NS 26 Cdo 751/2020 úprava korporací a SVJ
Rozhodnutí NS 26 Cdo 751/2020
Soud: Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí: 22.06.2020
Spisová značka: 26 Cdo 751/2020
ECLI: ECLI:CZ:NS:2020:26.CDO.751.2020.1
Typ rozhodnutí: USNESENÍ
Heslo: Společenství vlastníků jednotek
Spojení věcí ke společnému řízení
Dotčené předpisy: § 212 odst. 2 o. z.
§ 1209 odst. 1 o. z.
§ 88 odst. 2 předpisu č. 292/2013Sb.
§ 88 odst. 4 předpisu č. 292/2013Sb.
Kategorie rozhodnutí: B
26 Cdo 751/2020–157
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci navrhovatelky A. S., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Jiřím Hladíkem, advokátem se sídlem v Brně, náměstí 28. října 1898/9, za účasti Společenství vlastníků jednotek v budově XY na ulici XY v XY, se sídlem XY, IČO XY, zastoupeného Mgr. Tomášem Kintrem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 8, Pobřežní 667/78, o určení neplatnosti usnesení shromáždění, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 50 Cm 160/2018, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. září 2019, č. j. 8 Cmo 205/2019–126, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. září 2019, č. j. 8 Cmo 205/2019–126, se mění takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. května 2019, č. j. 50 Cm 160/2018–108, se mění tak, že se řízení nezastavuje.
O d ů v o d n ě n í :
Návrhem podaným k soudu dne 12. 7. 2018 se navrhovatelka jako přehlasovaný vlastník jednotky domáhala zrušení usnesení shromáždění Společenství vlastníků jednotek v budově XY č. p. XY na ulici XY v XY (dále jen „Společenství“) pod bodem 6 přijatým dne 12. 4. 2018 (dále jen „Usnesení“), kterým bylo rozhodnuto o ukončení spolupráce s dosavadním správcem a kterým byl schválen dočasný správce či jeho nahrazení rozhodnutím, které by upravilo poměry účastníků podle slušného uvážení; současně navrhovala, aby soud dočasně zakázal Společenství podle Usnesení jednat. Navrhovatelka se brání přijatému Usnesení s tvrzením, že další vlastník (s velkým podílem na společných částech) zneužil svého hlasovacího práva. Vrchní soud v Olomouci (odvolací soud) usnesením ze dne 24. 9. 2019, č. j. 8 Cmo 205/2019–126, potvrdil usnesení Krajského soudu v Brně (soud prvního stupně) ze dne 2. 5. 2019, č. j. 50 Cm 160/2018–108, jímž zastavil řízení o zrušení Usnesení a uložil navrhovatelce zaplatit účastníku náklady řízení ve výši 8.228 Kč do tří dnů od právní moci usnesení; současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Zjistil, že navrhovatelka napadla Usnesení jednak návrhem v této věci, kterým se domáhala jeho zrušení (nahrazení rozhodnutím, které by upravilo poměry účastníků podle slušného uvážení) a vydání dočasného zákazu jednat podle něj, a jednak návrhem na určení zneužití hlasovacího práva členem Společenství a neplatnosti Usnesení, který je veden u téhož soudu pod sp. zn. 50 Cm 159/2018. Na rozdíl od soudu prvního stupně (který řízení zastavil pro překážku litispendence) měl za to, že přehlasovaný vlastník se může podle § 1209 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), domáhat pouze určení neplatnosti usnesení shromáždění, návrhu na jeho zrušení tak nemůže být vyhověno a měl by být zamítnut. Z důvodu procesní ekonomie však usnesení soudu prvního stupně potvrdil, neboť zastavením řízení navrhovatelka neutrpí žádnou újmu na svých oprávněných zájmech, probíhá-li zároveň řízení o vyslovení neplatnosti téhož usnesení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání. Vytýkala odvolacímu soudu, že nesprávně posoudil oba podané návrhy, v prvním řízení se domáhala určení, že došlo k zneužití hlasovacího práva podle § 212 odst. 2 o. z., nikoli přezkumu podle § 258 o. z. nebo podle § 1209 o. z., nešlo o stejný předmět řízení. Měla za to, že dovolací soud doposud neřešil vztah řízení o určení zneužití hlasovacích práv členem korporace (§ 212 odst. 2 o. z.) a řízení o úpravu záležitostí společenství jednotek podle § 1209 odst. 1 o. z., ani otázku, zda je možné oba návrhy projednat samostatně. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu a soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dovolání podané včas, subjektem k tomu oprávněným – účastnicí řízení (§ 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“), za splnění podmínky zastoupení advokátem (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, je přípustné, neboť otázka, zda lze samostatně projednat návrh podle § 212 odst. 2 o. z. a návrh podle § 1209 odst. 1 o. z., týkající se stejného rozhodnutí shromáždění a stejného případu zneužití hlasovacího práva, nebyla dosud v rozhodnutích dovolacího soudu řešena.
Podle § 212 odst. 2 o. z. zneužije-li člen soukromé korporace hlasovací právo k újmě celku, rozhodne soud na návrh toho, kdo prokáže právní zájem, že k hlasu tohoto člena nelze pro určitý případ přihlížet. Toto právo zaniká, pokud návrh není podán do tří měsíců ode dne, kdy k zneužití hlasu došlo.
Podle § 1209 odst. 1 o. z. je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.
Podle § 88 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) je s řízením o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby spojeno každé další řízení o neplatnosti téhož rozhodnutí.
Podle § 88 odst. 4 z. ř. s. je s řízením ve věci zneužití hlasovacího práva v soukromé korporaci k újmě celku spojeno řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu soukromé korporace, je-li tvrzeným důvodem neplatnosti stejný případ zneužití hlasovacího práva.
Úpravu korporací je třeba přiměřeně aplikovat i na společenství vlastníků (§ 1194 odst. 1, 1221, 210 o. z.). Ustanovení § 212 odst. 2 o. z. upravující zneužití hlasovacího práva členem korporace k újmě celku je nepochybně využitelné i v poměrech společenství vlastníků jednotek, z povahy společenství vlastníků nelze dovodit, že by jeho aplikace byla vyloučena.
Domáhá-li se navrhovatelka přezkumu Usnesení (jeho zrušení či nahrazení rozhodnutím, které by upravilo poměry účastníků podle slušného uvážení) a vydání rozhodnutí o dočasném zákazu jednat podle něj s tvrzením, že bylo přijato, protože další vlastník jednotky zneužil svého (většího) hlasovacího práva ke škodě ostatních vlastníků jednotek, když sledoval jen svůj prospěch, pak podle obsahu jde o žalobu podle § 1209 odst. 1 o. z. upravující přezkum rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek (nic na tom nemění nesprávný odkaz navrhovatelky na ustanovení § 1139 o. z.), včetně návrhu na vydání rozhodnutí podle § 1209 odst. 1 věty první za středníkem o. z. o dočasném zákazu jednat podle rozhodnutí shromáždění, jehož platnost je zpochybňována. Vedle tohoto návrhu v (samostatném) řízení vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. 50 Cm 159/2018 navrhuje, aby soud rozhodl, že k hlasům (tam označeného) vlastníka jednotky, kterým bylo Usnesení přijato, se nepřihlíží, a proto je Usnesení neplatné, přičemž návrh odůvodňuje tím, že tento vlastník jednotky disponoval rozhodující částí hlasů, kterou zneužil k újmě ostatních vlastníků.
Obě řízení se tedy týkají Usnesení a stejného případu (tvrzeného) zneužití hlasovacího práva. Podle § 88 odst. 4 z. ř. s. jsou tato řízení ze zákona spojena; nemohou probíhat samostatně a rozhodnutím soudu nesmí být ani vyloučena k samostatnému řízení.
Závěr soudu prvního stupně, že návrhy navrhovatelky je třeba projednat samostatně a že řízení o návrhu navrhovatelky v této věci brání překážka věci zahájené (litispendence) tak nebyl správný, a už vůbec nebylo na místě potvrzení tohoto usnesení odvolacím soudem z důvodu „procesní ekonomie“. Odvolací soud nejen, že přehlédl ustanovení § 88 odst. 4 z. ř. s. a neposoudil správně návrh navrhovatelky v této věci podle jeho obsahu, ale přestože měl za to, že překážka věci zahájené není dána a není tak důvod pro zastavení řízení, nesprávné usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Protože dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout, dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil [§ 243d písm.
- o. s. ř.] tak, že změnil usnesení soudu prvního stupně a rozhodl, že
Návrh navrhovatelky bude soud prvního stupně (odvolací soud) projednávat společně s návrhem navrhovatelky vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. 50 Cm 159/2018. Protože řízení rozhodnutím dovolacího soudu nekončí a bude pokračovat i nadále, nerozhodoval Nejvyšší soud o nákladech dovolacího řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. 6. 2020
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu
Zdroj:
Žalobkyně nebyla schopna rozpoznat, že žaloba podle § 212 je zcela jinou žalobou než žaloba podle § 1209.
Přehlédla totiž, že ve sporu podle § 212 soud nevyslovuje neplatnost proběhlého hlasování, nýbrž pouze mění způsob počítání hlasů. Žaloba podle § 212 byla tedy zmatečná, neboť bylo požadováno něco jiného než kogentně stanoví § 212 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb..
Rozdíly mezi oběma druhy žalob jsou zásadní. Uvádím je zde v tabulce.
| Žaloba podle § 1209 Žalobce se domáhá aby soud vyslovil: |
Žaloba podle § 212 Žalobce se domáhá aby soud vyslovil: |
| Hlasování se zrušuje. | Hlasování je nadále platné. Jeho výsledek je však odlišný. Hlasy se pouze dodatečně přepočítají a opraví podle rozhodnutí soudu. Opraveným výsledkem hlasování bude postaveno najisto, že návrh na změnu smluvního správce byl shromážděním projednán a byl zamítnut. |
| Usnesení shromáždění je zneplatněno a nahrazeno (nepředvídatelným) rozhodnutím soudu. | Usnesení shromáždění je třeba (po přepočítání hlasů) pouze opravit. |
Pokud by soud přisvědčil žalobci ve věci podle § 212, pak SVJ následně vypracuje opravný zápis ze shromáždění. V něm uvede nový výsledek hlasování tak, aby odpovídal poměru hlasů podle rozhodnutí soudu (bez přihlédnutí k hlasu většinového vlastníka jednotky). Příslušná část opravného zápisu bude znít takto:
„Návrh usnesení: Shromáždění schvaluje změnu smluvního
správce.
Na základě rozsudku [číslo jednací] ze dne [datum] se při tomto
hlasování nepřihlíží k hlasu většinového vlastníka.
Počet hlasů přítomných: N1. Shromáždění je usnášeníschopné.
Hlasy pro usnesení: N2, hlasy proti usnesení: N3, zdrželi se hlasování:
N4
Usnesení nebylo přijato.“
V tomto případě ovšem žalobkyně nepochopila, že případ podle § 212 nesměřuje k zneplatnění přijatého usnesení, nýbrž pouze k odlišnému počítání hlasů. Podala žalobu podle § 212, avšak domáhala se v ní nemožného výsledku – zneplatnění usnesení (stejně jako v žalobě podle § 1209). Soudy odmítly obě žaloby rozlišovat, protože žalobkyně požadovala v obou případech tentýž výsledek.
Justitianus
Paní doktorko Brzobohatá,
roky jste rozhodovala tak, že v nedůležité záležitosti není třeba dodržovat stanovy ani právní předpisy.
Změnila jste názor? Co Vás k tomu vedlo?
Podle mého názor nezměnila.
V další fázi spojí soud obě řízení do jednoho řízení. následně žalobu zamítnou, pač změna správce není důležitou záležitostí.
Jak je známo, v nedůležitých záležitostech (což jsou dle soudů takřka všechny) v SVJ se v ČR zákony a stanovy dodržovat nemusí…
Na jedné straně soudy rozhodují jak rozhodují, na druhé straně jsou členové svj schopni soudit se o neskutečné zhovadilosti. Vlastník svj zneužil svého hlasovacího práva ke škode ostatních. Jak může někdo zneužít svého hlasovacícho práva na shromáždění zneužít ke škode ostatních. Soudy namísto toho, aby takovou hovadinu smetly do koše, tak vymýšlí ještě větší hovadiny. Svj je jeden neskutečný paskvil. Co to vlastně svj je? Je to firma nefirma, když je potřeba, tak je to nadace,pak nenadace, když je potřeba je to korporace a bůhví co ještě. Je to všechno možné, jenom ne to, co by to mělo být, tedy správa vlastního domu. Celý tento systém, který někdo stvořil, je jeden neskutečný hnus odporný. Na Slovensku takové hovadiny nemají. Vždyť tady. v tomto kocourkově, to v tom neskutečném nesmyslu zvaném svj není k žití. To abyste se nepodíval ani na souseda, neboť svůj pohled můžete zneužít ve svůj prospěch a způsobíte mu úmyslnou škodu. To je krize společnosti jako prase.
Na Slovensku takové hovadiny nemají.
Zrovna Slovenskom by som neargumentoval, niečo o tom viem :) Netvrdím že „NOZ“ v ČR je bezchybný právny predpis, ale bordel, ktorý v bytovom spoluvlastníctve panuje na Slovensku, na ten to nemá. Buďte za NOZ radi.
Najlepšia vec z SR: §14 (3): Za každý byt a nebytový priestor v dome má vlastník bytu alebo nebytového priestoru v dome jeden hlas pripadajúci na byt alebo na nebytový priestor v dome. Ale samozrejme do „fondu opráv“ (tento pojem na SR existuje, to len aby som predišiel obvyklej odpovedi „fond oprav neexistuje“) platíte podľa spoluvlastníckeho podielu – takže veľké byty financujú opravy a investície, o ktorých rozhodne dohoda väčšieho počtu malých bytov. A to sa oplatí :) Že je to výrazná nerovnosť medzi právami a povinnosťami nikto nerieši dlhé roky.
SVJ na SR je, ale v trochu inej forme. Dom spravuje buď správca (obvyklá možnosť), alebo SVJ.
„jak může někdo zneužít svého hlasovacího práva shromáždění ke škodě ostatních?“
úplně jednoduše. v daném případě shromáždění rozhodovalo o ukončení spolupráce s dosavadním správcem a o schválení dočasného správce. v tomto případě může zneužít svého hlasovacího práva majoritní vlastník, který schválí nového správce. Služby nového správce jsou totiž mnohonásobně předražené, protože nový správce je kamarád majoritního vlastníka a cílem je napakovat se na minoritních vlastnících.
nic nevíte o tom, proč napadá navrhovatelka usnesení shromáždění, ale zcela jistě víte, že je to „hovadina“… přitom silně pochybuji, že by se vám líbilo, kdyby vás majoritní vlastník okrádal.
a na to jste přišel kde, že na Slovensku nemají SVJ? protože na Slovensku SVJ mají – viz zákon 182/1993 Z.z. https://www.zakonypreludi.sk/zz/1993-182
Vy jste zase chytrá jako rádio před volbama. Já jsem nenapsal, že na Slovensku nemají svj, já jsem napsal, že nemají kolem svj takové hovadiny jako tady. Proč by se hlasování majirotního vlastníka mělo posuzovat jako způsobení škody a zneužití svého hlasovacího práva.Jak vás může majoritní vlastník okrádat tím, že nějak hlasoval? Každý v svj má právo hlasovat podle svého názoru, tak jak se sám rozhodne. Nechce náhodou lustrovat myšlenky členů svj? To by bylo taky dobrý dát k soudu. Tak do toho, to tady ještě nebylo.
takže podle vás je asi zcela v pořádku, když si například majoritní vlastník prohlasuje svou hlasovací většinou, že minoritní vlastník bude platit zálohy na příspěvky na správu domu a pozemku 200 Kč/m2, ale majoritní vlastník 10 Kč/m2.
takovéto hlasování majoritního vlastníka je zneužití jeho hlasovacího práva, kdy jeho cílem je poškodit minoritního vlastníka.
majorita neznamená, že si můžu odhlasovat, co se mi namane, abych mohl okrádat minoritu.
§ 15 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb.
Vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud DOHODA neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu (§ 8 odst. 2).
§ 1180 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.
Vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v PROHLÁŠENÍ určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad
Evik, kde vidíš že by „příspěvky na správu domu a pozemku“ mohly být bez 100% souhlasu všech – jiné pro různé skupiny, příkladně: 200 Kč/m2 pro minoritu, a 10 Kč/m2 pro majoritu?
Poslední komentáře