Počet osob v domácnosti

Má to pouze jednu vadu. Nikde není definovaná domácnost, kdo jí tvoří, jak stanovit počet členů domácnosti. Dnes ani dva manželé v rozvodovém řízení nebo i v nerozvodovém bydlící v jednom bytě nemusí tvořit domácnost, nebo nemusí mít společnou domácnost.

kdo bydlí v společné domácnosti je snad jasné dle

Z. č. 67/2013 Sb. Zákon, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí …

g) osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb
1. nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo
2. vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.

<RP>

Moc děkuji za odpověď. Tento zákon jsem právě přečetla a z toho mně osobně vyplývá, že tato povinnost je výhradně v rukou samotného vlastníka/nájemce a že nikdo nemůže upravovat počty osob za něj – přestože za případné nenahlášení může být sankcionován.

Ale zajímalo by mě právě i jestli Stanovy mohou vůbec takovou věc upravit a obsahovat např. klauzuli typu „počet osob rozhodných pro rozúčtování služeb určí Výbor Společenství“.

Jinými slovy, zda je v pravomoci Shromáždění, o tomto vůbec rozhodnout a dát Výboru možnost libovolně určovat, kolik osob se ve kterém bytě zdržuje. Vím samozřejmě, že Stanovy mohou obsahovat ustanovení odchylující se od zákona a že občanský zákoník dává tomuto velký prostor, ale někde musí být také hranice..

je obsažen především v prohlášení vlastníka. Nejčastěji podle podílu uvedeném na LV. Ve stanovách pak lze definovat způsob vyúčtování služeb jako je voda, výtah, úklid a dalších podle jiných kritérií. Pokud jste dobrovolně dali výboru pravomoc stanovovat počet bydlících a stanovy takto odhlasovali je to platné ustanovení.

Myslím, že se snažíte v zákoně hledat příliš mnoho.

Zákon definuje, kdo jsou rozhodné osoby a podle nich se má účtovat, to je bezesporné.

A k tomu přidává povinnost pro vlastníky tento údaj bez prodlení nahlásit. Právě proto, aby ten údaj byl k dispozici. Ale rozhodně neříká, že to je natvrdo provázané, tj. co vlastník nahlásí (nebo nenahlásí) tak je svaté – spíš naopak, je to jen způsob jak zjistit počet rozhodných osob, nikoliv ovšem výlučně jen takto.

Podle mě může výbor použít i jiný počet rozhodných osob, pokud si je sakra jistý a ví, že mu vlastník prokazatelně kecá (celkem běžně se to děje, jsme v Čechách, že). Ale v takovém případě musí být výbor schopen unést důkazní břemeno a použitý údaj obhájit a doložit.

V tom vidím právě ten paradox.. Výbor dejme tomu má pravomoc hlásit počet osob v bytě vlastníka, protože zákon to výslovně nezakazuje.. Nahlásí tudíž za někoho počet, který neodpovídá skutečnosti.. Ale už nikde není dořešeno, zda počet osob, které nahlásil, musí vůbec skutečnosti odpovídat.. Píšete musí nést důkazní břemeno, ale o tom taky vlastně zákon nehovoří…

V podstatě tedy to číslo skutečnosti odpovídat nemusí, protože se nemusí tedy řídit vůbec ničím. Dostává tak do ruky nástroj, jak si vyřizovat osobní spory s vlastníky/ná­jemníky tím, že jim libovolně dle svého uvážení bude připočítávat členy domácnosti.. (protože jak píšete, jsme v Čechách.. tudíž nejen že jsme v Čechách co se týče nájemníků, bohužel jsme v Čechách i co se týče předsedů)

Ano, u soudu by zřejmě neuspěl.. Ale přijde mi smutné, že zákony máme takové, aby vlastník každou takovouhle „hloupost“ musel hnát až k soudu:-(

Jenom ještě k tomu číslu – počet osob musí jasně odpovídat tomu, co zákon definuje jako rozhodné osoby. Není možná úplná svévole. Správcovská firma je odpovědná výboru, nikoliv jednotlivým vlastníkům. Takže správný postup je, že vlastník nahlásí výboru, výbor nahlásí správci. Obvykle se ta cesta zkracuje a hlásí se napřímo, ale odpovědnosti jsou dané takto. Takže opravdu žádný předpis nevyřeší, aby správce kontrolvoal, jestli s nahlášeným číslem vlastník souhlasí.

A pokud se svévolně aplikuje cokoliv, tak samozřejmě výbore sbohem, jiné řešení není.

Tomu rozumím..

V tomto případě jde vlastně o postup následující – vlastník nahlásí výboru 4, výbor nahlásí správci pro zaúčtování 5, aniž by o tom vlastník věděl. Vlastníkovi přijde vyúčtování, kde má chybu – zaúčtováno 5, přestože hlásil 4. Reklamuje, reklamace není uznána – protože samozřejmě reklamace se vrací k tomu, kdo číslo nahlásil (tedy Výboru) a ten ho bere za správné. Vracíme se bohužel zase k tomu, že takovou prkotinu musí vlastník hnát až k soudu, pokud se chce dovolat nějaké spravedlnosti.

Ano, nebrat jako rozhodný pro zúčtování počet osob je jistě správné řešení, se kterým se ztotožňuji, nicméně ztotožňovat se musí většina.

Záleží, jak moc si je výbor jistý v kramflecích. Mohlo by stačit na ně poštvat právníka (ideálně svého známého, ať to nic moc nestojí), ať jim pošle předžalobní výzvu, aby dali vyúčtování do souladu s realitou. Tohle poměrně často zabírá, pokud chce výbor / předseda jen otravovat život.

No tím důkazním břemenem jsem to mínil případně až k soudu, ano.

Vlastník by v případě, že osoby nesedí, reklamoval. Pokud by neuspěl, musel by k soudu a právě tam by muselo SVJ, potažmo výbor, obhájit zvolené číslo.

Taky máme v baráku člověka, který tam bydlí se čtyřčlenou rodinou a nahlásil 1. Děti chodí do školky a školy, prostě ti čtyři tam trvale bydlí. A myslí si asi, jak děsně vyzrál na systém. Až na to, že u nás nic podle osob nepočítáme, což je podle mě jediná dobrá rada, jak se z těhle situací vyvléct.