Odstoupení člena výboru

Vložil Anonymous, 13. Prosinec 2007 - 22:49 ::

Dobrý den, mám na vás prosbu. Můžete mi poradit, nebo mi napsat, kam se s dotazem obrátit?

Jsme společenství vlastníků jednotek. Máme 5-ti člený výbor podle Stanov. Ovšem jeden člen chce odstoupit, protože se stěhuje. Jak máme pokračovat?

  • Musíme se doplnit opět do počtu pěti?
  • Pokud ano, musíme dělat znovu volby, když není náhradník? Musí u toho být případně notář?
  • Pokud ne, může mít třeba předseda hlasy dva, aby nedošlo k rovnosti hlasů při hlasování ve výboru?
  • Nebo je nějaké jiné řešení?

Díky za odpověď

Jan Kašpar

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil Anonymous, 14. Prosinec 2007 - 11:44

    Dobrý den,

    • Stanovy jsou základním dokumentem, kterým jste se dohodli, jak se budete v rámci SVJ chovat. Pokud Vaše Stanovy vyžadují 5ti členný Výbor, pak je třeba jim Vyhovět a do regulérního počtu osob ve Výboru bych se nepouštěl do investičních akcí a snažil bych se vyhnout i rozhodování Výboru jako takového.
    • jediným přijatelným způsobem, jak doplnit počet členů ve Výboru je regulérní volba se všemi náležitostmi na Schromáždění SVJ
    • dle mého názoru v současné době Výbor není oprávněn o čemkoliv hlasovat,

    s pozdravem Petr Vávra

    Vložil Anonymous, 15. Prosinec 2007 - 17:01

    Domnívám se, že by nebylo dobré, kdyby „oslabený čtyřčlenný“ výbor neměl o ničem hlasovat. Početní oslabení výboru ho nezbavuje odpovědnosti za chod SVJ.

    Do doby než bude shromážděním doplněn potřebný počet členů (nebo taky nebude) musí výbor i tak konat a rozhodovat v rámci kompetencí vymezených stanovami. V případě, že „odešel“ předseda, měli by členové výboru zvolit mezi sebou jiného.I když je sudý počet, není vyloučeno, že při hlasování o „něčem“ nedojde k „remíze“ a rozhodne většina. Pak nevidím důvod, proč by takové rozhodnutí nemělo být platné.

    Domnívám se,že jedině v případě opakované „remízy“, by mělo být nezbytné rozhodnutí, pokud by tím nedošlo k prodlení, učiněno narychlo svolaným shromážděním se současnou dovolbou chybějícího člena výboru.

    k.kolar@centrum­.cz

    Vložil Anonymous, 15. Prosinec 2007 - 17:25

    Dobrý den, domnívám se, že Stanovy definují a ZoVB limituje orgány Společenství SVJ. Pokud Stanovy požadují, že Výbor SVJ je minimálně pětičlenný, potom tří, či čtyřčlenné „torzo“ Výborem SVJ být dle znění Stanov nemůže.s pozdravem, Petr Vávra

    Vložil Anonymous, 15. Prosinec 2007 - 18:16

    Pane Vávro, nejde o rozdílný názor na to co definují Stanovy. Rozuměl bych vašemu názoru za podmínky, kdyby ve Stanovách bylo: „Pokud dojde ke snížení počtu členů výboru v průběhu volebního období, není výbor oprávněn činit žádná rozhodnutí a je nezbytné v tom případě svolat shromáždění“.

    Kdo bude něco konat v období než dojde ke svolání shromáždění ? Co když nebude usnášeníschopné ? Kdo ponese v případě „nerozhodnutí“ za nějaké naléhavé situace odpovědnost, dojde-li k nějaké škodě ? Stávající členové výboru, protože nečinili, nebo všichni „vlastníci“ protože shromáždění nebylo usnášeníschopné ?

    Z uvedených případů se domnívám, že výbor i přes „dočasně snížený“ počet členů výboru je kompetentní rozhodovat až do „dovolby“ chybějícího člena v rámci kompetencí daných výboru Stanovami, pokud bude schjopen rozhodovat většinově. To by při každém onemocnění, či neúčasti některého z členů na jednání výboru, neměl být výbor oprávněně kompetentní a neměl by činit potřebná rozhodnutí ?

    k.kolar@centrum­.cz

    Vložil Anonymous, 16. Prosinec 2007 - 15:38

    Dobrý den, Vážený pane Koláři,

    • odstoupení člena Výboru má svá pravidla a Výbor má dostatek času regulérně svolat Shromáždění SVJ, kde uvede důležitost tohoto Shromáždění-nutnou volbu pro Stanovami stanovený počet členů Výboru. Pokud členové SVJ nemají zájem toto řešit a Shromáždění ignorují, má jistě zbytek Výboru právo odstoupit a nepodílet se na protiprávních činnostech.
    • pokud má SVJ správce starost o řešení havarijních situací tím odpadá, pokud ne je povinen každý ze spoluvlastníků zajistit zamezení škod.
    • třetí odstavec je v této věci zavádející – není diskutována přítomnost členů na Výboru, ale členství v orgánu Výboru SVJ jako takové. tento postup je však zneužíván pro svévolné jednání osobami, které již nemají mandát SVJ, s pozdravem, Petr Vávra
    Vložil Anonymous, 16. Prosinec 2007 - 20:32

    Vážený pane Vávro,

    děkuji za vaše vyjádření. Nemusíme mít vždy shodné názory na týž problém. Souhlasím však s argumenty p.Pavla, které jsou blízké mému názoru na „oslabený čtyřčlenný výbor“.

    S pozdravem k.kolar@centrum­.cz

    Vložil Pavel, 15. Prosinec 2007 - 23:43

    1)Činnost v SVJ se řídí ZoVB a ObčZ, to jsou předpisy soukromého práva u kterého zjednodušeně řečeno platí, že co není zakázáno, je povoleno. Neznám předpis, který by stanovil, že pokud by jeden člen výboru odstoupil, tak výbor neexistuje nebo že se ve výboru nemůže hlasovat.

    2)I ObchZ je předpisem soukromého práva. A ten dokonce umožňuje, aby samo představenstvo kooptovalo do představenstva náhradní členy (§194/2/poslední věta ObchZ). Při použití analogie a teorie, že odstoupením jednoho člena se výbor stává nezpůsobilým, by se nikdy nemohlo kooptovat, což je v a.s. poměrně běžný jev.

    3)Nevidím žádný rozdíl pro situaci, kdy se na výboru hlasuje, ale chybí jeden člen – buď z důvodu, že je nemocný nebo že odstoupil. Pokud výbor splní požadavek usnášeníschopnost (přítomna nadpoloviční většina ze všech členů výboru uvedených ve stanovách) a platnosti přijatého usnesení (pro usnesení je nadpoloviční většina z přítomných) tak výbor může platně přijímat usnesení. Pokud to trochu přeženu, tak např. 5-ti členný výbor se třeba celý rok schází ve čtyřech. Pátý člen je nekontaktní. Výbor splnil pravidla usnášeníschopnosti i platnosti usnesení. A po roce se zjistí, že pátý člen již rok není mezi živými (tj. skončilo mu členství ve výboru před rokem). To jsou pak zpětně všechna usnesení výboru neplatná?

    4)Výbor je především statutární a výkonný orgán SVJ. Pokud neklesne počet členů pod usnášeníschopnou většinu tak může platně přijímat usnesení. Soudy již naštěstí často akceptují smysl zákona před nějakou osamocenou větou, v diskutovaném případě navíc, alespoň podle mého názoru, zcela špatně vyloženou.

    5)Ve fotbale také hraje 11 hráčů v jednom mužstvu. Po vyloučení je tým pouze oslaben, ale není možné říci, že tým nemůže hrát. V tom oslabení vidím největší problém a proto doporučuji již předem mít, v souladu se stanovami – já to tam mám, náhradníka nebo svolat shromáždění a dovolit chybějícího člena. Ale nikoliv z důvodu, že by výbor o x-1 členech nemohl podle zákona pracovat, ale protože je to pro ostatní členy výhodnější.

    Hezký den! PavelSVJ@centrum­.cz

    Vložil 566a567, 15. Prosinec 2007 - 14:32

    Nojo, Petře,

    ale když se v usnesení ze schůze shromáždění objeví, že do skončení volebního období bude výbor čtyřčlenný, tak je všechno v pořádku. Nebo Tě napadá ještě jiný háček?

    (Sorry za tykání, ale drze si myslím, že jsme oba z oboru. (-; )

    Filip, Praha 42 – POSTOLOPRTY, 566a567@seznam.cz

    Vložil Anonymous, 15. Prosinec 2007 - 16:46

    Dobrý den, Shromáždění SVJ má právo provést stanoveným způsobem rozhodování změnu ve Stanovách, ale není možno rozhodovat usneseními, které Stanovy porušují, takže pouhé usnesení o čtyřčlenném Výboru nestačí, s pozdravem Petr Vávra

    Vložil 566a567, 17. Prosinec 2007 - 7:43

    Stejně to nevysvětluje možnost, proč by nemohli fungovat dále. Když my máme jednoho na nějaké školní akci, a to bývá často, tak jedeme výborovku ve dvou.

    Třetí má omluvenou nepřítomnost a jede se dál.

    A konečně, myslím, že žádný předpis nezakazuje, ani při sebesnažnějším výkladu to, že výbor nesmí nic, když mu odpadne jeden člen. I kdyby ho přece unesli mimozemšťani, tak zákon pamatuje na to, že barák musí jet dál.

    Snažím se tahle fungovat odjakživa – když se něco děje, taxi to promítám na spousty jiných situací a ta varianta, která mi z toho vychází, je ta správná.

    Filip, Praha 42 – POSTOLOPRTY, 566a567@seznam.cz

    Vložil 566a567, 17. Prosinec 2007 - 19:25

    A s těmi stanovami je to recht. Pokud tam mají že výbor je pětičlenný, tak musí být, ale může hlasovat i s jedním odpadlíkem.

    Pokud ovšem ze Vzorovek opsali, že výbor musí být nejméně tříčlenný, tak to usnesením na shromáždění jen upřesnili a nijaktím stanoy neměnili.

    Filip, Praha 42 – POSTOLOPRTY, 566a567@seznam.cz

    Vložil 566a567, 14. Prosinec 2007 - 1:47

    Dobrý den Jendo,

    když si vyplníte tu anketu, co je tady, dočtete se, že dokonce běžně jsou i společenství o čtyřčlenném výboru.

    Pokud opravdu nemáte náhradníka, doplňte si do stanov, že když ve výboru při hlasování dojde k plichtě, hlasuje o věci shromáždění.

    Mimochodem jak často se stává, že se ve výboru neshodnete? U nás se to ještě nestalo. Vždycky jou všichni tři pro nebo proti, potom, co se věc prodiskutuje a okomentuje.

    Rozhodně předseda nemůže mít hlasy dva. Sice byste si to mohli ustanovit, ale to není dobrý postup.

    A co se týká notáře, je to podle stanov. Pokud volbu výboru ověřuje notář, musíte ho tam mít. Pokud máte stanovy bez nutnosti účasti notáře, volte bez něj.

    Filip, Praha 42 – POSTOLOPRTY, 566a567@seznam.cz

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".