Novela 67/2013 Sb. o měsíčních odečtech tepla
Tak nám Klára D. na rozloučenou ještě 26.10.2021 připravila novelu 67/2013 Sb. Asi neví, že už je jiná sněmovna, ignorovala RIA a připomínky.
III.
Návrh
ZÁKON
ze dne ……… 2022,
kterým se mění zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění zákona č. 104/2015 Sb. a zákona č. 163/2020 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odst. 1 se za slovo „zákon“ vkládají slova „zapracovává příslušné předpisy Evropské unie2) a“.
Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) Čl. 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES.
Čl. 1 body 6, 8 a 10 a Příloha bod 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti.“.
2. Na konci § 2 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) zjištěnou spotřebou tepla hodnota zjištěná jako rozdíl odečtu naměřených hodnot na instalovaných měřidlech podle zákona o metrologii nebo na zařízeních pro rozdělování nákladů na vytápění na konci a na začátku období, za které se informace o zjištěné spotřebě tepla příjemci služeb poskytuje, upravená za použití korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou a které se používají při rozúčtování.“. CELEX 32018L2002
3. V § 2 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Dálkově odečitatelným měřidlem podle zákona o metrologii a dálkově odečitatelným zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění se pro účely tohoto zákona rozumí takové měřidlo podle zákona o metrologii a zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, pro které k provedení odečtu není nutný přístup do jednotlivých bytů nebo nebytových prostor. Za dálkově odečitatelné měřidlo podle zákona o metrologii a dálkově odečitatelné zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění se nepovažuje měřidlo podle zákona o metrologii a zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, které bylo instalováno před 1. lednem 2022 a splňuje kritérium podle věty první, ale není nastaveno na dálkový odečet minimálně v měsíčním intervalu. Tato skutečnost se prokazuje technickou dokumentací daného měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění.“. CELEX 32018L2002
4. V § 6 odst. 2 větě poslední se slova „tepelné energie“ nahrazují slovem „tepla“.
5. V § 6 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větou „Neumožní-li příjemce služeb instalaci stanovených měřidel podle zákona o metrologii s platným ověřením nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, určí se v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů podle vzorce stanoveného prováděcím právním předpisem, nejvýše však jako trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky.“.
6. V § 6 odst. 4 se věta poslední nahrazuje větou „Neumožní-li příjemce služeb instalaci vodoměrů na teplou vodu s platným ověřením nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, určí se v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů podle vzorce stanoveného prováděcím právním předpisem, nejvýše však jako trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 podlahové plochy zúčtovací jednotky.“.
7. V § 7 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Vady vyúčtování neovlivňují splatnost přeplatku. Splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku.“.
8. V § 7 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Náklady na vyhotovení a doručení vyúčtování podle odstavce 1 nelze zahrnout do nákladů na služby.“. CELEX 32018L2002
9. Za § 8 se vkládají nové § 8a a 8b, které včetně nadpisů znějí:
„§ 8a Pravidelné informování o spotřebě tepla na vytápění a centralizované poskytování teplé vody
(1) Jsou-li instalována dálkově odečitatelná měřidla podle zákona o metrologii měřící spotřebu tepla nebo dálkově odečitatelná zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, doručuje poskytovatel služeb příjemci služeb informace o jeho zjištěné spotřebě tepla. Neujedná-li poskytovatel služeb s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě jinak, nebo nerozhodne-li jinak družstvo, nebo společenství, poskytuje se informace o zjištěné spotřebě tepla za období kalendářního měsíce a poskytovatel služeb ji doručuje příjemci služeb do konce následujícího kalendářního měsíce. Nelze však ujednat ani rozhodnout, že se informace o zjištěné spotřebě tepla bude poskytovat za období delší než 1 měsíc, s výjimkou ujednání nebo rozhodnutí, že se poskytuje za období od počátku zúčtovacího období do konce právě uplynulého kalendářního měsíce. Dále nelze ujednat ani rozhodnout, že poskytovatel služeb bude doručovat příjemci služeb informaci o jeho zjištěné spotřebě tepla později než do 25 pracovních dnů od konce období, za které se tato informace poskytuje.
(2) Jsou-li instalována dálkově odečitatelná měřidla podle zákona o metrologii měřící spotřebu společně připravované teplé vody, doručuje poskytovatel služeb příjemci služeb informace o jeho spotřebě společně připravované teplé vody. Neujedná-li poskytovatel služeb s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě jinak, nebo nerozhodne-li jinak družstvo, nebo společenství, poskytuje se informace o spotřebě společně připravované teplé vody za období kalendářního měsíce a poskytovatel služeb ji doručuje příjemci služeb do konce následujícího kalendářního měsíce. Nelze však ujednat ani rozhodnout, že se informace o spotřebě společně připravované teplé vody bude poskytovat za období delší než 1 měsíc, s výjimkou ujednání nebo rozhodnutí, že se poskytuje za období od počátku zúčtovacího období do konce právě uplynulého kalendářního měsíce. Dále nelze ujednat ani rozhodnout, že poskytovatel služeb bude doručovat příjemci služeb informaci o jeho spotřebě společně připravované teplé vody později než do 25 pracovních dnů od konce období, za které se tato informace poskytuje.
(3) Poskytovatel služeb není povinen doručit příjemci služeb informaci o zjištěné spotřebě tepla, pokud v daném období nebylo teplo dodáváno.
(4) Náklady na poskytování informací podle odstavců 1 a 2 nelze zahrnout do nákladů na služby.
(5) Povinnost podle odstavce 1 nebo 2 se považuje za splněnou, pokud poskytovatel služeb zpřístupní příjemci služeb informace o jeho spotřebě způsobem umožňujícím dálkový přístup a o tomto zpřístupnění příjemce služeb vyrozumí ve lhůtách podle odstavců 1 a 2. Příjemce služeb však může písemně požádat poskytovatele služeb o zasílání informací o spotřebě v listinné podobě po dobu aktuálního zúčtovacího období. V takovém případě je příjemce služeb povinen uhradit náklady s tím spojené a poskytovatel služeb může žádat zálohu na úhradu těchto nákladů.
§ 8b
Informování poskytovatele energetických služeb
(1) Na základě písemné žádosti příjemce služeb poskytovatel služeb doručí vyúčtování příjemce služeb z posledních 3 let a informace o jeho zjištěné spotřebě tepla a spotřebě společně připravované teplé vody z posledních 3 let, jsou-li dostupné, poskytovateli energetických služeb podle zákona o hospodaření energií, kterého příjemce služeb ve své žádosti určí.
(2) Povinnost podle odstavce 1 se považuje za splněnou, pokud poskytovatel služeb zpřístupní poskytovateli energetických služeb podle zákona o hospodaření energií určenému příjemcem služeb tato vyúčtování a informace způsobem umožňujícím dálkový přístup a o tomto zpřístupnění poskytovatele energetických služeb podle zákona o hospodaření energií vyrozumí.“.
CELEX 32018L2002
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023.
Jaká je logika požadovat dálkově odečitatelné vodoměry a indikátory tepla v bytech, když fakturační měřidla v naprosté většině dálkově odečitatelná nejsou? (Dodavatel sice zákazníkovi na jeho přádní namontuje dálkově odečitatelný elektroměr, ale za ten si zákazník připlatí a navíc bude hradit měsíční poplatek. Tyto platby převýší poskytované „pohodlí“.)
Definice dálkově odečitatelného měřidla je duplicitní se zákonem 406/2000 §7/12 ve znění účinném od příštího roku.
Stále není jasné, co že to ten dálkově odečitatelný přístroj je. Přístroje s dálkovým přenosem dat, co se doposud instalovaly, by se podle funkčnosti daly rozdělit do 4 skupin:
a) walk-by, pamatuje si roční odečet, vysílá jen roční odečet
b) walk-by, pamatuje si roční odečet, vysílá i aktuální hodnotu
c) walk-by, pamatuje si měsíční odečty a vysílá je
d) systém s automatickým sběrem dat
C) a D) je "dálkově odečitatelný". A) není. Ale co je B), toť otázka. Hodnota se sice vysílá v kratším než měsíčním intervalu, ale nikdo ji nepřijímá, protože by tam někdo s přijímačem musel obejdovat každého prvního dne o půlnoci. Pokud by podle nějakého výkladu B) byl dálkově odečitatelný, tak to znamená hromadnou povinnost docela vysokých výdajů za dobu kratší než rok a ne až do roku 2027. Výdajů o to vyšších, že to dodavatelé nebudou zvládat.
Zajímavé je, že pokud budete instalovat měřidlo nebo indikátor až 1. ledna 2022 nebo později, nemusí splňovat zákonnou podmínku „je nastaven na dálkový odečet minimálně v měsíčním intervalu“. Podle § 7 odst. 12 zákona č. 406/2000 Sb. totiž tato podmínka platí pouze u těch přístrojů, které kumulativně splňují obě následující kriteria:
- Jde o stanovené měřidlo a přístroj registrující dodávku tepelné energie, pro které k provedení odečtu není nutný přístup do jednotlivých bytů nebo nebytových prostor, a zároveň
- jde o stanovené měřidlo a přístroj registrující dodávku tepelné energie, který byl instalován před datem účinnosti tohoto zákona.
Z toho a contrario plyne, že přístroje instalované po datu účinnosti tohoto zákona nemusí být nastaveny na dálkový odečet minimálně v měsíčním intervalu. Platí pro ně pouze § 7 odst. 12 věta první, tedy „k provedení odečtu není nutný přístup do jednotlivých bytů nebo nebytových prostor“. Pro tyto dálkově odečitatelné přístroje budou platit nějaká další kriteria (podmínky), které má v budoucnu určit prováděcí právní předpis. Ten ovšem nebyl dosud vydán; půjde nejspíše o novelu vyhlášky č. 194/2007 Sb..
Justitianus
Pane P_V, nejde o novelu zákona. Jde o pouhý NÁVRH novely zákona. Takže je třeba k němu tak přistupovat: jde o pouhý nezávazný pokus Venezuely Maláčové, který nás zatím nemusí zajímat.
- Napsal jste: „Stále není jasné, co že to ten dálkově odečitatelný přístroj je.“
V tom Vás musím opravit. Dálkově odečitatelné přístroje jsou už jednoznačně definovány v české legislativě zákonem č. 406/2000 Sb. ve znění platném ode dne 8.10.2021. Takže je jasné, co to je.
|
406/2000 (11) Veškerá stanovená měřidla a přístroje registrující dodávku tepelné energie podle odstavce 4 písm. d) nebo e) instalovaná po účinnosti tohoto zákona musí být dálkově odečitatelnými stanovenými měřidly a dálkově odečitatelnými přístroji registrujícími dodávku tepelné energie v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Veškerá stávající místa osazená stanovenými měřidly nebo přístroji registrujícími dodávku tepelné energie podle odstavce 4 písm. d) nebo e) musí být osazena dálkově odečitatelnými stanovenými měřidly nebo dálkově odečitatelnými přístroji registrujícími dodávku tepelné energie do 1. ledna 2027 v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. (12) Dálkově odečitatelným stanoveným měřidlem a přístrojem registrujícím dodávku tepelné energie se rozumí takové stanovené měřidlo a přístroj registrující dodávku tepelné energie, pro které k provedení odečtu není nutný přístup do jednotlivých bytů nebo nebytových prostor. Za dálkově odečitatelné stanovené měřidlo a přístroj registrující dodávku tepelné energie nelze považovat stanovené měřidlo a přístroj registrující dodávku tepelné energie, který byl instalován před datem účinnosti tohoto zákona a splňuje kritérium podle věty první, ale není nastaven na dálkový odečet minimálně v měsíčním intervalu. Tato skutečnost se prokazuje technickou dokumentací daného stanoveného měřidla nebo přístroje registrujícího dodávku tepelné energie. |
Justitianus
Pěkný den, protože jsem nová a do této problematiky teprve proplouvám, mám skromný dotaz. V SVJ máme stále ampulky na ÚT. Máme počkat, až tento zákon nabude platnost, nebo iniciativně udělat výběrové řízení na indikátory tepla ÚT.
Jaké máte zkušenosti s indikátory Děkuji za rady F
„muzete mi dat odkaz na téma jak odečítat ampule UT“ (Vložil filNad52, 15. Listopad 2021 – 18:22)
To už sem napsal pan Justitianus o několik příspěvků níže.
Zákonu vyhoví jakýkoli odečet, při němž odečítač nevstoupí do bytu. Takový odečet zákon označuje jako dálkový.
- Občanka napsala: „Zákonu vyhoví jakýkoli odečet, při němž odečítač nevstoupí do bytu. Takový odečet zákon označuje jako dálkový.“
Toto tvrzení je nepravdivé. Dálkovým odečtem podle zákona č. 406/2000 Sb. po novele se rozumí takový odečet, při kterém NIKDO nemusí mít přístup do bytu. Nejen odečítač, ale NIKDO. Takže při dálkovém odečtu podle zákona může byt zůstat prázdný a uzamčený (nepřístupný).
Zákon tedy vylučuje samoodečty prováděné uvnitř bytu uživatelem.
V případě samoodečtu totiž odečítač nevstupuje do bytu, dokonce ani do domu. Jiná osoba (zpravidla vlastník, najemce či jiný uživatel) nahlašuje „dálkově“ odečty spolu s kontrolním číslem a seriovým (výrobním) číslem přístroje. Odečítat dálkově by mohlo znamenat nahlásit tato tři čísla např. telefonicky, emailem, poštou, ovláním z okna, ústním sdělením odečítači za zavřenými dveřmi (tedy bez vstupu odečítače do bytu).
Tato možnost dálkového odečtu byla u elektronických indikátorů zavedena již na počátku tohoto tisíciletí, např. u indikátoru Siemens WHE30Z. Také u trubičkových indikátorů bylo jistě možné poslat fotografii trubičky se stupnicí např. emailem, poštou nebo jako MMS.
Zákon č. 406 však tuto možnost nepovažuje za „dálkový odečet“ ve smyslu zákona.
Justitianus
Děkuji za doplnění.
Takže fotografie pořízená fotoaparátem řízeným programově automaticky („pořiď snímek každých 30 dní“) a nebo ovládaným ručně dálkově z místa mimo byt zákonu vyhoví a zákon takovýto způsob podřazuje pod pojem dálkový odečet, zatímco fotografie pořízená fotoaparátem ovládaným ručně z místa uvnitř bytu zákonu nevyhoví a podle zákona se o dálkový odečet nejedná.
Souhlas?
Tím bychom měli vyřešen moment odečtu. Zbývá vyřešit, zda zákon požaduje (i) dálkový přenos odečtených hodnot (fotografie) bez vstupu do bytu. Pečlivým čtením zákona dojdeme k tomu, že po té, co byl proveden dálkový odečet, může být vlastní přenost fotografií proveden po vstupu do bytu.
Justitiáne,
Venezuela učinila mnoho nesmyslů a další jí naštěstí nebyly schváleny, ale v návrhu této novely nemá prsty. Tento návrh přišel z ministerstva Kláry D..
Hezký den!
Pavel
„Dálkově odečitatelným stanoveným měřidlem a přístrojem registrujícím dodávku tepelné energie se rozumí takové stanovené měřidlo a přístroj registrující dodávku tepelné energie, pro které k provedení odečtu není nutný přístup do jednotlivých bytů nebo nebytových prostor.“
Splňuje tuto definici fotoaparát namířená na číselník, který přenáší obraz číselníku mimo byt minimálně v měsíčním intervalu?
Vlastnice, může se jednat o jakoukoliv kameru, která přenáší obraz displeje tak, aby obrazový signál bylo možno zachytit bez přístupu do bytu nebo nebytového prostoru.
Dálkově odečitatelným přístrojem je tedy i běžný indikátor umístěný tak, aby na něj bylo vidět zaskleným okénkem ve dveřích. Nebo nějakým průzorem ve zdi. Údaje na displeji budou tedy čitelné (pomocí dalekohledu) bez přístupu do bytu nebo nebytového prostoru. Říká se tomu optický přenos informace ;-)
Stejně tak je možno číst ty údaje oknem zvenčí. Protože topné těleso bývá zpravidla pod oknem, bude nutné mít ma protilehlé stěně místnosti zrcadlo natočené tak, aby při pohledu oknem dovnitř byl vidět displej přístroje.
Nu, to je teorie. Počkejme si na prováděcí vyhlášku k zákonu č. 406/2000 Sb..
Justitianus
Vedle okénka ve dveřích, průzoru ve zdi nebo zrcadel v místnosti pro přenos optické informace vyhoví i endoskop. K mání v Lidlu.
Zajímala by mě definice slova „dálkový“, pokud se bavíme o dálkově odečitatelném měřidle.
Dálkové letadlo = ~10 000 km.
Dálková světa = ~100 m.
Dálkový ovladač televize = ~1 m.
Třeba to nová vláda a nový ministr ještě zruší.
Poslední komentáře