Údaje o dni vzniku a zániku funkce se do rejstříku nezapisují

Vložil Pavel, 26. Říjen 2011 - 20:00 ::

Opakovaně se tu objevují názory, že do rejstříku SVJ je nutné zapsat i den vzniku a zániku funkce.

Vrchní soud v Olomouci judikoval něco jiného (8 Cmo 374/2010 z 10.02.2011):

„Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně o tom, že údaje o vzniku a zániku funkce členů výboru SVJ, nejsou údaje, o kterých zákon stanoví, že se do rejstříku zapisují. I pro rejstřík SVJ platí dle ust. § 10 odst. 4 ZVB obdobně ust. § 27 odst. 1 ObchZ, dle kterého i tento rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují jen zákonem stanovené údaje. V ust. § 27 odst. 1 ObchZ použitý termín „zákonem stanovené údaje“ nedává žádný prostor interpretací této normy, ať už rozšiřující nebo zužující, dospět k závěru o jiném rozsahu zapisovaných skutečností než uvedených v zákoně, tj. v ust. § 10 odst. 1 ZVB. Stejně tak by bylo v rozporu s ust. § 27 odst. 1 ObchZ výkladem rozšiřovat okruh údajů zapisovaných do obchodního rejstříku u subjektů zapisovaných do obchodního rejstříku dle ust. § 35 ObchZ nebo § 36 ObchZ nebo dokonce rozšiřovat okruh zapisovaných subjektů dle ust. § 34 ObchZ. Nepřichází v úvahu ani použití analogie (výklad per analogiam) ve vztahu mezi ust. § 10 odst. 1 ZVB a ust. § 35 písm. f) ObchZ upravujícím zápis dne vzniku funkce osoby, která je statutární orgánem nebo členem právnické osoby zapisující se do obchodního rejstříku, protože ust. § 10 odst. 1 ZVB neobsahuje žádnou mezeru v zákoně, kterou by bylo třeba výkladem per analogiam vyplnit nebo překlenout. Výčet do rejstříků zapisovaných údajů v ust. § 10 odst. 1 ZVB i v ust. § 35 a 36 ObchZ je taxativní, komplexní a uzavřený a povaha těchto ustanovení je spíše veřejnoprávní (srov. stejný názor v Holejšovský, J. Neplechová M. Olivová, K., Společenství vlastníků jednotek podle zákona o vlastnictví bytů z pohledu právního, daňového, účetního a katastru nemovitostí, 1. vydání. Praha : IFEC, 2003, s. 142 a názor opačný v Fiala, J., Novotný, M., Oehm,J., Horák, T., Zákon o vlastnictví bytů, 3. vydání, C. H. Beck, 2000, s. 134).“

Protože JUDr. Holejšovský, na kterého se VS Olomouc odkazuje, je předsedou senátu Vrchního soudu v Praze, který mimo jiné řeší rejstříkové záležitosti, je pravděpodobné, že i VS P bude judikovat stejně jako VS O.

Hezký den!

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil lake, 4. Listopad 2011 - 12:41

    Pan Pavel zde otevřel zajímavé téma: co všechno se legálně zveřejňuje v rejstříku SVJ? Podle § 10 odst. 1 ZoVB:
    "společenství se zapisuje do rejstříku společenství vlastníků jednotek (...). Do rejstříku se zapisují tyto údaje:
    a) název společenství, jeho sídlo a identifikační číslo,
    b) den vzniku společenství,
    c) orgány společenství a jména členů výboru nebo jméno pověřeného vlastníka."

    V souladu s judikátem citovaným v úvodním příspěvku je tento výčet taxativní a má veřejnoprávní účinky. Jiné nežli zde uvedené údaje nesmí podle soudu být v rejstříku zapsány. Podívejme se na tuto situaci blíže.

    To znamená, že podle písm. (c) lze zapsat pouze výčet orgánů společenství, nikoliv jejich složení. V rejstříku smí být uvedeno pouze (např.), že SVJ má tyto orgány: výbor, kontrolní komise. U kontrolní komise však nesmí být uvedeno její složení.

    Dále nás soud poučil, že je zakázáno v rejstříku rozlišit který z členů výboru je předsedou. Kdokoli nahlédne do rejstříku, nebude mít šanci zjistit, kdo jedná za výbor navenek a kdo je osobou, povinně podepisující všechny písemné právní úkony.

    U členů výboru lze striktně vzato uveřejnit pouze jméno: např. "Karel, Jiří, Ondřej, Hana, František". Příjmení není v taxativním seznamu podle § 10 odst. 2 ZoVB výslovně uvedeno, tedy je nelze v rejstříku uvést. Dura lex, sed lex...

    K tomu poznamenám, že pojem "jméno" a pojem "příjmení" NEJSOU totožné, viz § 14 a § 16 zákona č. 301/2000 Sb. (zákon o matrikách, jménu a příjmení):
    § 14 Do knihy narození se zapisuje
    a) jméno, popřípadě jména a příjmení dítěte, (...)
    d) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení,(...) rodičů,

    § 16 K zápisu do knihy narození dítěte narozeného za trvání manželství předloží jeden z rodičů (...)
    c) souhlasné prohlášení rodičů o jménu, popřípadě jménech dítěte,
    d) souhlasné prohlášení rodičů o příjmení dítěte, pokud údaj o příjmení dítěte není patrný z oddacího listu rodičů dítěte, (...).

    Rovněž při vyhledávání v Obchodním rejstříku a v ARES podle osob je odlišeno pole "jméno" od pole "příjmení". Je tedy zřejmé, že jde (z hlediska rejstříku) o dva různé údaje. Zápis příjmení člena výboru do rejstříku SVJ tedy již překračuje striktní výklad soudu.

    I kdybychom připustili, že zákonodárce pod pojem "jméno" zahrnul i příjmení, vzniká při prohlížení rejstříku neřešitelný problém: jak odliším Josefa Nováka od Josefa Nováka. Který z mnoha Josefů Nováků je předsedou výboru konkrétního SVJ? Nemusí přece ani bydlet v domě, ani nemusí být vlastníkem jednotky v domě. Na výběr jsou všechny osoby téhož jména na celém světě. Rodné číslo se uveřejnit podle výroku soudu nesmí, ani datum narození, ani bydliště.

    lake

    Vložil Vrsovicka897, 11. Říjen 2012 - 9:45

    Dobrý den, pod pojmem Jméno je myšleno z pohledu osoby Jméno a příjmení (srovnej §11 40/1964 Sb., v platném znění). Pro rozlišení který p. Novák to je je důležitá adresa SVJ. Vlastníkem jednotky být musí (srovnej §9 odst (5)) pokud jde o to kdo může podle stanov podepisovat smlouvy také nezjišťujete kdo může za firmu podepsat smlouvu ale předpokládáte že podepisuje ten kdo má právo podepsat, pokud podepíše jiná osoba ne oprávněná závazek trvá leda že by se prokázalo že jste věděl nebo mohl vědět že osoba podepisující nemá oprávnění podepsat. Zákon 301/2000 nesouvisí s dotazem, upravuje jinou oblast.

    Vložil lake, 11. Říjen 2012 - 12:20

    Adresa SVJ je bezvýznamná a nedá se nijak použít k rozlišení více Josefů Nováků.
    Pokud to nevíte, členem výboru může být nevlastník, který jistě může mít odlišnou adresu trvalého pobytu.
    Pokud to nevíte, i vlastník jednotky v domě může mít odlišnou adresu trvalého pobytu.

    lake

    Vložil lolek (bez ověření), 27. Říjen 2011 - 5:07

    pane „Pavle“ protože jsem neobjevil žádnou souvislost Vášeho příspěvku se skupinou „Existující software a zkušenosti“ ve které je Váš příspěvek zařazen – přidal jsem názor jen na Vámi zmíněný judikát.

    lolek

    Vložil lolek (bez ověření), 27. Říjen 2011 - 4:55
    • cit.„…Stejně tak by bylo v rozporu s ust. § 27 odst. 1 ObchZ…“
      • :)) super alespoň nějaký výklad. Podle mne vadný – ale nejsem soudce :(. 

      Podle mne jde o tupý gramatický výklad. Pokud by byl pravdivý, pak lze tvrdit, že není souvislost mezi §10/1 a §10/2. Tupá interpretace by byla, že §10/1 byl splněn již do 60-dní po prvním Shromáždění. Povinnosti jakéhokoli v budoucnu zvoleného Výboru by pak plynuly jen z §10/2 – ovšem ze kterých nelze dovodit zda Stanovy zmíněné v §10/2c mají být také platné – logicky každá předchozí verze stanov byla schválená a nově schválené stanovy derogaci neobsahují. Stejně tak opakované dokládání dokumentů dle §10/2b ZoVB mi připadá zcestné.

      Dále by pak mělo jít dovodit, že údaje nyní v OR uvedené (jako je rodné číslo členů Výboru) je tedy v rozporu se zákonem, protože jeho vyžadování není ve shodě se zákonem – §10/1c ZoVB jasně uvádí, že zapsáno má být POUZE jméno na což se odvolává zmíněný judikát. 

      • podle mého názoru pokud §10/4 uvádí, že není li v ZOVB jinak – řídí se vztahy podle §§-ObchZ (§§27..38l) vztahujících se na rejstřík, tak já nevidím žádnou relevanci pro v judikátu uvedená tvrzení, že analogie s §34,§35,§36 není možná, zvlášť když se v první polovině odstavce je uvedeno
        …Stejně tak by bylo v rozporu s ust. § 27 odst. 1 ObchZ výkladem rozšiřovat okruh údajů zapisovaných do obchodního rejstříku u subjektů zapisovaných do obchodního rejstříku dle ust. § 35 ObchZ nebo § 36 ObchZ nebo dokonce rozšiřovat okruh zapisovaných subjektů dle ust. § 34 ObchZ…
        a druhá věta po ní následující
        …Výčet do rejstříků zapisovaných údajů v ust. § 10 odst. 1 ZVB i v ust. § 35 a 36 ObchZ je taxativní, komplexní a uzavřený…
        Takže v jedné větě je uvedeno že by bylo v rozporu s §27/1 ObchZ aplikovat §34,§35,§36 ObchZ a v další se dovolává taxativnosti těchto §§.
        Podle mne nelze ani dovodit, proč pro vedení rejstříku přikázané podle §10/4 ZoVB je v rozsudku relevantní jen §27/1 ObchZ případně snad §36,§35 ObchZ a pouze §10/1 ZoVB.

      Tvrzení že v §27/1 slova „zákonem stanovené údaje
      znamenají že se aplikuje pouze §10/1 ZoVB je nesmysl, protože §27/1 se vztahuje na TENTO zákon – tedy na ObchZ. Dále §27/1 se od vyhlášeného znění (1.1.1992) nezměnil. V r. 1992 tedy nemohl předjímat jakoukoliv souvislost se zák.72/1994. Já tedy tvrdím že těmito údaji jsou nepochyně §§27..38l ObchZ a nikoli jen účelově vypíchnutý §27/1 ObchZ

    • cit.„… …“
      • za perlu ale považuji dále v judikátu uvedené tvrzení:
        Lze souhlasit s navrhovatelem, že zápis údajů o dni vzniku a zániku členství ve výboru SVJ do rejstříku může být v některých případech významný ve vztahu k třetím osobám, rovněž tak může mít význam z hlediska informovanosti členů příslušného společenství vlastníků, ale rozhodující je, že toto nejsou údaje stanovené zákonem, které se do rejstříku společenství jednotek zapisujízapisují. Tyto úvahy mohou mít pouze význam do budoucna pro případnou legislativní změnu ust. § 10 odst. odst. 1 ZVB (de lege ferenda), nikoliv pro rozhodnutí v posuzované věci.

      Takže uzavřeli bývalý člen statutárního orgánu, který ale ve skutečnosti již jím není třeba i několik let, za SVJ „cosi“ – je to pro toho „…kdo jedná v důvěře v zápis v obchodním rejstříku..“ (§29/1 ObchZ) jen drobná lapálie.

    lolek

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".