Novela § 1209

Vložil TN. (bez ověření), 10. Květen 2018 - 15:22 ::

Jak nyní zní § 1209
(1) Je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.
(2) Je-li pro to důležitý důvod, může každý vlastník jednotky navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitosti, která byla shromáždění řádně předložena k rozhodnutí, ale o které nebylo rozhodnuto pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se. 

V úpravě spolku je

§ 245
Na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.
§ 258
Každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku.
§ 259
Právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.
§ 260
(1) Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit.
(2) Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře.
§ 261
(1) Porušil-li spolek základní členské právo člena závažným způsobem, má člen právo na přiměřené zadostiučinění.
(2) Namítne-li to spolek, soud právo na zadostiučinění členu spolku nepřizná, nebylo-li uplatněno
a. v době stanovené pro podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí, nebo
b. do tří měsíců ode dne právní moci rozhodnutí o zamítnutí návrhu, byl-li tento návrh zamítnut podle § 260.

V úpravě obchodních korporací je

§ 191
(1) Každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník.
(2) Důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy.
§ 192
(1) Nebylo-li právo podle § 191 uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení valné hromady již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.
(2) Neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit.
(3) Je-li sporné, zda byl protest podán, má se za to, že podán byl.
§ 193
(1) Neplatnosti rozhodnutí jiných orgánů společnosti se mohou osoby podle § 191 dovolávat pouze tehdy, byla-li tato rozhodnutí činěna v působnosti valné hromady; ustanovení § 191 a 192 se použijí přiměřeně.
(2) Porušila-li společnost při svolání valné hromady nebo v jejím průběhu právo společníka závažným způsobem, má společník právo na přiměřené zadostiučinění podle ustanovení občanského zákoníku upravujícího právo člena spolku na přiměřené zadostiučinění.
§ 428
(1) Každý akcionář, člen představenstva, dozorčí rady nebo likvidátor se může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami.
(2) Důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy.
§ 429
(1) Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 420, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný akcionář.
(2) Nebylo-li právo podle § 428 uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení valné hromady již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.
§ 430
(1) Neplatnosti rozhodnutí jiných orgánů společnosti se mohou osoby podle § 428 dovolávat pouze tehdy, byla-li tato rozhodnutí činěna v působnosti valné hromady; ustanovení § 428 a 429 se použijí přiměřeně.
(2) Porušila-li společnost při svolání valné hromady nebo v jejím průběhu právo akcionáře závažným způsobem, má akcionář právo na přiměřené zadostiučinění podle ustanovení občanského zákoníku o přiznání přiměřeného zadostiučinění členovi spolku.
.


Jak bude nově znít § 1209
(1) Přehlasovaný vlastník jednotky může navrhnout soudu, aby rozhodl, že rozhodnutí shromáždění nemá vůči němu právní účinky, aby takové rozhodnutí zrušil nebo aby je nahradil svým rozhodnutím, jímž uspořádá právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Soud může zejména rozhodnout, zda se má rozhodnutí uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá.
(2) Vlastník jednotky může navrhnout soudu, aby o záležitosti, která byla shromáždění řádně předložena k rozhodnutí, ale o které nebylo rozhodnuto pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se, rozhodl a v rozhodnutí uspořádal právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení.
(3) Soud rozhodnutí podle odstavce 1 nezruší, je-li v rozporu s dobrými mravy nebo došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky a je-li to v zájmu společenství vlastníků, nebo vlastníků jednotek před vznikem společenství vlastníků, hodném právní ochrany. Soud rozhodnutí nezruší ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře.
(4) Návrh podle odstavce 1 může vlastník jednotky podat do tří měsíců ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku ode dne přijetí rozhodnutí, jinak jeho právo zaniká. Návrh podle odstavce 2 může vlastník jednotky podat do tří měsíců ode dne, kdy se o nepřijetí rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy o záležitosti mělo být rozhodnuto, jinak jeho právo zaniká.
(5) Odstavce 1, 3 a odstavec 4 věta první se použijí obdobně i na rozhodnutí jiných orgánů společenství vlastníků tehdy, byla-li činěna v působnosti shromáždění.

Důvodová zpráva říká:

Navrhovaná změna reaguje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ve kterém Nejvyšší soud dovodil, že podle stávajícího znění odstavce 1 se lze dovolávat pouze neplatnosti rozhodnutí shromáždění. Odchylně od závěru Nejvyššího soudu se napříště výslovně stanoví, že postupem podle odstavce 1 se lze dovolávat nejen neplatnosti rozhodnutí shromáždění, ale rovněž rozhodnutí soudu, že rozhodnutí shromáždění nemá vůči vlastníku jednotky právní účinky nebo nahrazení rozhodnutí shromáždění rozhodnutím soudu. Zdůrazňuje se tak, že předmětné ustanovení představuje úpravu obdobnou § 1139, obecné úpravy spoluvlastnictví, který se neomezuje pouze na prohlášení rozhodnutí za neplatné. Předmětné ustanovení představuje úpravu speciální a vylučuje v příslušném rozsahu obecnou úpravu spoluvlastnictví.
Navrhované změny rovněž vyjasňují vztah § 1209 k úpravě dovolání se neplatnosti orgánu spolku (§ 258 a násl.), jež by přicházela v úvahu na základě přiměřené aplikace podle § 1221. Navrhovaná úprava § 1209 je speciální ve vztahu k úpravě § 258 a násl., aplikace příslušných ustanovení o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku tedy nepřichází v úvahu.
Po vzoru úpravy spolku se výslovně stanoví, v jakých případech soud rozhodnutí shromáždění nezruší a stanoví se rovněž subjektivní i objektivní prekluzivní lhůta, ve které je třeba se obrátit na soud s některým z návrhů podle odstavce 1. S ohledem na právní jistotu se navrhuje, aby stejně jako v úpravě obchodních korporací byl rozpor s dobrými mravy důvodem pro zrušení rozhodnutí, nikoli důvodem zdánlivosti rozhodnutí.
Konečně se po vzoru úpravy obchodních korporací stanoví, v jakých případech je možno napadat rozhodnutí jiných orgánů společenství vlastníků; tato možnost se omezuje pouze na případy, kdy orgány společenství vlastníků rozhodují v působnosti shromáždění. Například může jít o situaci, kdy stanovy v souladu se stávajícím § 1208 písm. f) bod 7 [navrhovaný § 1208 odst. 1 písm. e) bod 2] určí vyšší částku nákladů, při níž je dána působnost shromáždění schvalovat opravy nebo stavební úpravy společné části, tj. odchýlí se od prováděcího právního předpisu a omezí působnost shromáždění ve prospěch statutárního orgánu.

  • Novela NOZ

Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

Vložil TN. (bez ověření), 11. Květen 2018 - 15:06

Jak to bylo doposud, když chtěl vlastník podat žalobu:

  1. musel přijít na schůzi a aktivně zvednout packu PROTI, pro sichr ještě zakřičet na celý sál „číslo 28 hlasuje proti!“ a toto nahrát na diktafon, kdyby si snad zapisovatel „nevšiml“ zvednuté ruky nebo „opomenul“ do zápisu uvést, že byt číslo 28 hlasoval proti (= žalobce musí u soudu prokázat listinnými důkazy či svědectvím, že opravdu hlasoval proti; vím o žalobách, kdy výbor zfalšoval zápis, do zápisu uvedl, že vlastník hlasoval pro nebo se zdržel a žalobce musel složitě prokazovat, že opravdu hlasoval proti)
  2. žalobu musel podat do 3 měsíců od konání schůze
  3. žalobu mohl podat pouze z důležitého důvodu (dle judikatury opic z Nejvyššího soudu je důležitým důvodem např. volba výboru, ale volba kontrolní komise už není důležitým důvodem; důležitým důvodem není navýšení příspěvku na správu domu a pozemku ani schválení manipulačních poplatků)
  4. při přijímání usnesení musel být porušen zákon nebo stanovy

Všechny 4 podmínky musely být splněny současně!


Jak to bude nyní:

1. nutnost aktivně hlasovat PROTI zůstává

2. nutnost podat žalobu do 3 měsíců zůstává

3. důležitý důvod (zdánlivě) mizí, bude nahrazen „závažnými právními následky“ („soud rozhodnutí nezruší, aniž to mělo závažné právní následky“)

4. porušení zákona nebo stanov zůstává; přibude porušení dobrých mravů

Všechny 4 podmínky musí být splněny současně!


Představa, že by Nejvyšší soud dovolil podávat žalobu každému vlastníkovi i kvůli prkotinám, je naivní. Samozřejmě, že Nejvyšší soud bude nadále rozhodovat v souladu se zažitým rozhodováním, tedy soudy judikatorně vyloží, že nadále lze podávat žaloby pouze z „důležitého důvodu“. To by přece, soudruzi, nešlo, aby se nám tady roztrhl pytel s žalobami o prkotiny…

Zajímavá je nicméně věta první § 1209 odst. 1 tedy, že „soud může rozhodnout, že vůči vlastníkovi nemá rozhodnutí shromáždění právní účinky“. V tuto chvíli mě nenapadají případy aplikace, a spíš si myslím, že soudy budou tyto žaloby zamítat, aby neotevřely stavidlo žalob nespokojených vlastníků.

Stejně budou dle mého názoru dopadat žaloby, kdy by měl soud „nahradit rozhodnutí shromáždění rozhodnutím soudu“. Představa, že soudy s velkou láskou začnou vstupovat do autonomie právnických osob a nahrazovat rozhodnutí shromáždění je rovněž naivní.

Takže zde zůstává stará známá žaloba přehlasovaného vlastníka o vyslovení neplatnosti usnesení, tj. zrušení usnesení shromáždění. A tam se nic nemění.

Jinak řečeno, běžte do háje s touto novelou. Místo toho, aby se využila šance uspořádat bytové spoluvlastnictví rozumně a vrátit vlastníkům jejich práva, jde se na ruku velkým SBD a správcům, kteří si na SVJ udělaly osobní byznys a potřebuji se legislativně zbavit oponentů a myslících vlastníků. A tak utáhneme šrouby… A MMR jde těmto syčákům na ruku.

Vložil TN. (bez ověření), 11. Květen 2018 - 14:31

Příliš nerozumím, proč autoři zákona pořád do § 1209 cpou možnost, aby soud „rozhodl o záležitosti, která byla shromáždění řádně předložena, ale nemohlo se hlasovat, protože shromáždění nebylo usnášeníschopné“. V NOZ se přece objevila možnost hlasování per rollam, takže když shromáždění bude neusnášeníschopné, prostě dá výbor o záležitosti hlasovat per rollam, jednoduché jak facka.

Vlastně nevím o žádné žalobě ani rozsudku v této věci v letech 2014–2018. Slyšel někdy někdo, že by nějaký vlastník takovou žalobu podal?

Další zajímavost je, že zrovna v tomto případě se nemusí jednat o přehlasovaného vlastníka, což má pochopitelně logiku, shromáždění není usnášeníschopné = nelze hlasovat = nikdo nemůže být přehlasovaným vlastníkem.

Koncepčně mi ale přijde jako blbost tuhle specialitu do zákona cpát, když existuje hlasování per rollam, které právě s takovou situací (neusnášeníschop­ností) přímo počítá.

Vložil anon1234 (bez ověření), 11. Květen 2018 - 15:47

mně to dává smysl, a to v momentě kdy hlasování per rollam se nezúčastní potřebný počet vlastníků.

také nevím o žádném rozsudku. osobně si myslím, že podání žaloby v tomto případě by znamenalo neúspěch v 99,99% případů vzhledem k tomu, jak soudy odmítají ingerenci do SVJ i u zjevných nezákonností.

přehlasovaný vlastník nebyl potřeba ani dle NOZ – viz § 1209 odst. 2.

Vložil TN. (bez ověření), 10. Květen 2018 - 15:33

Jak píše anon1234 http://www.portalsvj.cz/…-hnuti-na-ko#… zdánlivě mizí tzv. důležitý důvod (důležitá záležitost). Nicméně vrací se nám tam obloukem, protože v novém znění se používá pojem „slušné uvážení“, což chápu jako synonymum „rozumně“.

Nicméně nenechme se mýlit. Představa, že by soudci najednou začali akceptovat každou žalobu, je naivní. Judikatura poběží v zaběhnutých kolejích, tedy většinu žalob budou soudci zamítat, protože jsou kverulujícími vlastníky podávány kvůli „prkotinám“. Čili drobné vady nevadí, pozdě poslaná pozvánka nevadí, neposlaná pozváka nevadí, neexistence podkladů nevadí, odmítnutí umožnit hlasovat o protinávrhu nevadí, falšování zápisů ze schůzí nevadí.

Kromě toho v zákoně zůstane absurdní povinnost, že vlastník musí na schůzi osobně přijít a hlasovat proti. To nemá obdobu ani u spolků, ani u obchodních korporací.

Vložil Knoflík Karel (bez ověření), 10. Květen 2018 - 21:49

Místo důležitého důvodu se navrhují závažné právní následky

„(3) Soud rozhodnutí podle odstavce 1 nezruší, je-li v rozporu s dobrými mravy nebo došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky a je-li to v zájmu společenství vlastníků, nebo vlastníků jednotek před vznikem společenství vlastníků, hodném právní ochrany.“

Části o dobrých mravech nerozumím. Němělo by spíš být „Soud rozhodnutí podle odstavce 1 zruší, je-li v rozporu s dobrými mravy“

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".