Rozhodnutí NS 26 Cdo 2088/2022
Podle rozhodnutí NS 26 Cdo 2088/2022 platí, že:
„Nejvyšší soud ČR proto – v intencích toho, co vyložil v rozsudku ze dne 19. 4. 2023 – dospěl k tomu, že pokud nebyly za roky 2014–2018 žalobci (příjemci služeb v bytě) stanoveny žádné zálohy na služby ani požadovány platby za dodané služby, příjemce služeb je sám neplatil, náklady hradil majoritní vlastník (i za příjemce služeb), pak i když skutečné náklady na služby a „neexistující“ zálohy nebyly nikdy vyúčtovány, nevznikla žalovanému SVJ povinnost zaplatit pokutu podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. za prodlení s vyúčtováním služeb“
viz článek
Judikát je zde. Toto je odstrašující ukázka neschopnosti českých soudců.
Záležitost byla jasná od počátku: SVJ nebylo poskytovatelem služeb spojených s užíváním bytů. Z toho bylo třeba vyjít. Takže nemohla vůbec vzniknout povinnost SVJ doručit vyúčtování služeb, a samozřejmě ani povinnost uhradit pokutu podle § 13 zákona č. 67/2013 Sb..
SVJ tedy nebylo k žalobě pasivně legitimováno, takže již nalézací soud měl žalobu odmítnout pro nedostatek pasivní legitimace žalovaného. Namísto toho jak soud nalézací, tak i soud odvolací rozhodly špatně – v příkrém rozporu s právem. Zmatkaři.
Ani soud dovolací se nevyznamenal. Namísto aby žalobu shodili čistě z důvodu nedostatku pasivní legitimace, zabývali se popletové Brzobohatá, Dýšková a Ferák zcela zbytečnými a nepřehlednými úvahami:
- o obsahu vyúčtování obecně,
- o řádnosti a neřádnosti vyúčtování obecně,
- o povinnostech poskytovatele služeb,
- o nesplnění povinnosti příjemce služeb nahlásit počet osob,
- o výši pokuty a její možné moderaci z různých důvodů,
- o tom zda na pokutu vzniká nárok i když nevznikla škoda.
Samé zbytečné kecy.
Přitom stačilo napsat jen pár větiček:
| Jak plyne z provedeného dokazování, SVJ nebylo v postavení poskytovatele služeb. Proto nebylo povinno vyúčtovat žalobci služby podle § 7 a nevznikla mu ani povinnost hradit žalobci pokuty podle § 13. Žaloba se zamítá. |
Justitianus
„SVJ nebylo poskytovatelem služeb spojených s užíváním bytů.“ (Vložil Justitianus, 19. Září 2023 – 14:27)
Odkud takto soudíte, pane Justitiane?
- ? (bez ověření): „Odkud takto soudíte, pane Justitiane?“
Nesplnil jste domácí úkol a nepřečetl jste si judikát Nejvyššího soudu. Je tam přece uvedeno:
| „Správu domu, provoz a opravy společných částí, dodávky služeb
i jejich úhradu obstarával až do zápisu Společenství do veřejného
rejstříku A. S. (vlastník převážné většiny jednotek v domě). Tato
skutečnost byla žalobci známá již při koupi jednotky, S. zajištoval
dodávky služeb i pro žalobce, nevybíral od něj žádné zálohy, ani mu je
nestanovil a dodané služby také nevyúčtoval. (…) S. (…) měl uzavřené smlouvy s dodavateli služeb, na jejichž základě hradil platby za jejich dodávky, po ostatních vlastnících tyto platby nepožadoval (…).“ |
Na tomto portálu jsem vícekrát psal o tom, že SVJ není ze zákona povinno poskytovat nikomu žádnou službu spojenou s užíváním bytů. O takový případ šlo i zde. Tuto jednoduchou skutečnost ignoroval žalobce J. Š., i hlupáci soudci Obvodního soudu pro Prahu 2 a Městského soudu v Praze.
V řízení bylo plně procesně úspěšné žalované SVJ. Neúspěšný žalobce se chtěl „napakovat“ na pokutách a soudil se o částku 187900 Kč. Nevysoudl však nic. Musel nakonec sám zaplatit náklady řízení před soudy všech stupů a náklady protistrany. Celkem 103847 Kč.
Jediný kdo se „napakoval“ byli oba advokáti a také soudci, kteří jsou placeni i za zjevně vadné, protiprávní a nesmyslné rozsudky.
Justitianus
„Správu domu, provoz a opravy společných částí, dodávky služeb i jejich úhradu obstarával až do zápisu Společenství do veřejného rejstříku A. S.“ (Vložil Justitianus, 20. Září 2023 – 6:07)
Pane Justitine, takže pasivně legitovaný byl A. S.?
- „„Pane Justitine, takže pasivně legitovaný byl A. S.?“
Vím jen to, že A.S. jako většinový vlastník vykonával činnost správce podle § 1192 občanského zákoníku v tehdy platném znění. Nesplňoval však automaticky definici poskytovatele služeb podle zákona 67/2013.
| § 1192
(1) Má-li některý vlastník jednotky na společných částech podíl větší než poloviční, stává se správcem. Není-li takový vlastník jednotky, zvolí vlastníci jednotek správce většinou hlasů. Na návrh některého vlastníka jednotky soud správce odvolá a jmenuje nového správce, pokud je pro to důležitý důvod. (2) Správce může samostatně činit, co je nutné k zachování spravovaného majetku; pokud je určeno něco jiného, nepřihlíží se k tomu. To neplatí pro rozhodování o záležitostech, které podle tohoto zákona náleží do působnosti shromáždění. |
Podle § 2/1 zákona 67/2013 Sb. platí, že pro účely tohoto zákona se
rozumí poskytovatelem služeb:
- vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy, nebo
- společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví.
A.S. ovšem nesplňoval vůči ostatním vlastníkům ani jednu z obou zákonných definic. Vystupoval jako poskytovatel služeb (ze zákona) pouze vůči nájemcům svých vlastních bytů.
V tom případě nelze bez dalšího tvrdit, že byl v postavení poskytovatele služby vůči žalobci. Pouhým umožněním odebírat zdarma vodu jiné osobě se A.S. nemohl – bez projevu vůle obou stran – stát poskytovatelem služby.
Proto se soudy měly v první řadě zabývat právním postavením A.S.. Jestliže A.S. vystupoval navenek jako spoluvlastník domu s jednotkami, pak se nestal automaticky poskytovatelem služeb. Jestliže sjednal smlouvu o dodávkách vody pro dům, jednal jako společný zástupce spoluvlastníků, nikoliv jako poskytovatel služeb.
Soudy měly zabývat otázkou předběžnou – zda se A.S. vůbec někdy stal poskytovatelem služby pro ostatní vlastníky jednotek v domě. Od toho by se teprve odvíjelo rozhodnutí zda měl či neměl povinnost jim nějakou službu rozúčtovat a vyúčtovat (případně zda měl povinnost hradit pokutu).
Justitianus
Napsal jste:
„Vím jen to, že A.S. jako většinový vlastník vykonával činnost správce podle § 1192 občanského zákoníku v tehdy platném znění“
Tak to je nesprávný názor. A.S. jako většinový vlastník nemohl vykonávat činnost správce (osoba odpovědná za správu) podle § 1192 občanského zákoníku v tehdy platném znění, protože správcem podle ustanovení § 1192 by mohl být pouze v případě „správy bez vzniku společenství“. V našem případě už SVJ dávno vzniklo dle ZoVB, uvedený spor se týká r. 2014 až 2017 a SVJ vzniklo už více než 10 let předtím.
A. S. jako většinový vlastník sice zajišťoval dodávky služeb v domě i pro žalobce, ale nevybíral od něj žádné zálohy, ani mu je nestanovil a dodané služby také nevyúčtoval. Ani později nebyly vyúčtovány náklady na služby za rok 2014, až dne 2. 9. 2019 byly vyúčtovány služby za rok 2015, 2016 a 2017 a dne 12. 8. 2020 za rok 2018.
Za r. 2014–2018 nebyly tedy žalobci stanoveny žádné zálohy na služby, ani požadovány platby za dodané služby, žalobce je sám neplatil, náklady hradil většinový vlastník i za žalovaného.
Z výroku soudu plyne, cituji:
„Nepožadoval-li většinový vlastník, ani SVJ za služby po příjemci služeb žádné platby, nebylo také co fakticky příjemci služeb podle § 7 zákona č. 67/2013 Sb. vyúčtovat, a nemohl mu tudíž vzniknout ani nárok na pokutu ve smyslu § 13 zákona č. 67/2013 Sb.“ „Nebyly-li za roky 2014 – 2018 žalobci stanoveny žádné zálohy na služby, ani požadovány platby za dodané služby, příjemce služeb je sám neplatil, náklady hradil většinový vlastník (i za příjemce služeb), pak i když skutečné náklady na služby a „neexistující“ zálohy nebyly nikdy vyúčtovány, nevznikla žalovanému SVJ povinnost zaplatit pokutu podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. za prodlení s vyúčtováním služeb.“
„soudci … jsou placeni i za zjevně protiprávní a nesmyslné rozsudky“ (Vložil Justitianus, 20. Září 2023 – 6:07)
Ano, soudci jsou placeni i za pomalou činnosti, i za nečinnost, i za nekvalifikovanou činnost a za svou práci neodpovídají. Nejedná se totiž o šlendrián, ale o jejich právní názor. Soudci jsou nezávislí a neplatí pro ně žádné lhůty. Zkusil jste soudce usměrnit přes předsedu jeho soudu? Napište, jak jste dopadl.
Poslední komentáře