příspěvek na správu domu a pozemku
Dobrý den, je možné mít ve stanovách že vlastníci jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku za každou jednotku stejně, tj. bez rozdílu velikosti podílu? Žádná ze společných prostor neslouží výlučně k užívání některému vlastníku.
§ 1180: Vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.
Rozhodující je co o poměru přispívání je uvedeno v prohlášení (vlastníka budovy). To nemůže být měněno stanovami právnické osoby SVJ.
Společenství je pouze sluhou, správcem cizího majetku. Shromáždění má právo určovat celkovou částku příspěvků na správu, a SVJ tuto částku pouze rozpočítá mezi vlastníky jednotek podle jejich spoluvlastnických podílů. Žádné jiné oprávnění SVJ nemá. Zejména nemá pravomoc strkat nos do spoluvlastnických vztahů, které jsou napevno stanoveny v prohlášení.
Varuji před jakýmikoliv amatérskými postupy, které nemají oporu v platném právu. Takové právní kutilství mívá neblahé následky.
Dodatek
Abych byl zcela přesný, existuje možnost jak to zařídit. Nikoliv však pouhým hlasováním shromáždění! Mohla by být sjednána třístranná dohoda o změně v osobě dlužníka, nebo dvoustranná dohoda o převzetí dluhu. Účastníky této dohody budou:
- SVJ jako věřitel,
- pan Chudý jako dlužník, který neuhradil příspěvek na správu,
- paní Bohatá, která chce uhradit dluh pana Chudého.
Postup podle občanského zákoníku je možný dvěma způsoby:
| Převzetí dluhu § 1888 (1) Kdo ujedná s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, dá-li k tomu věřitel souhlas původnímu dlužníku nebo přejímateli dluhu. |
| § 1892 Přistoupení k dluhu (1) Kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně. |
V případě podle § 1888 paní Bohatá napřed sjedná s panem Chudým, že za něj uhradí jeho dluh na příspěvcích na správu domu. Jestliže s touto dohodou vysloví souhlas SVJ jako věřitel (například hlasováním shromáždění), stane se paní Bohatá dlužnicí namísto pana Chudého. Na panu Chudém se už SVJ nemůže ničeho domoci.
- Na místě pana Chudého si můžete představit např. 8 vlastníků jednotek, na místě paní Bohaté si představte ty ostatní. Postup bude stejný: všichni chudí i bohatí musí souhlasit, jinak k žádnému převzetí dluhu nedojde.
V případě podle § 1892 paní Bohatá – bez souhlasu pana Chudého – nabídne SVJ že uhradí jeho dluh. Jestliže SVJ nabídku přijme (a opět bych doporučil aby tuto dohodu schválilo shromáždění), stane se paní Bohatá dlužníkem vedle pana Chudého. V tomto případě si SVJ při neuhrazení dluhu bude moci vybrat zda bude vymáhat (třebas i soudně) na panu Chudém, nebo na paní Bohaté.
- Na místě pana Chudého si můžete představit např. 8 vlastníků jednotek, na místě paní Bohaté si představte ty ostatní. Postup bude stejný: všichni bohatí musí sjednat smlouvu se SVJ, jinak k přistoupení k dluhu nedojde.
Neznám žádné jiné legální způsoby jak by SVJ mohlo vymáhat příspěvky na správu stanovené v jiné výši nežli podle spoluvlastnických podílů.
Justitianus
„Rozhodující je co o poměru přispívání je uvedeno v prohlášení (vlastníka budovy). To nemůže být měněno stanovami právnické osoby SVJ.“
Ano, toto plyne z nyní účinné právní úpravy. V minulosti byla právní úprava odlišná.
Právní úprava nikdy nebyla odlišná. Pokud se domníváte opak, bylo by zajímavé abyste uvedla Vaše argumenty pro takové tvrzení.
V minulosti ovšemže docházelo k excesům soudů (včetně ústavního) a
výsledkem byly svévolné, protizákonné a protiústavní judikáty. Psalo se
o tom i zde. Zákonná úprava však byla jednoznačná. K výkladu pojmu
„dohoda“ viz např. starší diskuse:
http://www.portalsvj.cz/…pojmu-dohoda
http://www.portalsvj.cz/…lky-senat-ns
- Podle § 4 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb. platilo, že prohlášení (vlastníka budovy) povinně obsahovalo stanovení spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech budovy.
- Podle § 15 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb. platilo, že vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu.
Z uvedeného plyne, že k odlišnému způsobu přispívání v domě s jednotkami(1994) byla vždy nutná dohoda všech „chudých“ i „bohatých“ vlastníků jednotek, kteří chtějí přispívat „nějak jinak“. Taková dohoda nemůže být v žádném případě nahrazena hlasováním shromáždění SVJ. To platilo v minulosti a platí to i dnes.
Justitianus
Nesouhlasím – před 1.7.2020 bylo možné dle NOZ upravit si jiný poměr příspěvků na správu domu změnou stanov, v souladu s tehdejším § 1200 bod g)
Druhá věc samozřejmě je, že se i zde se vyžadoval souhlas všech vlastníků při takové změně.
- Jan77 napsal: "… před 1.7.2020 bylo možné dle NOZ upravit si jiný poměr příspěvků na správu domu změnou stanov, v souladu s tehdejším § 1200 bod g)
To je nepravdivé tvrzení. Vůbec jste nepochopil obsah § 1200 NOZ před novelou.
Nikdy nebylo možné upravit jiný poměr příspěvků pouhou změnou stanov! Stanovy by se tím dostaly do rozporu s prohlášením vlastníka budovy. Stanovami nelze řešit spoluvlastnické vztahy – to je záležitost, která je zcela mimo působnost právnické osoby SVJ.
- Leze to z Vás jako z chlupaté deky: ve druhé Vaší větě totiž připouštíte, že změna byla možná jedině „se souhlasem všech vlastníků“.
Ovšem i toto Vaše tvrzení je nesprávné. Nejde totiž o souhlas „všech vlastníků“, jak jste nesprávně uvedl. Souhlas byl a je nutný pouze u dotčených vlastníků. Tedy u paní Bohaté, případně pana Chudého z našeho příkladu.
Teprve pak může hlasovat shromáždění podle § 1200 písm. g). Při tomto hlasování jde pouze o získání souhlasu nejvyššího orgánu SVJ s dohodou jiných osob podle § 1888, nebo o přijetí nabídky na jednostranné přistoupení k dluhu jiné osoby podle § 1892. Z takového hlasování je zavázáno pouze SVJ – právnická osoba. A se stanovami to samozřejmě nemá nic společného.
Mechanismus převzetí dluhu a přistoupení k dluhu už jsem zde přece podrobně popsal. Vy to jen opakujete, a ještě nepřesně a nesprávně. V právních textech záleží na každém slově, na každé čárce.
Znovu tedy shrnu:
Tazatelka psala v úvodním dotazu o možnosti měnit poměr příspěvků
pouhou změnou stanov, to jest hlasováním shromáždění. Tedy bez
předchozí dohody či souhlasu dotčených osob. To je nemožné. A bylo to
nemožné za kterékoliv – předchozí i současné – právní úpravy.
Právní úprava nikdy nebyla odlišná.
To pouze někteří Neználci nejsou schopni porozumět právním normám jednoduchého práva …
Justitianus
Takže to shrňme selským rozumem, já jako vlastník bytu např. 5O m2 nevím, proč bych měl souhlasit s tím, aby jsem platil stejně jako vlastník mající např. 89 m2, případně více. To bych musel být buď totálně blbej, nebo totálně ožralej. A jestli se někde tak dohodli, pak ti, kterým to následně docvakne a přestane se jim to líbit si za to můžou sami. Jen nevím, zda když se nastěhuje nový vlastník, nepodílející se na předchozí dohodě, může toto napadnout a pak se to musí otevřít a znovu o tom jednat.
Zřejmě u mnohých selský rozum nefunguje, ale možná ti mínusovači jsou právě ti s velkým bytem. Jinak by mě moc zajímalo, zda by v případě nějaké pojistné události (nedej bože požár) souhlasili se stejnou výplatou pojistného plnění. Takže Pepo, sousede, i když já mám 89 m2 a ty jenom 50 m2 tak pojistné plnění si podělíme fifty-fifty. Hezký slunečný den.
„Právní úprava nikdy nebyla odlišná.“
Ke změně právní úpravy došlo zákonem č. 163/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Paní Vlastnice, požádal jsem Vás prve abyste uvedla Vaše argumenty pro takové tvrzení. To jste neučinila.
Justitianus
„požádal jsem Vás prve abyste uvedla Vaše argumenty pro takové tvrzení.“
Argumenty pro jaké tvrzení?
Zřejmě by jste měla konečně objasnit/doložit,co konkrétně změnilo, toto Vaše tvrzení:
„Ke změně právní úpravy došlo zákonem č. 163/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb.,“
Přeji hezký večer.JaVa
Pane JaVa,
Justitianus ve svých příspěvcích vylučuje možnost měnit poměr příspěvků stanovami, v tom má pravdu. Ale také vylučuje možnost měnit poměr příspěvků pouhým hlasováním na shromáždění vlastníků. A v tom pravdu nemá, protože změnu prohlášení lze provést klidně pouhým hlasováním na shromáždění.
A to právě na základě konkrétní změny dané uvedeným zákonem č. 163/2020 Sb. viz § 1221 (2):
„(2)Sta noví-li zákon ve věcech bytového spoluvlastnictví působnost vlastníkům jednotek, lze ji vykonat i jejich rozhodnutím přijatým na shromáždění“.
Hele Pepo a proč asi vypadla z § 1208(b) zákonem daná možnost změny PV?
"DZ k novele NOZ 2019
K bodu 41 až 47 [§ 1208 písm. b), c), d), e), g) a h)] K § 1208 písm. b) (stávající) Navrhuje se vypustit rozhodování o změně prohlášení z působnosti shromáždění s ohledem na speciální úpravu v § 1169, která řeší komplexně způsoby změny prohlášení. Podle stávající právní úpravy je změna prohlášení obsažená jak v § 1169, tak i v § 1208 písm. b) a § 1208 písm. f) bodu 2 až 6, což je z hlediska rozhodování o změnách prohlášení matoucí."
Co ty na to jako svazák?
Člene SVJ, to co jsi uvedl nepopírá to, co jsem napsal já. Ty jsi prostě nepochopil tu konkrétní změnu, kterou jsem citoval. Prostě po novele platí, že „pro účinnost změny prohlášení se vyžaduje souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže se změna dotýká práv a povinností všech vlastníků jednotek“ a „ke změně prohlášení postačí souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek, týká-li se změna …“ a těchto souhlasů lze dosáhnout jejich rozhodnutím přijatým na shromáždění viz citovaný § 1221 odst.2. Čemu na tom nerozumíš?
Možné to je ,jako všechno u nás,ale nepíšete ,co o tom máte uvedeno v PV.To je rozhodující!
Poslední komentáře