Počet vlastníků × počet bytů
V jiné diskusi se řeší zajímavá otázka, zda je pro výši nákladů na správu rozhodující počet vlastníků nebo počet bytů. Počet vlastníků určuje mj.:
Poštovné (každému vlastníkovi doručuji 1×, bez ohledu na počet jím
vlastněných bytů),
počet míst v sále pro zasedání shromáždění (každý vlastník má
jedno místo),
časová délka zasedání shromáždění (vlastník mluví za všechny své
byty jenom 1×),
bankovní poplatky (vlastník platí za všechny své byty najednou, přeplatek
mu vracím také najednou),
počet žalob, náklady na advokáta (vlastníka žaluji a advokáta platím bez
ohledu na počet jím vlastněných bytů),
možnost provedené odečtů a výměn a počet pokusů o odečty a
výměny.
V našem domě není vlastník, který vlastní pouze jeden byt, všichni vlastníci vlastní dva a více bytů (zpravidla navzájem sousedících), takže vím dobře, o čem mluvím.
podle mě je nejlepší rozdělit i náklady na vlastní správu dle spoluvlastnických podílů. je to nejjednodušší,spravedlnosti se stejně rozdělováním na počet vlastníků nebo počet bytů nelze dobrat.
to je jako s náklady na výtah – lidé v přízemí na výtah nemají platit nic a v nejvyšším patře zas mají platit nejvíc? nebo by se měly dělat čárky, kdo kolikrát jel?
to samé spotřeba elektřiny – bude se evidovat, jak kdo dlouho svítil? (lidé v přízemí nepotřebují svítit tak dlouho, jako ti kteří musí vyšlapat tři patra..; ale zas pokud v přízemí bydlí v bytě 5 lidí a v 3.patře jen jeden člověk, to je taky rozdíl)
a co náklady na úklid – člověk z 5.patra zašpiní chodbu do 5.patra, ale člověk v přízemí jen to přízemí, ale člověk z 5.patra chodí ven jen 1× týdně, zatímco člověk z přízemí každý den několikrát. takže zase si budem znamenat čárky?
Nesouhlasící vlastník bude takové rozúčtování reklamovat s odvoláním na § 1180 odst. 2 a NV č. 366/2013. A co pak, když reklamaci neuznáte, ale soud dá nesouhlasícímu vlastníkovi za pravdu? Převezmete odpovědnost za náhradu škody způsobenou SVJ za prohraný soudní spor i případné pokuty za špatné vyúčtování?
již se to zde řešilo, že dle odborné veřejnosti je v zásadě toto ustanovení dispozitivní. pokud prokážete, že jste se opíral o komentářovou literaturu apod., jednal jste s péčí řádného hospodáře, tudíž náhrada škody nepřichází v úvahu.
např. Novotný, Horák, Holejšovský, Oehm – Bytové spoluvlastnictví a bytová družstva, C.H.Beck, 2016, str. 290 Dikce ustanovení vzbuzuje pochyby, zda se jedná o dispozitivní ustanovení, když dispozitivnost zde není výslovně zmíněna. S ohledem na popsaná obecná pravidla dispozitivnosti však zřejmě není třeba o možnosti dispozice v daném případě pochybovat – kogentní zákaz zde nenajdeme, o statusovou věc nejde, nejde ani o otázku základní právní regulace. Ustanovení je zjevně pouhým vodítkem pravidel správy nemovité věci a jiné úpravě než v zákoně, zpravidla ve stanovách, by tedy zřejmě nemělo nic bránit.
o tom, zda je uvedené ustanovení dispozitivní, rozhodne až soud.
Už se zde také řešilo, že i v případě, že by bylo uvedené ustanovení dispozitivní, bylo by pravděpodobně potřebný souhlas všech vlastníků. Tzn, že kvůli nesouhlasící vlastníkovi, o kterém jsem psal, by takové ustanovení nebylo přijato a pak by platil § 1180 odst. 2 a NV č. 366/2013.
Poslední komentáře