi, popřípadě některé z těchto činností, na základě smlouvy se správcem, kterým může být fyzická nebo právnická osoba. (2) Smlouva se správcem obsahuje a) vymezení činností, které bude správce vykonávat, b) určení způsobu hospodaření s příspěvky na správu domu a pozemku a s finančními prostředky poskytovanými na úhradu služeb včetně jejich evidence, c) povinnost správce předkládat jím uzavírané smlouvy nebo jejich změny předem ke schválení orgánu společenství příslušnému podle těchto stanov, pokud byl správce společenstvím zmocněn k jejich uzavírání, d) povinnost správce předložit jednou ročně shromáždění zprávu o činnosti správce, zejména o finančním hospodaření, o stavu finančních prostředků každého vlastníka jednotky a o stavu společných částí domu, jakož i o jiných významných skutečnostech, e) povinnost správce před ukončením jeho činnosti podat shromáždění zprávu o své činnosti a předat výboru nebo pověřenému vlastníkovi všechny písemné materiály o správě domu a své činnosti, f) další náležitosti stanovené shromážděním. (3) Změny osoby správce nebo změny obsahu smlouvy se správcem schvaluje shromáždění. (4) Uzavřením smlouvy se správcem podle odstavců 1 až 3 nemůže být dotčena výlučná rozhodovací působnost orgánů společenství plynoucí ze zákona o vlastnictví bytů a z těchto stanov. ČÁST TŘETÍ ORGÁNY SPOLEČENSTVÍ Čl. VI Společná ustanovení (1) Orgány společenství jsou: a) shromáždění, b) výbor společenství (dále jen "výbor") nebo člen společenství pověřený funkcí výboru (dále jen "pověřený vlastník"), pokud není volen výbor, c) kontrolní komise nebo revizor, rozhodne-li o tom shromáždění. (2) Orgány uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) jsou volené orgány společenství. Členem voleného orgánu společenství nebo jeho voleným orgánem může být pouze fyzická osoba, která je členem nebo společným členem tohoto společenství nebo je zmocněným zástupcem právnické osoby - člena společenství, je ke dni volby starší 18 let a má způsobilost k právním úkonům. (3) Členem voleného orgánu společenství nemůže být současně ten, jehož příbuzný v řadě přímé, sourozenec nebo manžel (manželka) je členem voleného orgánu společenství. Členství v jednom voleném orgánu společenství je neslučitelné s členstvím v jiném voleném orgánu tohoto společenství. (4) Závazek k výkonu volené funkce v orgánu společenství je závazkem osobní povahy a člen voleného orgánu společenství se nemůže nechat zastoupit při výkonu své funkce. (5) Funkční období členů volených orgánů společenství je 5 let; počíná dnem zvolení do funkce a končí uplynutím funkčního období. Členství ve voleném orgánu dále končí odstoupením z funkce, odvoláním z funkce nebo zánikem členství ve společenství. (6) Člen voleného orgánu společenství může být volen opětovně. (7) Člen voleného orgánu společenství může být před uplynutím funkčního období z funkce odvolán shromážděním. (8) Člen voleného orgánu společenství může před uplynutím funkčního období z funkce odstoupit. Odstoupení musí písemně oznámit orgánu společenství, jehož je členem. Jeho funkce končí dnem, kdy tento orgán odstoupení na své schůzi projednal, nejpozději však uplynutím 30 dnů ode dne doručení oznámení o odstoupení. Pověřený vlastník musí své odstoupení z funkce písemně oznámit shromáždění. Účinky jeho odstoupení nastávají dnem následujícím po nejbližší schůzi shromáždění, nejpozději však uplynutím 60 dnů ode dne doručení oznámení o odstoupení. (9) Shromáždění může volit náhradníky členů volených orgánů společenství v počtu rovnajícím se nejvýše počtu zvolených členů orgánu, spolu s určením jejich pořadí. Náhradník nastupuje na místo člena orgánu, jehož funkce skončila před uplynutím funkčního období, dnem skončení funkce. Pro náhradníky platí ustanovení odstavců 3 a 4 obdobně. Ustanovení o náhradnících členů volených orgánů se nepoužije u pověřeného vlastníka. (10) Orgány společenství hlasují veřejně. Shromáždění se může nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů usnést, že bude o určité věci hlasovat tajně pomocí hlasovacích lístků. V takovém případě současně stanoví postup pro tajné hlasování. (11) Pokud se nesejde shromáždění k volbě orgánů společenství nebo nejsou-li tyto orgány zvoleny, plní jejich funkci člen společenství, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí nejméně jednu polovinu, jinak členové společenství, kteří se jimi stali dnem jeho vzniku. Totéž platí, nebude-li statutární orgán schopen plnit své funkce z důvodu, že počet členů výboru poklesl pod 3 členy, nebo není-li ve funkci pověřený vlastník. Čl. VII Shromáždění (1) Nejvyšším orgánem společenství je shromáždění, které tvoří členové společenství. (2) Shromáždění volí a odvolává členy výboru nebo pověřeného vlastníka; volí a odvolává členy kontrolní komise nebo revizora, rozhodne-li o jejich zřízení. (3) Do výlučné působnosti shromáždění náleží rozhodování o a) změnách ve věcech, které jsou obsahem prohlášení vlastníka budovy podle § 4 zákona o vlastnictví bytů, b) schválení nebo změně stanov, c) uzavření smlouvy o zástavním právu k jednotce se souhlasem člena společenství, který je jejím vlastníkem, k zajištění pohledávek vyplývajících z úvěru poskytnutého na náklady spojené se správou domu, d) změně účelu užívání stavby, změně stavby, jakož i o modernizaci, rekonstrukci, stavebních úpravách a opravách společných částí domu, e) schválení účetní závěrky, předložené výborem či pověřeným vlastníkem, spolu se zprávou o hospodaření společenství a správě domu; pokud je správa domu a činnosti s ní související vykonávány správcem podle čl. V, předkládá zprávu rovněž správce v rozsahu a způsobem uvedeným ve smlouvě, f) výši příspěvků členů společenství na správu domu a pozemku, popřípadě o výši a způsobu placení dalších příspěvků na činnosti uvedené v čl. IV, g) výši záloh na úhradu za služby, pokud není rozhodování v této věci usnesením shromáždění svěřeno výboru nebo pověřenému vlastníkovi, h) způsobu rozúčtování cen služeb na jednotlivé členy společenství, není-li stanoveno zvláštním právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu, i) vymáhání plnění povinností uložených členům společenství k tomu příslušným orgánem společenství podle zákona o vlastnictví bytů a podle těchto stanov, pokud tuto činnost nesvěří do působnosti výboru nebo pověřeného vlastníka, j) změně osoby správce nebo o změně obsahu smlouvy se správcem, k) nabývání nemovitých věcí, bytů nebo nebytových prostor k účelům, které jsou předmětem činnosti společenství podle zákona o vlastnictví bytů, o majetkových dispozicích s těmito věcmi (převody, darování, zatěžování právy jiných osob, ručení těmito věcmi apod.); totéž platí pro jiná práva a jiné majetkové hodnoty, dále pro movité věci, je-li jejich pořizovací cena vyšší než částka určená usnesením shromáždění, jinak částka vyšší než 50 tisíc Kč v jednotlivém případě, l) stanovení výše odměny členů výboru nebo pověřeného vlastníka, m) rozdělení případného zisku z hospodaření společenství, n) pravidlech pro užívání společných částí domu, o) schvalování rozpočtu společenství, p) dalších záležitostech společenství, pokud tak stanoví zákon o vlastnictví bytů, anebo si je shromáždění k rozhodnutí vyhradí. (4) Shromáždění se schází nejméně jednou za rok. Svolává je výbor nebo pověřený vlastník. Není-li zvolen výbor nebo pověřený vlastník, svolává shromáždění ten, kdo plní funkci orgánů společenství. Svolavatel připravuje též podklady pro jednání shromáždění. (5) Shromáždění musí být svoláno též, požádá-li o to s uvedením návrhu pořadu jednání nejméně takový počet členů společenství, kteří mají alespoň jednu čtvrtinu všech hlasů, a to do 30 dnů od doručení této žádosti. (6) Nesplní-li svolavatel uvedený v odstavci 4 povinnost svolat shromáždění podle odstavce 4 nebo 5, jsou oprávněni shromáždění svolat členové společenství, jejichž počet hlasů činí alespoň jednu čtvrtinu všech hlasů. (7) Shromáždění se svolává písemnou pozvánkou, která se doručí všem členům společenství, a současně vyvěsí v domě na domovní vývěsce společenství. (8) Písemná pozvánka musí být doručena a současně vyvěšena nejméně 15 dní přede dnem konání shromáždění. V pozvánce se uvede zejména datum, hodina, místo konání a program jednání shromáždění. Dále se v pozvánce uvede, kde se mohou členové společenství seznámit s podklady k nejdůležitějším bodům jednání, pokud nejsou tyto podklady k pozvánce připojeny. (9) Jednání shromáždění řídí předseda (místopředseda) výboru nebo pověřený člen výboru, anebo pověřený vlastník; v případě svolání shromáždění svolavatelem podle odstavce 4 věta druhá, nebo podle odstavce 6, řídí jednání shromáždění člen společenství zmocněný tímto svolavatelem. (10) Shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni členové společenství, kteří mají většinu hlasů. K přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů společenství, pokud zákon nebo tyto stanovy neurčují jinak. (11) Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů členů společenství na společných částech domu; členové společenství, kteří jsou spoluvlastníky jednotky, mají společně jeden hlas. (12) Při rovnosti hlasů nebo nedosáhne-li se potřebné většiny nebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoliv člena společenství soud. Jde-li o důležitou záležitost, může přehlasovaný člen společenství požádat soud, aby o ní rozhodl. Právo je nutno uplatnit u soudu do 6 měsíců ode dne přijetí rozhodnutí, jinak právo zanikne. (13) Tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných členů společenství je zapotřebí k přijetí usnesení o a) schválení nebo změně stanov, b) změně prohlášení vlastníka budovy podle § 4 zákona o vlastnictví bytů, c) uzavření smlouvy o zástavním právu k jednotkám podle odstavce 3 písm. c), d) způsobu rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky, e) rozdělení zisku z hospodaření společenství. (14) K přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby a o změně stavby je zapotřebí souhlasu všech členů společenství, pokud není dále uvedeno jinak. Jde-li o stavební úpravy spočívající v modernizaci, rekonstrukci a opravách společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, postačuje souhlas nejméně tříčtvrtinové většiny všech členů společenství. (15) Ke zvolení členů výboru nebo pověřeného vlastníka je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech členů společenství. (16) Tvoří-li společenství pouze 3 členové, je zapotřebí k přijetí usnesení shromáždění vždy souhlasu všech členů společenství. (17) Z jednání shromáždění se pořizuje zápis, za jehož pořízení odpovídá svolavatel. Zápis musí obsahovat nezbytné údaje prokazující schopnost shromáždění k jednání a usnášení, dále údaje o průběhu jednání, plné znění přijatých usnesení a výsledky voleb, pokud byly volby prováděny. Přílohu zápisu tvoří zejména listina přítomných s jejich podpisy a písemné podklady, které byly předloženy k jednotlivým projednávaným bodům. (18) Zápis podepisuje předsedající a zapisovatel. Zápisy včetně písemných podkladů k jednání shromáždění musí být uschovány u předsedy výboru nebo u pověřeného vlastníka. (19) Ustanovení odstavců 17 a 18 se přiměřeně použijí pro zápisy z jednání výboru a kontrolní komise. Čl. VIII Výbor (1) Výbor je výkonným orgánem společenství. Řídí a organizuje běžnou činnost společenství a rozhoduje ve věcech spojených se správou domu a s předmětem činnosti společenství s výjimkou těch věcí, které jsou podle zákona o vlastnictví bytů a těchto stanov ve výlučné působnosti shromáždění, anebo si je shromáždění k rozhodnutí vyhradilo. (2) Výbor je statutárním orgánem společenství. Za svou činnost odpovídá výbor shromáždění. Za výbor jedná navenek jeho předseda. V době nepřítomnosti předsedy jej zastupuje místopředseda. Jde-li o písemný právní úkon, který činí výbor, musí být podepsán předsedou nebo v jeho zastoupení místopředsedou a dalším členem výboru. Podepisuje-li předseda spolu s místopředsedou, je podpis místopředsedy považován za podpis dalšího člena výboru. (3) Členové výboru jsou voleni a odvoláváni shromážděním. Předsedu a místopředsedu volí výbor z řad svých členů a z funkce je odvolává. (4) Předseda výboru organizuje, svolává a řídí činnost výboru, organizuje běžnou činnost společenství. (5) Výbor koná své schůze podle potřeby, nejméně však jednou za čtvrtletí. (6) Výbor je alespoň tříčlenný. Každý člen výboru má jeden hlas. (7) Výbor je schopen usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. K přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů výboru. Požádá-li o to člen výboru, musí být do zápisu výslovně uveden jeho nesouhlas s přijatým usnesením, popřípadě též důvody tohoto nesouhlasu. (8) Odpovědnost člena výboru za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti při výkonu své funkce, se řídí ustanoveními občanského zákoníku. (9) Výbor jako výkonný orgán společenství zejména a) zajišťuje záležitosti společenství ve věcech správy domu a pozemku a dalších činností společenství podle zákona o vlastnictví bytů a těchto stanov, pokud nejde o záležitosti, které jsou v působnosti shromáždění; zajišťuje plnění usnesení shromáždění a odpovídá mu za svou činnost, b) rozhoduje o uzavírání smluv ve věcech předmětu činnosti společenství, zejména k zajištění oprav, pojištění domu a zajištění dodávky služeb spojených s užíváním jednotek, c) odpovídá za vedení účetnictví a za sestavení účetní závěrky a za předložení přiznání k daním, pokud tato povinnost vyplývá z právních předpisů, d) připravuje podklady pro jednání shromáždění, svolává shromáždění, předkládá shromáždění zprávu o hospodaření společenství, zprávu o správě domu a pozemku a o dalších činnostech společenství, které obsahují zejména základní údaje o provedených a plánovaných opravách, údržbě a povinných revizích včetně údajů o použití a stavu příspěvků na správu domu a pozemku, e) předkládá k projednání a schválení účetní závěrku a písemné materiály, které má shromáždění projednat, f) zajišťuje řádné vedení písemností společenství, g) sděluje jednotlivým členům společenství podle usnesení shromáždění výši příspěvků na náklady spojené se správou domu a pozemku a výši záloh na úhradu za služby, h) zajišťuje vyúčtování záloh na úhradu za služby a vypořádání nedoplatků nebo přeplatků, i) zajišťuje včasné plnění závazků společenství vzniklých ze smluv a jiných závazků a povinností vůči třetím osobám a včasné uplatňování pohledávek společenství. (10) Výbor jako statutární orgán společenství zejména a) v souladu se zákonem o vlastnictví bytů, s těmito stanovami a s usneseními shromáždění činí právní úkony jménem společenství navenek ve věcech předmětu činnosti, zejména též uzavírá smlouvy, b) zajišťuje kontrolu kvality dodávek, služeb a jiných plnění podle uzavřených smluv a činí vůči dodavatelům potřebná právní nebo jiná opatření k odstranění zjištěných nedostatků nebo k náhradě vzniklé škody, c) jménem společenství vymáhá plnění povinností uložených členům společenství, d) plní povinnosti podle zákona o vlastnictví bytů ve vztahu k rejstříku společenství vedenému příslušným soudem určeným zvláštním předpisem k vedení obchodního rejstříku. Čl. IX Pověřený vlastník (1) Pověřený vlastník plní funkci výkonného a statutárního orgánu společenství. (2) Pověřený vlastník činí právní úkony a podepisuje je jménem společenství. (3) Pověřeného vlastníka volí shromáždění stejným způsobem, jakým se volí výbor. (4) Pověřený vlastník vykonává působnost a plní úkoly v rozsahu, v jakém jinak přísluší podle zákona o vlastnictví bytů a těchto stanov výboru. (5) Pověřený vlastník odpovídá za porušení svých povinností shodně jako člen výboru. Čl. X Kontrolní komise, revizor (1) Kontrolní komise je kontrolním orgánem společenství, který je oprávněn kontrolovat činnost společenství a projednávat stížnosti jeho členů na činnost společenství nebo jeho orgánů. Kontrolní komise nebo její pověřený člen je oprávněn nahlížet do účetních a jiných dokladů společenství a vyžadovat od výboru nebo pověřeného vlastníka potřebné informace pro svou kontrolní činnost. Kontrolní komise odpovídá pouze shromáždění a je nezávislá na ostatních orgánech společenství. (2) Kontrolní komise je nejméně tříčlenná a volí ji shromáždění stejným způsobem, jakým se volí výbor. Ze svých členů volí kontrolní komise svého předsedu, který svolává a řídí jednání této komise. (3) Kontrolní komise v rámci své působnosti zejména a) kontroluje, zda společenství a jeho orgány vyvíjejí činnost v souladu se zákonem o vlastnictví bytů a s těmito stanovami, b) vyjadřuje se k řádné účetní závěrce společenství a ke zprávě výboru určené k projednání na schůzi shromáždění, c) podává shromáždění zprávu o výsledcích své kontrolní činnosti, d) může podat výboru nebo pověřenému vlastníkovi zprávu o nedostatcích zjištěných při své kontrolní činnosti s návrhy na opatření včetně termínů na jejich odstranění, e) účastní se prostřednictvím svého zástupce jednání výboru. (4) Ustanovení odstavce 1 až 3 se použijí, rozhodne-li shromáždění o zřízení kontrolní komise [čl. VI odst. 1 písm. c)]. Ve společenství s počtem členů nižším než 10 může shromáždění rozhodnout, že se namísto kontrolní komise volí revizor. Revizor má působnost kontrolní komise. Čl. XI Jednání dalších osob za společenství (1) Shromáždění může rozhodnout, že určité činnosti bude pro společenství vykonávat zaměstnanec (zaměstnanci) společenství na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. (2) Pracovní zařazení a vymezení právních úkonů, které je zaměstnanec oprávněn činit za společenství v rámci pracovněprávního vztahu podle odstavce 1, musí být schváleno shromážděním. (3) Smlouva sjednaná podle odstavce 1 musí obsahovat přesné vymezení oprávnění zaměstnance k jednání za společenství. (4) Působnost podle odstavce 1 a 2 nebo její část může shromáždění svým usnesením svěřit výboru nebo pověřenému vlastníkovi. Čl. XII Zvláštní způsob rozhodování ve společenství V případech, kdy je podle zákona o vlastnictví bytů potřebný souhlas všech členů společenství (§ 11 odst. 5 a § 13 odst. 3), může být tento souhlas vyjádřen jednotlivými členy společenství také mimo schůzi shromáždění písemně na jedné listině či na více listinách, které obsahují označení záležitosti, k níž je souhlas vydáván, datum a podpisy členů společenství. ČÁST ČTVRTÁ ČLENSTVÍ VE SPOLEČENSTVÍ Čl. XIII Vznik členství (1) Členy společenství se stávají fyzické i právnické osoby, které nabyly vlastnictví k jednotce v domě, pro který společenství vzniklo. Jejich členství vzniká a) dnem vzniku společenství v případech, kdy tyto osoby nabyly vlastnictví k jednotce nejpozději dnem vzniku společenství, b) dnem nabytí vlastnictví k jednotce v případech, kdy tyto osoby nabyly vlastnictví k jednotce po dni vzniku společenství. (2) Společnými členy společenství jsou spoluvlastníci jednotky nebo manželé, kteří mají jednotku ve společném jmění manželů. Ze společného členství jsou společní členové oprávněni a povinni společně a nerozdílně. (3) Spoluvlastníci jednotky jako společní členové mají postavení vlastníka jednotky a mají právo na schůzi shromáždění hlasovat jako jeden vlastník - člen společenství s váhou hlasu odpovídající spoluvlastnickému podílu na společných částech domu, přičemž váha hlasu je nedělitelná. (4) Seznam členů společenství, jejichž členství vzniklo ke dni vzniku společenství, tvoří přílohu těchto stanov. Členy společenství, jejichž členství vznikne za trvání společenství, zapíše společenství do seznamu členů společenství neprodleně poté, kdy člen společenství oznámí prokazatelně nabytí vlastnictví jednotky. V seznamu členů společenství musí být u každého člena společenství uvedena vedle jména, příjmení, data narození a místa trvalého pobytu též váha hlasu při hlasování na shromáždění. Čl. XIV Práva a povinnosti člena společenství (1) Člen společenství má práva vlastníka jednotky a člena společenství uvedená v příslušných ustanoveních zákona o vlastnictví bytů a těchto stanov a má zejména právo a) účastnit se veškeré činnosti společenství způsobem a za podmínek stanovených zákonem o vlastnictví bytů a těmito stanovami, b) účastnit se jednání shromáždění a hlasováním se podílet na jeho rozhodování, c) volit a být volen do orgánů společenství, d) předkládat orgánům společenství návrhy a podněty ke zlepšení činnosti společenství a k odstranění nedostatků v jejich činnosti, e) obdržet vyúčtování záloh na úhradu jednotlivých služeb a vrácení případných přeplatků, f) nahlížet do písemných podkladů pro jednání shromáždění, do zápisu ze schůze shromáždění, do smluv sjednaných společenstvím a do podkladů, z nichž vychází určení výše jeho povinnosti podílet se na nákladech spojených se správou domu a pozemku a s dodávkou služeb spojených s užíváním jednotky. (2) Člen společenství má povinnosti vlastníka jednotky a člena společenství uvedené v příslušných ustanoveních zákona o vlastnictví bytů a těchto stanov, zejména má povinnost a) dodržovat tyto stanovy a plnit usnesení orgánů společenství schválená v souladu se zákonem o vlastnictví bytů a těmito stanovami, b) hradit stanovené příspěvky na správu domu a pozemku, c) hradit stanovené zálohy na úhradu za služby a hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování, d) řídit se při užívání společných částí domu, pozemku a společných zařízení domu právními předpisy a pokyny výrobce nebo správce technických zařízení, e) zdržet se jednání, jímž by zasahoval do práva ostatních členů společenství; úpravy jednotky ve svém vlastnictví provádět tak, aby neohrožoval výkon vlastnického práva ostatních vlastníků jednotek a v případech, kde to stanoví zákon o vlastnictví bytů, provádět úpravy jen se souhlasem všech vlastníků jednotek nebo na základě smlouvy o výstavbě uzavřené se všemi vlastníky jednotek v domě, f) odstranit na svůj náklad závady a poškození, které na jiných jednotkách nebo na společných částech domu způsobil sám nebo ti, kteří s ním jednotku užívají, g) umožnit instalaci a údržbu zařízení pro měření tepla a vody v jednotce a odečet naměřených hodnot, h) umožnit po předchozím vyzvání přístup do jednotky, pokud to nezbytně vyžadují úpravy, provoz, opravy apod. ostatních jednotek nebo domu jako celku; nejde-li o havarijní či obdobný stav, činí výzvu písemně výbor nebo pověřený vlastník alespoň 3 dny předem, i) oznámit bez zbytečného odkladu výboru nebo pověřenému vlastníkovi nabytí vlastnictví jednotky spolu s údaji potřebnými pro zapsání do seznamu členů společenství podle čl. XIII odst. 4 a pro potřeby správy domu, j) oznamovat společenství všechny skutečnosti rozhodné pro rozúčtování služeb spojených s bydlením, zejména změny v počtu příslušníků své domácnosti, domácnosti nájemce nebo podnájemce, pokud je způsob rozúčtování cen služeb nebo stanovení výše příspěvků na správu domu a pozemku závislé též na počtu členů domácnosti, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, k) předat výboru nebo pověřenému vlastníkovi ověřenou projektovou dokumentaci v případě, že provádí změnu stavby. Čl. XV Zánik členství ve společenství (1) Členství ve společenství zaniká a) převodem nebo přechodem vlastnictví jednotky, b) úmrtím člena společenství - fyzické osoby, c) zánikem člena společenství - právnické osoby bez právního nástupnictví, d) zánikem jednotky, jejímž vlastníkem je člen společenství, e) dalším způsobem, pokud to stanoví zákon o vlastnictví bytů. (2) Společné členství ve společenství zaniká a mění se na členství dnem, kdy se zapíše změna předchozího spoluvlastnictví jednotky na výlučné vlastnictví jediného člena společenství do katastru nemovitostí; tuto změnu je povinen člen společenství neprodleně oznámit výboru společenství. ČÁST PÁTÁ HOSPODAŘENÍ SPOLEČENSTVÍ Čl. XVI Hospodaření společenství a způsob nakládání s jeho majetkem (1) Společenství hospodaří s finančními prostředky poskytovanými členy společenství na úhradu příspěvků na správu domu a pozemku, dále s finančními prostředky poskytovanými členy společenství na úhradu za služby spojené s užíváním jednotek a s dalšími finančními prostředky získanými v rámci činnosti společenství. (2) Uzavře-li společenství podle těchto stanov smlouvu se správcem, je povinno smluvně dojednat také povinnosti správce předkládat orgánům společenství ke schválení návrhy výše příspěvků na správu domu a pozemku a výše záloh na úhradu za služby placené členy společenství, návrhy na rozúčtování cen služeb a další návrhy, které podle zákona o vlastnictví bytů a podle těchto stanov schvalují příslušné orgány společenství. Ve smlouvě může společenství pověřit správce též zajišťováním činností uvedených v odstavci 1. (3) Nabude-li společenství věci, práva, jiné majetkové hodnoty, byty nebo nebytové prostory k účelům uvedeným v zákoně o vlastnictví bytů a v těchto stanovách, je povinno s nimi hospodařit pouze v souladu s vymezeným účelem. Výbor nebo pověřený vlastník může v těchto záležitostech činit právní úkony pouze na základě usnesení shromáždění, pokud v usnesení shromáždění není stanoveno jinak. (4) Společenství je povinno uplatňovat a vymáhat plnění povinností uložených členům společenství k tomu příslušným orgánem společenství a plnění závazků třetích osob vůči společenství. Výbor či pověřený vlastník odpovídají za včasné plnění těchto úkolů. (5) Členové společenství jsou z právních úkonů týkajících se společné věci oprávněni a povinni v poměru odpovídajícím velikosti jejich spoluvlastnických podílů na společných částech domu. (6) Členové společenství ručí za závazky společenství v poměru, který odpovídá velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu. Čl. XVII Úhrada nákladů spojených se správou domu a pozemku a úhrada za služby (1) Příspěvky na správu domu a pozemku, dále zálohy na úhradu za služby, popřípadě další platby podle zvláštního právního předpisu (např. zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů) platí členové společenství v částkách a v termínech stanovených k tomu příslušným orgánem společenství na účet společenství [čl. VII odst. 3 písm. f) a g)], nerozhodne-li shromáždění o placení na účet správce. (2) Vyúčtování záloh na úhradu za služby provádí výbor jedenkrát za zúčtovací období, kterým je kalendářní rok, nejpozději do 4 kalendářních měsíců po jeho skončení; v souladu se stanoveným způsobem rozúčtování [čl. VII odst. 3 písm. h)]. Nedoplatek nebo přeplatek vyplývající z vyúčtování je splatný do 7 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období. (3) Zprávu o použití a stavu příspěvků na správu domu a pozemku předkládá výbor ke schválení shromáždění spolu se zprávou o hospodaření společenství a s návrhem na schválení účetní závěrky. Nevyčerpaný zůstatek těchto finančních prostředků se převádí do následujícího roku.
Dobrý den,
proč je text vzorových stanov ohraničen? Nedá se vytisknout celý. Konce bočních stránek jsou neúplné. Je to záměr?
Ze znění vzorových stanov mi není jasné, zda SVJ podle nich může být bez kontrolní komise i bez revizora.
Čl. X odst. 4:
Ustanovení odstavce 1 až 3 se použijí, rozhodne-li shromáždění o zřízení kontrolní komise
No ale není tím míněn případ, kdy má SVJ jen revizora? Tedy že SVJ musí mít buď kontrolní komisi nebo revizora? Jen na základě zákona o vlastnictví bytů se mi ale zdá, že SVJ nemusí mít žádný kontrolní nebo revizní orgán, nejsem si ale jist, jak je tomu podle vzorových stanov.
Jak chce shromáždění zvolit někoho do ze zákona nepovinného orgánu, když to nechce dělat ani jedna/jeden? Mučením?
Zřiďte tedy shromážděním kontrolní komisi nebo revizora, a... pak několik hodin někoho přemlouvejte na kolenou, třeba se po půlnoci úspěch dostaví. A když nedostaví, zařvěte, že to je šachový pat, a že musíte na shromáždění zůstat věčně do doby, než se někdo uvolí v té kontrolní komisi nebo za revizora být.
Ale teď vážně - věta tamtéž:
"Ve společenství s počtem členů nižším než 10 může shromáždění rozhodnout, že se namísto kontrolní komise volí revizor."
znamená, že co se volí, Zvolit se nemusí. Tedy volte revizora, a když nebude nikdo zvolen, revizor existovat prostě nebude (další pokus udělejte příště, nejlépe s předchozím projednáním s případnými kandidáty nebo celoSVJ debatou na toto téma).
Dobrý den,
prosím chtěla bych poradit. Vyděsil mě komentář níže ohledně rekonstrukce bytu a bourání příčky. Pokud naše stanovy uvádí, že se řídí pouze podle zákonů č.72/1994 Sb., č.273/1994 Sb.,280/1996 Sb., č.97/1999 Sb. a č. 103/2000 Sb.,znamená to, že bourání příčky v mém bytě v os. vlastnictví musí odsouhlasit 100% majitelů našeho společenství? V těch zákonech jsem se ničeho takového nedočetla, pouze odstavec ve smyslu, že nesmím ohrozit stavebními úpravami ostatní nájemníky. Pokud statik schválí, že tato rekonstrukce je možná, jak mám dále postupovat, aby vše bylo dle zákona a v souladu našich stanov, které se odkazují na výše uvedené zákony? Děkuji mnohokrát za odpověď.
IvcaStefi napsala: "Pokud naše stanovy uvádí, že se řídí pouze podle zákonů č.72/1994 Sb., č.273/1994 Sb., 280/1996 Sb., č.97/1999 Sb. a č. 103/2000 Sb., znamená to, že ..."
Neznamená to vůbec nic. Pro každé společenství vlastníků platí zákon č. 72/1994 Sb. v aktuálně platném a účinném znění, to jest včetně všech dalších novel. Stejně tak platí stavební zákon a další celostátně platné právní předpisy.
Pro práva a povinnosti dané přímo zákonem je samozřejmě rozhodující znění zákona; obsahují-li stanovy něco jiného, jsou v této části neplatné. Obsah vašich stanov ovšem neznáme.
lake
Dobrý den, protože je zcela nelogické, aby vlastník jednotky v případě zasahu do nosné zdi žádal o souhlas 100% vlastníků existuje varianta jak upravit toto ve stanovách a uvést v nich, že v případě zásahu do vertikálních a horizontálních stabeních konstrukcí (zdí) – nosných zdí (které jsou společnou částí objektu) rozhoduje za vlastníky jednotek Výbor společenství. Existuje někde taková úprava?
Je-li část stanov v rozporu se zákonem, pak tato část není platná.
Stanovy neslouží ke změnám zákonů.
Jsem matka samoživitelka a bydlím v bytě 2+1 u své matky(matka je vlastník) s třemi dětmi. Nejstarší dceři je 18. let a dvojčatům 8.let. Za všechny služby řádně platíme, nikdy jsme nic nedlužili. Jelikož jsem zaměstnaná v nepřetržitém provozu (zdravotnictví),jsem nucena požádat otce o vypravení dětí do školy a ze školy. Otec pracuje v zahraničí, tudíž zhruba polovinu měsíce je mimo ČR.Naše předsedkyně si vynucuje za tuto osobu platit, za služby spojené s užíváním bytu- společné prostory. Dokonce i sama bez našeho vědomí navýšila počet osob, přepsala fakturu o ročním vyučtování. Může takto samovolně měnit počet osob v našem bytě? Mám požádat soud o pomoc? Nevím jak postupovat. Děkuji
Zjistěte si, jak vaše stanovy upravují platby za jednotlivé služby. Není-li to ve stanovách, hledejte zda si shromáždění nějak odsouhlasilo způsob rozúčtování služeb. V tom případě požádejte o nahlédnutí do zápisu ze shromáždění.
Opište si přesně podle jakého klíče se provádí rozúčtování jednotlivých služeb (podle počtu osob obývajících byt, nebo podle počtu osob trvale hlášených, nebo podle počtu členů domácnosti vlastníka, nebo podle počtů nahlášených vlastníkem na konci roku atd. ...).
Pak napište co jste zjistila; uvidíme, co s tím.
lake
Ve stanovách je podle osob trvale hlášených, platit musí i když nebydlí v bytové jednotce. Špatně jsem to napsala. Omlouvám se. Dana
Dano,
Podle vašich stanov je věc jasná. K výpočtu se používá počet osob trvale hlášených v jednotce. Počet je možno zjistit podle evidence obyvatel. Pokud se počítalo jinak, reklamujte rozúčtování písemně a napište jak se mělo správně počítat.
Pro jistotu doporučuji zajít předtím na oddělení evidence obyvatel. V bytě mohou být hlášeny i Vám neznámé osoby, které byly dřívějšími vlastníky nebo nájemníky a zapomněli se odhlásit, nebo zemřeli.
Úřad nesmí sdělit, KDO je v bytě trvale hlášený, jde o osobní údaje. Ale počet osob by vlastníkovi říci měli, na tom není nic tajného. Vlastník kupodivu nemá právo znát, KDO je v jeho bytě hlášený - to jsou české zákony.
Píšete:
"... Na poslední schůzi SVJ(v dubnu 2009) navrhla,že kdo se bude zdržovat v tomto domě jeden měsíc, bude dotyčná rodina za tuto osobu platit služby (výtah, el. proud, úklid)."
Toto je v rozporu s vašimi stanovami, takže neplatné.
Platilo by to pouze v případě, že jde o řádně schválenou změnu stanov. Muselo to být odhlasováno na shromáždění jako změna článku XY stanov. V pozvánce na shromáždění (nikoliv v pozvánce na "schůzi"!!!) muselo být uvedeno, že se bude jednat o změně stanov. V zápisu ze shromáždění musí být uveden počet přítomných hlasů a zda shromáždění je usnášeníschopné. Musí být zapsány i výsledky hlasování (počet hlasů pro usnesení z počtu přítomných). K přijetí usnesení o změně stanov je zapotřebí tříčtvrtinové většiny přítomných hlasů.
Tyto upravené stanovy musí být vloženy ve sbírce listin rejstříkového soudu. To můžete zkontrolovat na internetu, nebo si můžete výpis ze stanov nechat pořídit u vašeho rejstříkového soudu.
lake
Je to dle trvale nahlášených osob vlastníkem a na konci roku se toto číslo podepisuje zvlášť na fakturu, nebo se může opravit, dem situace. Na poslední schůzi SVJ(v dubnu 2009)navrhla,že kdo se bude zdržovat v tomto domě jeden měsíc, bude dotyčná rodina za tuto osobu platit služby (výtah, el. proud, úklid). Na této schůzi nebyli všichni vlastníci,ale zapsala, že všichni souhlasí a ve vyúčtování služeb za předešlý rok v evidenci početu osob v bytové jednotce pod můj podpis navýšila jednu osobu a do vyučtování napsala „jen osoby“ a to vše bez mého vědomí. Podle mého názoru zfalšovala dokument a to by neměla. Nadále tento týden jsme měli opět schůzi, které jsem se zůčatnil. Paní předsedkyně mě neustále napadala, urážela a zřetelně prohlásila, že kdyby nás v tomto bytě 2+1 žilo třeba padesát, je jí to jedno, ale za otce, který chodí za dětmi platit budu. Její dcery do toho nemám plést, ačkoliv jsou zde denně, přespávají zde i z celými rodinami, jelikož ony mohou za matkou dojít. Mám sice potvrzení od zaměstnavatele otce, že není možné, aby byl zde měsíc viděn, jelikož pracuje mimo naši republiku a to turnusově,ale bojím se zneužití adresy zaměstnavatele. Ovšem toto rozhodnutí neplatí v případě jejich vnoučat,jelikož je má zde stále. Navíc chodí po domě sepisuje petice, že zde otec mých dětí bydlí a ovlivňuje spolunájemníky. Nevím jestli jí to podepsal každý, ale např. u naší sousedky na patře nebyla, jelikož ji na schůzi veřejně sdělila, že je bonzačka a více jak čtvrtina spolubydlících o žádné petici neví a ani ji nic nepodesaly. Taky nechápu jak paní účetní chce účtovat „černou duši“, jelikož jako osobu jej nezaznamenala, neví jeho nacionály. Otec mých dětí paní předsedkyni požádal, aby jednal s ním, jelikož spolu nežijeme,nehospodaříme a ani nějak nepřispívá do naší domáctnosti, navíc za sebe platí v místě trvalého bydliště. Nevím jak celou situaci řešit,jak víc dokázat, že zde nebylí, ale asi tak 9× do měsíce příjde za dětmi a není v našem domě sám. Navíc musím dokládat příjem otce do společně posuzovaných osob na přídavky. Nepomohla ani prohlášení ze sociálního úřadu, že jsem sama s dětmi,paní to nezajímá, ona ho údajně vídí denně. Děkuji za radu. D.
Bydlím v 1.patře bytu /patro uvedeno v kupní smlouvě při převodu ze státu do osobního vl./Když jsme bydleli ve státním 1.patro nehradilo za výtah.Po převodu do osobního vl.jsme také neplatili.Ale po provedení gen.opravy domu a změny výtahu /starý za nový/Chce společenství at se platí od 1.patra mají na to nárok a v případě že ano,dle jakého zákona.Pokud ne-Jak se mám bránit.Děkuji za pomoc .
Neřeknu přesně,ale před asi 5 lety přestala platit vyhláška č.176 která upravovala platby kupříkladu za výtah-tam stanovovala,že se platí od druhého nadzemního podlaží,stanovovala délku životnosti různých zařízení v bytě a kolik se za ně má platit.Bohužel po zrušení vyhlášky nastalo prázdné místo,takže dochází k různým úpravám co do délky životnosti předmětů,které jsou součástí vybavení bytu a podobně.Jestliže jste se na shromáždění SVJ usnesli, že platit poplatek za užívání výtahu budou všichni v domě bydlící,tak je to VŠICHNI.Jestliže byste nesouhlasil s usnesením,máte právo se obrátit na soud,aby rozhodl,to musíte uplatnit nejpozději do 6 měsíců od data přijetí usnesení..
Je možno v nově přijímaných stanovách změnit délku funkčního období pověřeného vlastníka na 1 rok?
Ano. Dokonce je to rozumné, protože pak se bude muset po roce volit automaticky znovu, a pokud byste ho už nechtěli, tak je jednodušší ho vyměnit.
Ano. Dokonce je to rozumné, protože pak se bude muset po roce volit automaticky znovu, a pokud byste ho už nechtěli, tak je jednodušší ho vyměnit.
Při ukončení členství vlastníka z důvodu stěhování, úmrtí apod. Jak se nakládá s jeho podílem, na který přispíval zálohami na účet spojený se spravou domu a pozemku, jehož část v tomto okamžiku leží nevyčerpaná na účtu společenství? Vzniká mu nárok na vrácení podílu z této nevyčepané části záloh?
Vládní vzorové stanovy nejsou závazné pro SVJ, která si schválila stanovy vlastní.
ZoVB tuto situaci řeší jednoznačně v § 15/8.
Hezký den!
Pavel
Při ukončení členství vlastníka z důvodu stěhování, úmrtí apod. Jak se nakládá s jeho podílem, na který přispíval zálohami na účet spojený se spravou domu a pozemku, jehož část v tomto okamžiku leží nevyčerpaná na účtu společenství? Vzniká mu nárok na vrácení podílu z této nevyčepané části záloh?
Cituji z našich stanov: ) nevyčerpaný zůstatek na zálohách na správu domu, rekonstrukce a modernizace (fond oprav) nebo případný zisk z hospodaření společenství se s jednotlivými členy společenství nevypořádává a převádí se do následujícího roku,
- při vypořádávání závazku společenství vůči bývalému vlastníku se nepřihlíží k zálohám na správu domu, rekonstrukce a modernizace (fond oprav) , které uhradil jako zálohy podle Čl.VII bod 2d). to znamená, že se u nás v našem SVJ jak vy píšete podíl na správu domu nevypořádává…
nelíbí se mi,že když je např.provedena revize (plynu, elektriky,…)a je provedena platba, tak byty 3+1 zaplatí(podle podlahové plochy) více jak byty 2+1nebo 1+1, proč? vždyť každá bytová jednotka má jeden plynoměr, nebo elektroměr. nebo když dojde k opravě kanalizačního rozvodu, nebo vodovodního potrubí..... Každá bytová jednotka má přece jeden záchod, jednu koupelnu, nebo kuchyň. to samé je i u opravy výtahu, nebo hlavních vchodových dveří, vymalování společných prostor, proč musí větší byty platit více jak menší byty, když kolikrát v těch menších bytech bydlí více lidí a používají výtah, dveře…častěji než vlastníci větších bytů. to že tyto platby jsou rozpočítávány podle podlahové plochy je nespravedlivé. souhlasím s tím jedině tehdy, když se jedná o střechu, nebo plášť budovy tam je to na místě, proto že když mám největší byt tak musím zaplatit největší plochu, ale nevím proč je do tohoto zahrnutá i sklepní koje, jak ktomu přijdu že parta zedníků neumí měřit a udělala jeden sklep o 10cm větší(a ten připadl na mne)a já v tom případě mám vyměřenou největší podlahovou plochu a musím na všech opravách, revizích, úklidu…platit ze všech nejvíc. přitom je v našem domě 16 bytů 3+1. nemohu to pochopit.
Pane, opravdu nelze zcela spravedlivě tyto náklady rozúčtovat, vždyť ani neberete v úvahu, kolik lidí je v bytě. Jak by jste se pak díval na situaci, kdy jsou v domě i nebytové jednotky, garáže, které mají zcela odlišný komfort, než byty (nemají plyn,televizní anténu, výtah, kočárkovnu,sklep…) a platí z 1 m2 stejně jak byty a ani nemají možnost to vše užívat? Pokuste se mi na toto vyjádřit názor. Díky závisti žádní shromáždění jim platby nesníží a vždy je přehlasuje.
Správa domu zahrnuje celou řadu nesourodých činností a z toho plynoucích nákladů: revize, úklid spol. prostor, výtah, opravy spol. částí domu, jejich modernizace, rekonstrukce, odměny výboru, elektřika spo. prostor, atd.
Jakým způsobem byste tyto náklady rozpočítával? Navrhněte způsob, který bude zároveň přiměřeně
- jednotný
- jednoduchý
- spolehlivý
- spravedlivý
Zákon říká, že je to dle spoluvlastnického podílu; u složek, kde to nevyhovuje, můžeta na shromáždění schválit jiný způsob rozúčtování.
G.X.
podle mne by mohlo být řešením pokud by se jednalo o opravu čí obnovu pláště budovy, nebo střechy, tak samozřejmě platit podle podlahové plochy jednotek, to je spravedlivé. Ale opravy, nebo rekonstrukce společných prostor, nebo výměna vchodových dveří, výtahu, tam by se měly podílet všichni stejnou částkou. já nepotřebuji vlastnit větší část výtahu, dveří, nebo schodiště.....to samé je u revize, když k elektroměru vede stejné množství kabelů ať je to 3+1,2+1, nebo 1+1, já nepotřebuji vlastnit víc kabelů naco, a taky nepotřebuji mít v tomto případě větší hlasovací právo. proto že když si provádí někdo stavební úpravy, nebo opravy ve svém bytě, tak si je hradí taky zcela sám.
Bohužel se nemohou podílet stejnou částkou, už jen z důvodu, ze spoluvlastnický podíl na společných prostorech také není pro všechny stejný, ale je poměrově vypočítán k výměře bytové jednotky. tedy malé byty vlastní menší podíl na společných prostorech, než byty větší a a případné náklady na údržbu, přestavbu, rekonstrukci společných prostorů, by se měli rozdělit na jednotlivé vlastníky dle velikosti jejich podílu na společných prostorech.
- Co se týče vodovodního potrubí, kanalizačního rozvodu, vchodových dveří – tak jste si koupil spolu s bytem jejich poměrnou část odpovídající velikosti bytu. A tedy čím větší byt, tím větší část trubek a dveří vám patří. A vlastnictví zavazuje, že.
- U výtahu se musí rozlišovat. Opět: vám patří větší část výtahu, takže rekonstrukce výtahu se platí z „FO“ podle spoluvlast.podílů. Prostě jste si koupil větší kus výtahu…Ale běžné opravy my platíme ve službách za výtah podle počtu osob, to mi připadá spravedlivější.
- Sklepní koje se obvykle nezapočítává – viz zákon o bytech, kde je určeno, co se rozumí bytovou jednotkou. Počítají se zděné sklepy, ale podívejte se do kupní smlouvy a do prohlášení vlastníka. Tím se musíte řídit. Pokud se vám zdá, že je tam rozpor se zákonem, musel byste iniciovat změnu prohlášení vlastníka.
- úklid – u vás se nepočítá podle počtu osob ?- to bývá obvyklé.
Vážený pane Koláříku,
jak jste, prosím, přišel na to, že „každá bytová jednotka má jeden plynoměr, jeden záchod a jednu koupelnu“?
To jste opravdu neviděl jednotku s pěti záchody a třemi koupelnami? Nebo jednotku bez plynoměru? Nebo jednotku s více než jedním vodoměrem? Nebo tři jednotky připojené na jeden plynoměr?
Na Vaši odpověď mohu jen říct, že v našem domě mají všechny bytové jednotky(vlastníci)po jednom plynoměru, elektroměru, koupelně i záchodu a dva vodoměry. A to mohu tvrdit, proto že jsem v každém bytě osobně byl.
Máme ve společenství vlastníků problém.Vlastníci bytů prodávají
byty různým osobám,které v domě nikdy nebydleli. Chci se zeptat,jestli
vlastník bytové jednotky není povinen nabídnout byt nejprve lidem,kteří
v domě bydlí a až poté,kdy by nebyl zájem,prodat byt dalším
zájemcům.Děkuji za odpověď,
Šťastný Karel
Mám stejný problém a to ve vztahu k odsouhlasení shromážděním.Rekonstrukce – postačuje 75% vlastníků.Ale v §13(3)pokud by chtěl vl. měnit vzhled domu musí mít souhlas všech.Při modernizaci někdy i zákonitě dojde i ke změně tvaru ,velikosti oken dveří,zastřešení.
Upozorňuji, že ani starý, ani nový stavební zákon nezná termín modernizace a rekonstrukce. Společenství tedy může provádět stavbu, změnu stavby, udržovací práce atd.,a musí tuto konkrétní akci správně pojmenovat podle možností, které nabízí stavební zákon v paragrafech 2 odst. 3, 5, 6, paragrafu 3, odst. 2 a 4, resp. jmenovitě v paragrafech 103 a 104. Člen společenství vlastníků, Krnov.





Mám prosbu, jak řešit situaci, kdy vlastník jednoho bytu si již několik let denně dobíjí akumulační baterii ke své tříkolce ve společných prostorách domu. Jedná se o tříkolku pro mírně hůře chodící dospělou osobu. Tím mi ostatní platíme el. energii touto osobou zcizenou a to v platbě za společné prostory. Ze sedmi bytů jsme jediní, kterým se tyto praktiky nelíbí. Předsedkyně samosprávy společně s takto konající osobou tvrdí, že pokud používání elektřiny ze společných prostor pro osobní potřebu jednoho z vlastníků bytu, odsouhlasí nadpoloviční většina, tak je právně vše OK a my musíme platit-přispívat této osobě. Moc prosím – jak máme tento problém uchopit bez emocí ale právně správně.
Děkuji Dagmar