Není 20.000Kč/rok za 3+1 moc???
Zdravím všechny a chci se zeptat, zda se Vám nezdá 20.000Kč/ročně přeci jenom trochu hodně za vytápění 66m2 v bytě 3+1 nezatepleno všude plastová okna poměrové měřiče nemáme. Jsme dům o dvou vchodech s 32 byty 3+1 a 16 byty 2+KK. 3+1ky platí 20.000 a 2+KK platí 10.000 celkem jsme v tom za 800.000kč ročně za vytápění, přijde mi to neadekvátní.
Díky za reakce
Vážení diskutující, pane mirku, a ostatní,
souhrně odpovídám na vaše dotazy (pozn.asi jsme se vzájemně nepochopili),
- 1.NP v souladu s předpisy je přízemí, 2.NP je 1.poschodí, atd.; (takže 6×4=24)
- Vyhláška č.372/1994 Sb. stanoví, jak se vypočítává započítatelná podlahová plocha (plocha pro účely vytápění) – Příloha č.1 část A vyhlášky.
- Vyhláška č.194/2007 Sb. v Příloze č.2 stanoví max. tepelnou spotřebu k otopu v budově – v našem případě 0,47 GJ/m2/rok; k ohřevu TUV – v našem případě 0,17 GJ/m2/rok;
- Spotřeba tepla k otopu v našem domě v r.2008 činí 0,27 GJ/m2/rok;
- Spotřeba tepla k ohřevu TUV v našem domě v r.2008 činí 0,16 GJ/m2/rok; TUV dodávána dle dohody vlastníků 24 hodin denně.
Matějka
Děláme rozúčtování nákladů pro něco více než 100 000 bytů v Čr. Bavit se o nákladech na 1m2 není myslím, zcela relevantní. Bylo by dobré nejdříve napsat něco málo o spotřebě tepla. To je jednoznačný a jedině porovnatelný parametr.
Máme objekty kde je spotřeba na úrovni 0,3 GJ/m/rok, což je hodnota velice zajímavá, ale jak jistě všichni víme je pro takovouto spotřebu již potřeba provést potřebné kroky (zateplení, výměna oken). Průměrně se spotřeba tepla pohybuje někde kolem 0,5 – 0,6 GJ/m2/rok. V případě nepřízně se může spotřeba vyšplhat k hodnotě 0,8–1 GJ/m2/rok. (hodnoty jsou vytaženy ze spotřeb asi 1300 objektů, nejsou to všechny dosažitelné údaje, ale pouze ty snadno dosažitelné)
A teď k tomu můžeme teprve přidat ty korunky. Průměrná cena tepla je od 400 – 700. Objektů kteří ji mají mezi 300 a 400 Kč/GJ je asi 400, mezi 400 – 500 jich je 150, mezi 500 – 600 jich je 370, mezi 600 – 700 jich je 325.
Sami si tedy můžete nyní porovnat, jak konkrétně je na tom váš objekt. Pokud by někoho zajímala tato data podrobněji, může se na mě obrátit na e-mail petr@vipa.cz.
Ono totiž údaje z jednoho objektu jsou vlastně téměř k ničemu :-).
Omlouvám se, že jsem to nenapsal rovnou. Jde o rok 2008. Pokud by byl zájem, data by se dala vyhledat tak 6–7 let zpátky. Ale nevím jak moc by to bylo zajímavé. To že spotřeba je po celou dobu plus minus stejná a cena roste je obecně známo.
U některých objektů umíme také dohledat jestli jsou objekty zateplené, mají ventily a podobné údaje. Na toto nejraději používám SBD Škodovák ke kterému máme z tohoto pohledu nejvíce dat a je to náš největší partner.
Tak jsem si dala práci s přepočtem na GJ. Plyn-148 GJ, elektro-5,3 GJ. CELKEM: 153,3 GJ. Vytápěná plocha: 350 m2. Z toho vyjde spotřeba 0,438 GJ/m2/rok. Přepočteno na peníze: Celkový náklad: 76 762,– Kč. Děleno 350 m2, vychází: 220 Kč/m2/rok. Chválabohu, jsme na tom docela dobře. Dík za návod. Jana
…inspirující příspěvek P.P. a Vaše iniciativa! Máme taky cihlový dům starý 35let, částečně ještě s původními okny jako Vy. Potvrzuje mi to včerejší přibližný propočet (resp.odhad), že se stále ještě pohybujeme – pokud jde o energetickou náročnost vytápění – na tom lepším průměru, který ale s ohledem na poslední předpisy je někde na hranici mezi kriteriem „vyhovující“ a „nevyhovující“. My ale máme pořád ještě rezervu… Proto jsem si chtěl porovnat moje úvahy na příkladu p.M. s jeho zatepleným domem a kotelnou po rekonstrukci, ale můj odhad vycházející z jeho údaje o spotřeba 27tis.m3 plynu mě vede k úvaze, že na tom o nic líp není a tak jeho poznámku v 1.příspěvku, že „správce nesplnil povinnosti vyplývající ze zákona č.406/2000 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek“ ani moc nechápu. S ohledem na spolehlivost jeho údajů ale tyto úvahy asi nemají smysl. Mimochodem, když nás upozorňuje na potřebu pozornějšího čtení, stojí za povšimnutí jeho odpověď na jednoduchou otázku, týkající se počtu bytů. Když na každém podlaží jsou čtyři byty a přehlédnu jeho přehlížení rozdílu mezi číslovkou řadovou („7.“) a základní tak počítám 7*4=28 bytů, ale co to přízemí? To není 1.NP? Předpokládám, že myšleno bylo 6 pater + přízemí. Taky by to ještě šlo chápat, že 7.NP byla myšlena ta rovná střecha… Někdy se holt člověk přepíše a je to spíš pro zasmání a ne důvod poučovat druhé o pozornější čtení. Obzvlášť, když popisuje vytápění jednoho domu a jako příklad k tomu připojíme ukázku návratnosti investice do solárního kolektoru na jiném objektu. Raději bych se věnoval těm číslům, které zde uvádí p.P.P., ale uvedené poučení p.M. o pozorném čtení zřejmě opět zavdalo příčinu k vulgárním výlevům pana J.SVJ a to nejen na tomto vláknu. Náhodný návštěvník by mohl nabýt dojmu, že se tyto stránky dostávají na úroveň jiných webů, kde si jednotlivci řeší jen své komplexi a to by byla škoda. mirek2
Naštěstí nejsem náhodný návštěvník. Pana J.SVJ znám a nepřekvapil mě. A s p. Matějkou jsme si evidentně nerozuměli. Anebo, aby se neurazil, já jsem mu nerozuměla. Protože ale mám ráda jasno, tak jsem pořád žádala víc informací. Toť vše. Mějte se. Jana
Jakými m2 dělíte? Metry spoluvlastnických podílů (zapsáno v katastru), nebo vytápěnou plochou (bez sklepů ad.)?
Vážení diskutující,
tolik Kč za otop bytu svědčí o skutečnosti, že výbor a ani správce nesplnili povinnosti vyplývající ze zákona č.406/2000 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek. Jedná se o regulaci otopné soustavy a snížení tepelné náročnosti budovy.
V našem domě, kde bydlím, máme za r.2008 náklad otopu 9.641 Kč za byt se započítatelnou otápěnou plochou 69,86 m2; tj.138 Kč/rok/m2, tedy 11,50 Kč/měsíc/rok. (Pozn.: dům zateplen, v bytech nejsou měřiče tepla!)
Matějka
Celková vytápěná plocha (bytů, bez sušárny) je u nás 350 m čtverečných. Náklady: plyn-65 533,–, elektro čerpadlo: 9 206,– (v tom je i osvětlení, sekačka, luxování), rozúčtování cca 2 000,–. celkový náklad 76 740. Z toho mi vychází asi 220,– Kč/m2/rok. Vašich 138 je zázrak. A to si myslíme, že jsme hluboko pod průměrem. Máte snad tepelná čerpadla? Nebo vytápíte jen na 20 st.C. Zdraví Jana.
Dobrý den,
díky. Máme obyčejnou plynovou kotelnu po rekonstrukci se stacionárními kotli VIADRUS.
Při rekonstrukci bylo zvažováno zda kotle stacionární litinové s delší životností a „vyšší“ spotřebou nebo závěsné kondenzační s „nižší“ spotřebou, ale s kratší životností.
Tepelná čerpadla nemáme a každý si v bytě obsluhuje termostatické ventily sám. Automat kotelny striktně hlídá-řídí teplotu otopné vody a noční útlum (neklesne-li venkovní teplota pod –10°C je kotelna mimo provoz).
Pro názornost návratnosti investice: dům, který máme ve správě (10 bytů, 28 osob, sluneční kolektor 20 m2,) spotřeboval k ohřevu TUV v červenci pouze 3 m2 plynu.
Matějka
Dík za odpověď. Ještě schází údaj o nastavení automatiky. My vytápíme přes den na 24, v noci na 21. Počítáte do nákladů taky spotřebu elektriky? Fakt nechápu, jak je to možné. Jsme cihlový dům, ze dvou třetin nová okna, nové vstupní dveře. Kotel je závěsný, kondenzační. Nejde mi to na rozum. Předpokládám, že prezentujete průměrnou spotřebu na byt, a né spotřebu nějakého šetřílka-otužilce. Dík za trpělivost. Jana
Vážená paní Jano,
celkové náklady tepla (v souladu s kalkulačním vzorcem dle Cenového rozhodnutí ERÚ) jsou součtem nákladů proměných: plynu, elektrické energie; a nákladů stálých: mzdy obsluhy, servisu a předepsaných prohlídek včetně měření emisí-spalin, případných oprav a odměna provozovateli-plátci DPH (výrobní a správní režie). Výsledná cena je včetně DPH 9%.
Minule jsem uvedl, že nemáme měřiče tepla, tzn. že se jedná o cenu na 1 m2 pro každý byt stejnou.
Pozn.: v noci přetápíte – postačuje 18°C.
Matějka
Vážený pane Václave,
načtěte prosím vyhlášku č.194/2007 Sb. Teplota 18°C je minimální vnitřní teplo v době nočního otopného útlumu od 22 do 6 hod. Vzhledem k tepelné stabilitě materiálu budovy – akumulace teploty – vnitřní teplota místností tuto hodnotu dosáhne v závislosti na venkovní teplotě po nějakém čase, minimálně po dvou hodinách, je-li dům zateplen, tak značně později. Na tuto teplotu se nastavuje regulace otopné soustavy (otopná křivka), která sama reguluje potřebu otopu. Dobrá regulace vyhodnotí potřebu počátku otopu tak, aby v 6 hod.ráno byla zajištěna vnitřní teplota (praskání radiátorů a potrubí vlivem roztažnosti po 5 hod.ranní).
Matějka
Mohu se zeptat kdo je povinen dodržovat danou vyhlášku č.194/2007 Sb? V našem případě teplo dodává Pražská teplárenská do našeho domu kde je výměník (klasika v paneláku). Vyhláška zjevně dodržena není, vytápí se na mnohem vyšší teploty (běžně 27st i více). Je to chyba SVJ nebo teplárny? Na čí náklady se má sjednat náprava? Jaké jsou vůbec technické možnosti k nápravě tohoto přetápění?
P.L.
Vážená/ý P.L. a ostatní,
dodržovat vyhlášku č.194/2007 Sb. je povinnen vlastník budovy (společenství vlastníků spravuje společné části domu), jejíž součástí je domovní předávací stanice = výměník a provozovatel tohoto technického zařízení.
Technologie zařízení výměníku může v některých případech být ve vlastnictví dodavatele tepla.
Matějka
Tato obecná odpověď mě bohužel vůbec nepomohla. Proto jsem do dotazu psal, že teplo dodává i výměník patří Pražské teplárenské. Jak může tedy naše SVJ zajistit dodržování vyhlášky když nejsme dodavatelem tepla a ani nemáme jakoukoliv možnost zasahovat do technického vybavení výměníku?
Prosím pokud možno o podrobnější technický popis realizace takového omezení teploty. Kdo tedy má zajistit ono snížení teploty přes den (z nyní neúnosných až 27st) a v noci z nějakých 24st?? Může to udělat naše SVJ až někde ZA výměníkem? A nedojde potom lidově řečeno „k přetopení kotle“? Nebo musí úpravu udělat teplárna? Jak je k tomu donutit? Prosím o konkrétní zkušenosti, domů s podobným principem vytápění jsou přeci stovky a tisíce (možná většina paneláků).
P.L.
Ke kvalifikované odpovědi vážený, je nutné znát, co jste si dohodli ve smlouvě:
- na provozování zařízení,
- na dodávku tepla.
Určitě všechna technologická zařízení výměníku jsou teplárenské společnosti? Nebo teplárenská končí tzv. místem předání a ostatní je SVJ?
Ve věci kontroly na dodržování pravidel na vytápění daného domu z energetického zařízení se obraťte na příslušnou SEI.
Pozn.: Předpokládám, že dům je osazen termoregulačními ventily na otopných tělesech. Jsou-li řádně nastaveny a obsluhovány uživatelem bytu, nemůžete přetápět.
Matějka
Ano pane Václave, ale pouze v otopné době, tj. od 6.00 hod. do 22.00 hod. Čtěte prosím materál vždy celý.
Matějka
Klesla mi brada. Vůbec nechápu, jak je to možné. Nezbývá,než věřit a zpytat svědomí, kdeže děláme chybu. Zdravím a smekám. Jana. PS. V tom nočním přetápění to nebude.
Paní Jano,
v r.1998 jsme spotřebovali 58 tis. m3 plynu, loni to bylo jen 27 tis. m3.
Jelikož klesá spotřeba proměnných nákladů, stálé náklady zůstávají relativně na stejné úrovni (vzhledem k inflaci spíše stoupají) množství výrobeného tepla v GJ kleslo, jednotková cena 1 GJ se ale vlivem zvyšování cen posouvá stále výše.
Matějka.
Pak mám jen jedno vysvětlení. (tonoucí se stébla chytá) Váš dům je ochlazován jen dvěma stěnami. Orientace domu: JZ,SV. Jestli mě to vyvrátíte, pak platí můj předchozí přípisek. Jana
Paní Jano, náš dům je samostatně stojící budova o 7.NP s plochou střechou, na každém podlaží čtyři stejné byty 3+1, v přízemí byt 1+1 a kadeřnictví, jinak sklepní kóje, kotelna, prostory sušárny a prádelny využívané jako kolárna.
Matějka
Pane Matějka!! Nějak vám ty počty neštymujou.Jednou napíšete, že máte v domě deset bytů, podruhé napíšete, že dům má sedm nadzemních podlaží, na každém jsou čtyři byty 3+1 a bůhví co ještě. To fakt nemá smysl diskutovat. Jana
Paní Jano, prosím čtěte pozorněji, napsal jsem:
„Pro názornost návratnosti investice: dům, který máme ve správě (10 bytů, 28 osob, sluneční kolektor 20 m2,) spotřeboval k ohřevu TUV v červenci pouze 3 m2 plynu.“
Matějka
Co tím chcete říct? Že vy o voze a já o koze? Předpokládala jsem, že porovnáváme náklady vytápění na určitý objekt. Připadám si jak blboun nejapný.
Paní Jano, vše se týkalo jednoho jediného objektu. Pouze pro názornost návratnosti investic jsem uvedl jiný objekt, který máme ve správě.
Matějka
Už vám nevěřím. Je to zmatené. Proč nepíšete jednoznačně o svém objektu? Jestli je pravda, že vám cca 135 Kč stačí na 1m2/rok, tak jste buď kouzelník, nebo mě houpáte. Typuji to druhé. Jana
Pokud si lámete hlavu tepelnými ztrátami samostatně srojící bytovky a
bytovky řadové, tak poměr objektivních ztrát bude klidně 1:2 (i při
srovnatelné tepel.isolaci)a nic moc s tim nelze udělat…
Jestli ale náhodou nejste stejný břídil jako já. Mám nejchladnější byt
v bytovce ( 3 obvodové zdi + terasa nad hlavou), a za rok 2008 jsem měl
spotřebu 1,7 tis.m3 plynu a zaplatil 22,5 tis.Kč. Výše uvedený dům –
jestli čtu dobře – spotřeboval 2,7tis. m3 plynu/byt ( tedy podstatně víc
než já) a náklady na otop vykazují pouze 9,6 tis.Kč/byt. Tomu lze těžko
konkurovat. mirek2
Teď vidím, že je to úplný nesmysl. Panu Matějkovi něco uniklo. Uvidíme, třeba má racionální vysvětlení. Dík za odpověď. Jana PS: nejsem podobný břídil a nákladý počítám v průměru za celý dům.
Samozřejmě, že to byla nadsázka a p.M. asi něco uniklo…
Docela bych ale rád pro porovnání znal skutečná fakta a taktéž u Vás
o kolik bytů se u Vás jedná ( 4–5 ?) a charekter zástavby…
mirek2
Fakta: 6 bytů, jeden nebyt z bývalé sušárny. Dvojgaráž v 1.NP. tři strany volné. Střecha sedlová, zděný. Orientace: J, Z, S.
Máme vlastní plynovou kotelnu a náklady vychází cca 20 Kč/měsíc/m čtverečný. U Vás je to asi 25 Kč. To je normální. Jana
Nezdá, náš dům je na tom obdobně, odpovídá přibližně velikostí, stavem i spotřebou a hlavně spotřebou přepočtenou na metr. I proto budeme letos dům revitalizovat.
Poslední komentáře