Vyhláška 372/2001 Sb.
Vyhláška 372/2001 Sb.-dotaz
Dobrý den, obracím se na Vás se žádostí o vysvětlení pojmu konečný spotřebitel uváděného ve Vyhlášce 372/2001 Sb. Jsme společenství vlastníků se šesti byty a šesti vlastníky. Jeden vlastník se odpojil od společného vytápění domu a využívá pro svůj byt vlastní plynové etážové topení. Teplá voda je řešena v jednotlivých bytech průtokovými ohřívači. Tento byt získal dědickým řízením nový vlastník, který se odmítá podílet na úhradě základní složky ve výši 35% (dle této vyhlášky má být dokonce min. 40%) dle paragr.6 odst.2, respektivě paragr.4 odst.2. Je i on konečný spotřebiletel ve smylu této vyhlášky, i když je odpojený od společné kotelny a má se tedy na nákladech vytápění podílet nebo není? Předem Vám děkuji za odpověď. Věroslav Landsinger
Pane Landsingere,
pojem „konečný spotřebitel“ je definován v zákoně č. 458/2000 Sb. (energetický zákon). Znamená osobu, která dodanou energii (nebo teplou vodu) pouze spotřebovává.
Pro Vás je důležité, že svévolným odpojením od ústředního topení (nebo od přívodu teplé vody) nepřestává osoba být konečným spotřebitelem. Dokonce ani v případě, že k odpojení dostane souhlas ostatních spoluvlastníků domu: neznamená to, že by mu zanikla povinnost platit.
Ve vyhlášce 372/2001 Sb. je to výslovně uvedeno v § 6 odst. 2. Odpojenému vlastníkovi můžete tedy dále účtovat základní složky. Každý soud by vám dal v tomto za pravdu.
lake
Přečetl jsem si dost o této vyhlášce.Chápu jí ve smyslu ,že se někdo odpojí a přestane topit anebo topí minimálně.Ale chci se jen na okraj položit otázku k této vyhlášce.Není čirou náhodou diskriminující k člověku který se sice odpojil, ale nemrzne a topí tak ,aby měl stejné teplo,čili také on topí přes stěny apod. těm kteří jsou připojení k ÚT.Myslím, že by se nejdřív mělo dokázat třeba nařízením měřidlem, že se v tomto bytu netopilo a pak teprve účtovat.Je to pouze můj názor,ale podle mého soudu a logiky je to snad normální.Anebo tato vyhláška je pouze pro firmy ,které zabezpečují topení apod.
Ať vyzkouší jeden rok bydlet vedle bytu, kde mu nikdo netopí a přes zimu je tam teplota 15C a druhý rok vedle toho samého bytu, když se mu tam nastěhuje někdo, kdo bude topit na 25C. Pak možná pochopí, proč se platí 40% (u Vás 35%) dle podlahové plochy. Z vlastní zkušenosti vím, že rozdíl je to obrovský a zatímco v prvním případě Vám přes zimu pojede topení naplno a bude Vám stejně zima, tak ve druhém případě, pokud Vám stačí pokojová teplota 20 C, tak nebudete muset topit skoro vůbec. Myslím si, že tohle je hlavní důvod, proč se rozúčtovává 40% tepla dle podlahové plochy. Prostě když člověk vůbec netopí, tak ať chce nebo nechce je stejně vytápěn ostatními byty, tzn. že se podílí na spotřebě tepla.
Což to bych ještě pochopila, že zaplatím základní složku, i když netopím. Je to logické, že rohové byty mají větší spotřebu a vytápí vlastně i ostatní. Ale nějak mi uniká smysl dalších součinitelů přípustných rozdílů, kterými se ta základní složka násobí.. Poradí někdo, co to znamená?
Poslední komentáře