Výlučné užívání zahrady ve spoluvlastnictví

To náš předseda výboru SVJ bývalý člen LM si dělá co chce.Vysadil na společnou zahradu 12 stromů aniž by se kohokoliv zeptal.Přímo před naše okna.TO toho vola nemine.Stromy jsou vzrostlé,takže za pár korun nebyly.

„TO toho vola nemine“

Napište, jak jste dopadla. Opakovaně tu někdo doporučuje podat TO, a nebo se někdo holedbá, jak podal či hodlá podat TO. Málokdo napíše, jak TO dopadlo a nebo že podání TO pomohlo.

To neni na TO, rovnou pri podani vas odkazou na obcanskopravni spor

to je celkem sranda jak se snažíte bez mozku napasovat paragrafy na nesouvisející situace. dle vašeho „výkladu“ – přenechala jsem zemědělskému družstvu k užívání svá pole (analogicky vlastníci ponechávají svúj pozemek k výlučnému užívání jednomu z nich). to pole oseli kukuřicí. takže až nastane čas sklizně, přijedu a sklidím si ji já, protože „při osetí pozemku cizím semenem nebo osázení cizími rostlinami náleží vlastníku pozemku, co takto přibude “

takže zkuste kouknout do judikatury – při užívání společného pozemku si uživatel může osázet pozemek zeleninou či květinami, a užitek z nich i požívá ten, kdo má pozemek ve výlučném užívání. protože jde o obvyklé užívání zahrádek. ovšem trvalé porosty – stromy a keře, bez svolení spolumajitelů vysázet nemůže, neb ty mění dlouhodobě charakter pozemku.

Radko, bez mozku jste spíše Vy.

Zjevně neumíte rozlišit různé právní situace. Jestliže jste družstvu přenechala Váš pozemek, pak jde o zemědělský pacht podle § 2332 a následujících zákona č. 89/2012 Sb.. Jistě jsou ve smlouvě uvedeny podrobnosti o hspodaření a o tom komu náleží užitky (úroda) z toho pozemku. Vy ignorujete skutečnost, že tazatel nemá sjednánu žádnou pachtovní smlouvu, nýbrž je spoluvlastníkem užívaného pozemku.

Kde jste si ten mozek zpomněla? Že by v ledničce mezi bramborami? Nebo v obýváku, v nočníku pod postelí?

Justitianus

Dovoluji si upozornit že brambory se do lednice nedávají

vy dáváte brambory do lednice??

Mimochodem, byla jste zde požádána, abyste uvedla tu judikaturu, kterou se oháníte. Neuvedla jste nic. Takže žádnou judikaturu neznáte. Zkrátka kecáte.

Justitianus

inteligentní uživatel internetu zajisté ví, co znamená ot :-) stejně jako i podprůměrně inteligentní člověk ví, že brambory do lednice nepatří. a judikát si najděte sami, nejsem tu od toho abych vás dovzdělávala.

„brambory do lednice nepatří. a judikát si najděte sami“

Souhlasím, že brambory do lednice nepatří. Poprosím o zmíněný judikát nebo jiný podklad. Děkuji.

Zemphiro,

Radka2222 se zde kroutí jako žížala. Lže a neumí dát odkaz na žádný judikát. Já Vám tedy vysvětlím proč: Protože v této věci neexistuje (ani nemůže existovat) žádná jednotná judikatura. Každý případ je totiž nutno posuzovat zvlášť. A nebude to posuzovat žádný soud, nýbrž spoluvlastníci. Plyne to přímo ze zákona.

• Podle § 3009 odst. 1 platí, že ujme-li se někdo záležitosti ve prospěch jiné osoby bez jejího svolení, nahradí mu tato osoba účelně vynaložené náklady, zařídil-li záležitost k jejímu převážnému užitku. Zda byla záležitost provedena k užitku jiného, se neposoudí podle obecných hledisek, ale se zřetelem k jeho pochopitelným zájmům a záměrům.
• Podle § 3009 odst. 2 platí, že není-li užitek převážný, nemá nepřikázaný jednatel právo na náhradu nákladů. Osoba, jejíž záležitost na sebe vzal, může po nepřikázaném jednateli požadovat, aby vše uvedl do předešlého stavu, a není-li to dobře možné, aby nahradil škodu.

Z uvedeného plyne, že existují dvě možná řešení. Jsou to tedy pouze spoluvlastníci pozemku, kdo může (většinově) rozhodnout zda změna společného majetku je jim ku prospěchu, nebo zda jim byla způsobena škoda. To se týká i výsadby stromů a keřů v předzahrádce. Podle toho jak spoluvlastníci věc posoudí se pak použije buď § 3009 odst. 1, nebo § 3009 odst. 2.

K tomu nemůže být žádná konstantní judikatura, protože každý takový případ je odlišný a jedinečný. Radka2222 lže – a odmítá nám to přiznat.

Justitianus

Děkuji, Radko. Takže je potvrzeno, že jste jen kecala a žádný judikát k věci neznáte. Teď se jen vyhýbáte odpovědi a reagujete jako přistižený lhář. A co mozek, zdá se že jste ho ještě nenašla.

Zkuste se znovu podívat mezi bramborami, bude to ta nejmenší …

Justitianus

poněkolikáté vám sděluji, že rozkazovat můžete maximálně vašemu psovi, a ani ten vás neposlouchá :-) mě rozhodně nebudete ukládat žádné úkoly. na to jste hodně malej pán, však to znáte z domu :-) ale máte tu výhodu, že si vaše frustrace můžete léčit zde nadáváním, mazáním, a snahou o poroučení :-) net snese hodně, a když vám to aspoň trochu pomůže, budiž.

Ja je davam do chladnicky, ne do lednice :-)

pokud uskladňujete brambory v chladničce, dobře rozhodně neděláte:-(

„stromy a keře, bez svolení spolumajitelů vysázet nemůže, neb ty mění dlouhodobě charakter pozemku“

Prosím zmiňovanou judikaturu. Děkuji.

dodatek, judikatura je o: při užívání společného pozemku si uživatel může osázet pozemek zeleninou či květinami, a užitek z nich i požívá ten, kdo má pozemek ve výlučném užívání. protože jde o obvyklé užívání zahrádek. to, že trvalé porosty mění charakter pozemku ví každý zemědělec.

co tak se trochu snažit? stačí si zagůglit.

K obvyklému užívání patří i setí semen a výsadba rostlin, jak píšete, ale už ne rozhodně výsadba trvalých porostů. takže stromy a trvalé keře rozhodně pouze se souhlasem vlastníků.

Ve vlákně „spor o zábradlí“ (založil Jakubb 7. listopadu 2019) píše NečlenII dne 10. listopadu 2019

"Definice pojmu Výlučné užívání

Úryvek: III.3.2.1 Výlučné užívání společných částí

Novinkou je v NOZ institut výlučného užívání. Přestože je mu v pozitivní úpravě věnována jen zmínka v poslední větě odst. 2 § 1160, jde o významnou změnu. Inspirací k tomuto institutu byl zjevně návrh nového bytového zákona, který jej upravoval pod názvem „výhradní užívání“. Tento návrh byl propracovanější, kogentním způsobem uváděl některé části, které jsou vždy v režimu výhradního užívání. Vedle toho upravil v § 45 odst. 2, 3 zvýšení úhrad vlastníka jednotky, oprávněného výhradně užívat danou společnou část. Zvýšení bylo vázáno na podlahovou plochu výhradně užívané společné části. NOZ pouze v § 1180 stanoví některé skutečnosti, jež by měly být zváženy při stanovení příspěvku. Ač to z textu zákona nevyplývá, dle důvodové zprávy lze přenechat společnou část do výlučného užívání i několika vlastníkům společně. Institut výlučného užívání může být řešením sporů o objektové zařazení balkonů, lodžií, střešních teras atd., tedy částí, jež jsou přístupné jen z konkrétní jednotky, slouží k výlučnému užívání jen vlastníku této jednotky, přesto je dosud sporné, zda jsou součástí jednotky, či společnými částmi. Domnívám se, že úprava společných částí v NOZ celkově nesplnila očekávání. V řešení problematiky objektového zařazení částí domu nedošlo k žádnému zásadnímu posunu. Příznivě lze hodnotit zavedení institutu výlučného užívání, naopak negativně je vnímáno upuštění od úpravy relativně společných částí.
 Zdroj

Úryvek: Prováděcí předpis stanovuje vyvratitelnou domněnku, u kterých společných částí se má za to, že jsou společnými. Občanský zákoník ale zcela opouští označení relativně společné části, kdy se jedná o části společné jen některým vlastníkům a zavádí nahrazující pojem „ výlučné užívání“. Jedná se o situaci, kdy společná část je společná všem vlastníkům, nicméně výlučné užívací právo k dané společné části bude mít některý z vlastníků jednotek v domě."

• – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –

Hledáním na internetu „Novinkou v NOZ je institut výlučného užívání…“ jsem našel, že jde o citaci z rigorózní práce „BYTOVÉ SPOLUVLASTNICTVÍ: SROVNÁNÍ PRÁVNÍ ÚPRAVY VYBRANÝCH INSTITUTŮ V ZÁKONĚ č. 72/1994 Sb. A V ZÁKONĚ č. 89/2012 Sb.“ na UK katedra obchodního práva

a na netu se nachází pod

https://adoc.pub/…c417584.html

pro nalezení je nutno pomalu text prohlížet a najít „III.3.2.1“