Problémy s účastí na schůzích

To není jasné nikomu, ani autorům novely, proto detaily do zákona jasně nestanovili s odůvodněním, že „praxe si poradí“ a „ono se to projudikuje“.

Uvažovali jsme nad tím, ale pak jsme to museli zamítnout – máme tu taky lidi, který nemají rádi párky či pivo a členové výboru nechtěli sponzorovat schůze ze svého („péče řádného hospodáře“).

Pokud má společenství nějaké náklady s konaním schůze shromáždění (pronájem místnosti / sály, účast notáře, platby za účast správce – náš starý správce si toto začal účtovat…) , která je neusnášeníschopná, je možné tyto náklady rozúčtovat pouze vůči jednotkám, které se schůze neúčastnili a ani nikomu neudělili plnou moc – protože pouze tyto jednotky zapříčinili neusnášeníschopnost (aby toto platili všichni, i ti, kteří na schůzi přijdou, není zrovna ideální). Ale doporučuji, aby taková povinnost byla zakotvena ve stanovách. My jsme ji do stanov dali, při schvalování stanov se našlo několik lidí, kteří to chtěli namítat a pojmenovávali to jako „pokutu“ za neúčast a přitom nemají povinnost se schůze zúčastnit. Ale vysvětlili jsme jim, že o žádnou pokutu nejde, jde pouze u aplikování pravidla, že „škodu“ hradí ten, kdo ji zapříčiní – a v tomto případě jsou tou škodou náklady na neusnášeníschopnou schůzi a zapříčinili ji ti, kteří nepřijdou ani nikoho nezmocní.

Ne že by účast nějak zásadně stoupla, ale lidi alespoň nejsou až tak líní, že by ani nevyplnili jeden papír s plnou mocí…

Tohle mi dokonale zkratovalo synapse, takže pouze dotaz.
Kolik nových soudů vedete pane Holek? Zde je Česká republika, ne Rumunsko!

Podle LZPS čl. 11/3 vlastnictví zavazuje. Pokud to máte ve stanovách, které se považují za smlouvu sui generis, tak by to mělo obstát. To ale minusovači, kteří se domnívají, že mají byty v „osobním“ vlastnictví, nepochopí.

zkuste si třeba přečíst komentář k danému ustanovení. možná pochopíte, že to není o tom, že mě vlastnictví bytu zavazuje k povinné docházce na shromáždění, financování pronájmu i za ostatní, zdravení sousedů a podobných nesmyslů, ale o něčem úplně jiném.

To je ale hloupý nápad.

Zajisté je to velice hloupý nápad. Ale překvapivě – funguje. Zatím jsme to nikdy nevyužili, protože schůze byli (náhodou?) usnášeníschopné – ne že by začali chodit ti, kteří na ně nechodili nikdy, ale (náhodou?) na někoho, komu důvěřují, napíšou plnou moc.

předpokládám, že si děláte srandu :-( můžete napsat průměrný věk výboru a vlastníků (odhadem)? To není možný, že by takovou protizákonnou kravinu někdo navrhl a dokonce ji shromáždění odsouhlasilo.

Poprosím o sdělení, co přesně je na tom protizákonného? Nebo zkuste vysvětlit, proč by náklady za neusnášeníschopnou schůzi shromáždění mají snášet i ty vlastníci, kteří na schůzi byli přítomni nebo dodali plnou moc?

radka2222 neví. Ona „pracuje“ ve státní správě a domnívá se, že co ona řekne, je pravda. Nějaké zákony ji nezajímají. Stačí sledovat její výplody.

" Ona „pracuje“ ve státní správě a domnívá se, že co ona řekne, je pravda. Nějaké zákony ji nezajímají. Stačí sledovat její výplody."

Za to Vy, jste zde okamžitě uveřejnil výplod chorého mozku a tím je přesné znění zákona,kterým je člen SVJ nucen, se pod hrozbou finančních sankcí ze strany jakéhosi správce,účastnit shromáždění vlastníků.

Kde vidíte, že člen SVJ ne k něčemu nucen? Není. Já plně souhlasím s tím, co je zde uvedeno – „Zúčastňovat se shromáždění je právo , nikoliv povinnost.“.

Každý má právo se svobodně rozhodnout, zda se zúčastní, nebo ne. Následně si ale každý nese za svoje rozhodnutí odpovědnost – takže když pronájem místnosti stojí XXXX Kč a schůze není usnášeníschopná (a tedy je nutné svolat další a zaplatit další pronájem), tak jednoduše svým rozhodnutím „spolu-způsobil škodu“ vůči společenství.

„schůze není usnášeníschopná (a tedy je nutné svolat další a zaplatit další pronájem)“

Kde jste četl, že je třeba platit pronájem? Korespondenční hlasování to řeší.

Je problém si objednat salonek v nedaleké restauraci? Bývá to zdarma a ještě to máte s obsluhou!

Korespondenční hlasování je sice hezká možnost, ale funguje pouze někde, protože i tam platí nadpoloviční kvórum. Pokud většina vlastníků v domě bydlí, tak to možné (teoreticky i prakticky) je; ale pokud ne (nebo vám prostě nedají ani podpis, protože „proč“) a většině pošlete hlasovací lístek poštou, rád bych poznal, jak je chcete motivovat, aby ho vyplnili a doručili zpět – když, pokud se na to (opět?) vykašlou, tak je to nic nestojí… ? Už jsem zažil per-rollam s 48% účastí – a co pak? :) Vypíšete a pošlete další, pak další, pak… ?

Je to stále jen a pouze o „motivaci“ – já napsal, co funguje. A i když jsme to nemuseli použít, nešlo by o likvidační částky – pronájem místnosti na rokování nás obvykle stojí 2000 Kč, máme 50 jednotek – OK, nejsou stejně velké, ale tak řekněme že se neúčastní 25 jednotek = 80 Kč na (nezúčastněnou) jednotku.

přečtěte si něco o per rollam. Je přece úplně jedno, jestli pošle lístek zpět, to je jeho problém. Účast u per rollam je vždy 100%. Proto to v tom zákoně je. Náklad na pronájem nese SVJ – tedy VŠICHNI vlastníci, nelze žádného diskriminovat a nutit ho financovat nic ostatním, ani ho nutit účastnit se shromáždění. Navíc pokud máte problém, že nechodí ani 50%, to v baráku nemáte žádnou místnost, kam se vleze 24 lidí??

§ 1214 Rozhodnutí se přijímá většinou hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže stanovy vyžadují vyšší počet hlasů.

Takže si nemyslím, že je úplně jedno, jestli pošle lístek zpět. Modelový příklad: vrátí se 1 lístek z 50 a vlastník na něm hlasuje za – je to podle Vás přijaté rozhodnutí? Podle mne tedy ani omylem, nebyla naplněna podmínka většiny hlasů.

I když by se mi to moc líbilo.

zkuste si per rollam třeba pořádně ošetřit ve stanovách místo toho protiprávního blábolu co tam máte. neodevzdání znamená nesouhlas s usnesením, a máte po problémech.

Rád si nechám poradit, jak si „pořádně“ ošetřit per rollam ve stanovách, pokud se řídím § 1207 Statutární orgán svolá shromáždění k zasedání tak, aby se konalo nejméně jedenkrát do roka , § 1208 d) schválení účetní závěrky… To co jsem uváděl – vrátilo se 19 lístků z 50, všichni sice byli za, ale celkem to bylo pouze 48%. Závěrku máme mít schválenou, ale to je členem SVJ, kteří jsou líní přijít na schůzi nebo doručit korespondenční hlasování jedno, takže co radíte pak?

už to máte výše napsaný. kdo nehlasuje nesouhlasí.

„Nemáme po problémech,vrátilo se 19 lístků z 50, všichni sice byli za, ale celkem to bylo pouze 48%.takže co radíte pak?“

Rada je úplně jednoduchá a neměla by Vás,jako „přecedu“ překvapit.Dejte zápis i závěrku do sbírky listin a je po ptákách.

Jo, vidím že na vše máte odpověď – jak je vše snadné a bezproblémové… pak se nedivím, že je tolik SVJ „nefunkčních“ (i v našem okolí), protože výbor již na něco nemá pravomoc a shromáždění se ani nesejde / není usnášeníschopné, protože přece „účast je právo, ne povinnost“.

Tak co poradíte, pokud tato situace s neusnášenís­chopností nastane po uplynutí funkčního období výboru? Předpokládám, že se podle Vás také nic neděje, prostě starý výbor (nebo alespoň předseda) má fungovat dál i bez volby, ne?

(toto se nám naštěstí nestalo, alespoň na „volební“ schůzi shromáždění lidi vždy dorazí ; ale znám SVJ, kde i toto zažili)

Dělat takové komedie kvůli účetní závěrce není nutné. Účetní závěrku v svj schvalovat není povinnost. Vkládá se do rejstříku i bez schválení.

Omyl – přečti si zákon o účetnictví.

„vrátilo se 19 lístků z 50, všichni sice byli za, ale celkem to bylo pouze 48%“

19 z 50 je 38 %.

19 z 50 při SVJ se obvykle nerovná (19/50)*100 , ale dle reakcí vidím, že málokdo zde „čte s porozuměním“, takže co na tom, toto je již jen detail :)

51% nevrátí a co pak?

usnesení není schváleno. vůli vyjevili, ne vždy se přce usnesení schválí a o tom to je.

Nejedná se o sankci, ale o náhradu škody. Již bylo uvedeno. Znáte vyšší zákon, než je LZPS, který je součástí ústavního pořádku? Rád se poučím.

Ale muselo by 100% s podobným postupem vyslovit souhlas, nebo alespoň 75%…?