Neexistuje nic takového jako „patřit k jednotce“
Neexistuje nic takového jako „patřit k bytové jednotce“.
Tvrzení je nejednoznačné, neurčité a nesrozumitelné. Není možné určit, o jaký právní vztah by se mělo jednat.
Přesně tak to tady
http://www.portalsvj.cz/…reni-balkonu#…
zcela správně napsal pan Justitianus. Nechci, aby to zapadlo, neboť se patrně bude jednat o rozšířený problém, který nemá řešení, nebo aspoň je jednoduché. Někto někde vymyslel takovouto formulaci, která se lavinovitě rozšířila bezmyšlenkovitým opisováním.
Pane Justitiane,
zkuste svou argumentaci poněkud precisovati. Havránkův SSJČ
https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php…
„patřiti … (ke komu; komu; kam) … (o věci) být součástí něčeho; být počítán někam; příslušet, náležet …“
ani § 1166 dostatečné vodítko neposkytují. Jsou někde zakotveny podrobnější požadavky na prohlášení vlastníka?
- „Pane Justitiane, zkuste svou argumentaci poněkud precisovati. Havránkův SSJČ …“
Je mi úplně jedno co obsahuje Havránkův SSJČ. Psané právo je založeno na pojmech, které jsou používány jednotně a vykládány v jejich ustáleném významu.
- Vím co je spoluvlastnictví a kdo je spoluvlastník.
- Vím co je vlastnictví a kdo je vlastník.
- Vím co je užívání kdo je uživatel.
- Vím co je držba a kdo je držitel.
- Vím co je detence a kdo je detentor.
Netuším však co je „patření k“, ani kdo je „patřitel k“. Až to najdete v celostátně účinném právním předpisu, dejte vědět.
Víme, že lodžie není součástí bytu. Lodžie uvedená v prohlášení je prázdný otevřený prostor, který nelze uzavřít. Nemůže tedy být součástí bytu, který se skládá (podle zákonné definice bytu) z místností. Protože balkon, lodžie, terasa a parkovací stání není místností, není ani součástí bytu.
Lodžie, balkon, terasa, sklepní kóje (prázdné prostory) mohou zcela jistě být příslušenstvím bytu (§ 121 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb.). Zákonná definice:
| Příslušenstvím bytu jsou vedlejší místnosti a prostory určené k tomu, aby byly s bytem užívány. |
Neznamená to však že by uživatel těchto prostorů byl jejich vlastníkem! Uživatel lodžie nemá co blouznit o tom, že by vlastnil záradlí lodžie, kterou užívá.
Lodžie (prázdný prostor) nemůže být součástí jednotky(1994), protože to vylučuje definice jednotky(1994). Zákon č. 72/1994 Sb. zná části domu (a) společné vlastníkům všech jednotek a (b) části domu společné vlastníkům jen některých jednotek. Prostor lodžie tedy jistě může být společný vlastníkovi jen jediné jednotky, ale muselo by to být výslovně uvedeno v prohlášení vlastníka budovy.
|
§ 4 Prohlášení vlastníka budovy (1) Vlastník budovy svým prohlášením (dále jen „prohlášení“) určuje prostorově vymezené části budovy, které se za podmínek stanovených tímto zákonem a v souladu se stavebním určením stanou jednotkami [§ 2 písm. h)] a společnými částmi domu [§ 2 písm. g)]. Prohlášení musí mít písemnou formu. Prohlášení je povinnou přílohou návrhu na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě smlouvy o převodu první jednotky v domě. (2) Prohlášení podle odstavce 1 musí obsahovat |
Justitianus
- § (bez ověření): „„Zákon č. 72/1994 Sb. zná …“ (Vložil Justitianus, 2. Červenec 2023 – 13:33) Spíše znal.“
V tom se mýlíte.
Použil jsem záměrně přítomný čas. Zřejmě jste si neuvědomil, že definice jednotek(1994) se i nadále řídí – a vždy bude řídit – zákonem č. 72/1994 Sb..
Obdobně i pojem „příslušenství bytu“ (pokud byl použit v prohlášení vlastníka budovy do dne 31.12.2013) se posuzuje – a vždy bude posuzovat – podle § 121 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
A tak tomu bude po mnoho následujících století, dokud nezanikne poslední dům s jednotkami(1994). Zákon o vlastnictví bytů je tedy živý a zdravý a daří se mu dobře i po jeho zrušení.
|
§ 3028 (3) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. |
|
§ 3063 Nabyl-li vlastnického práva alespoň k jedné jednotce v domě s byty a nebytovými prostory přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nabyvatel podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, vznikne i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k dalším jednotkám v tomto domě podle dosavadních právních předpisů. |
Justitianus
- § (bez ověření): „… a jak je tomu s prohlášením vlastníka budovy ode dne 01.01.2014?“
U domů rozdělených na jednotky(2012) ode dne 1.1.2014 se mohlo stát, že prohlášení mlčí o balkonch, lodžiích, terasách. V tom případě se použije nařízení vlády č. 366/2013 Sb., které praví:
|
Společné části domu (1) Společnými částmi domu, jako částmi podstatnými pro
zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí a jeho tvaru i vzhledu,
jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení
sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu podle §
1160 odst. 2 občanského zákoníku, jsou zejména |
Justitianus
A kdo to nemúže pochopit, napŕ. Justin s tím svým prázdným prostorem, ať si přečte 22 Cdo 1511/2019 a další soudní rozhodnutí tam uvedené.
Otevřete si slovník nebo se zeptejte svých vnoučků.
Někdo/něco patří někomu/něčemu je významově zcela odlišné od něco/někdo patří k něčemu/někomu. V jednom případě jde o vlastnictví, ve druhém nikoliv. Prohlášení vlastníka domu vymezuje vlastnictví jednotlivých vlastníků jednotek.
Opište zde přesně z prohlášení, co je tam uvedeno. Z toho poznáte, zda jde či nejde o vlastnictví.
Tak nám to vysvětlete, paní „Ach jo“.
Pokud paní Jeřábkové patří automobil/zahrada/ostrov, je to srozumitelné a právně jednoznačné.
Pokud k bůčku patří pivo (nebo víno, to nevím, to je jenom příklad), a právní význam je Vám jasný, jak uvádíte, uveďte ho zde pro nás, prosím.
Pokud by pan Bůćek uměl číst, tak si přečte výše uvedené soudní rozhodnutí o soukromých částech domu, VŽDY záleží na PROHLÁŠENÍ. Pokud by se chtěl vzdělávat více, přečte si Listinu základích práv a svobod, která chrání soukromé vlastnictví. Případně i mezinárodní smlouvy, kterými jsme se zavázali toto vlastnictví chránit. Jak jednoduché, stačí kouknout do prohlášení a hned je jasné kdo může rozhodovat i lodžii.
Přečtěte si 4As 44/2012–29 který řeší zábradlí, žádný vyšší soud nerozhodl jinak po dobu 20 let, jen zabedněnci tu budou stále prosazovat svůj chybný názor, ničím nepodložený.
- Ach jo: „Přečtěte si 4As 44/2012–29 který řeší zábradlí, …“
Recyklujete zde vadný judikát. Jde o nesmysly, které zde byly už dávno vyvráceny.
Přečtěte si:
Nepovedený
rozsudek 4 As 44/2012 o balkonech – příspěvek z roku 2013
Přístavba
balkonů 6 – příspěvek z roku 2013
Neplatné
usnesení SVJ 6 – příspěvek z roku 2014
Lodžie –
oprava 2 – příspěvek z roku 2021
Justitianus
„Listinu základích práv a svobod, která chrání _soukromé_ vlastnictví“ (Vložil Ach jo (bez ověření), 2. Červenec 2023 – 8:30)
To je Vaše fantasie. Nejste klon Justitiana?
Otevřete si na téma ochrany vlastnického práva své vlákno.
Slovíčkaříte, přeložte si to: je součástí soukromé bytové jednotky a nikdo jiný o soukroném vlastnictví nemůže rozhodovat než VLASTNÍK !!!!!!
- Ach jo (bez ověření): „Slovíčkaříte, přeložte si to: je součástí soukromé bytové jednotky …“
To jsou bláboly právního analfabeta.
K tomu aby se hmotná věc stala součástí bytové jednotky, by musela být uvedena jako součást bytové jednotky buď v zákoně, nebo v prohlášení vlastníka budovy.
- Užívací právo k prázdnému prostoru je něco zcela jiného než vlastnictví toho prostoru.
- Užívací právo k prázdnému prostoru je něco zcela jiného než vlastnictví stavebních konstrukcí obklopujících tento prostor.
- Formulace „k bytu patří …“ neříká nic o tom co to znamená právně, ani kdo je uživatelem a vlastníkem. (Viz poznámka 1)
| Podle § 2 zákona č. 72/1994 Sb. (§ 2 Vymezení pojmů) platí: [Pro účely tohoto zákona se rozumí] bytem místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení |
| [Pro účely tohoto zákona se rozumí] jednotkou byt nebo nebytový prostor nebo rozestavěný byt nebo rozestavěný nebytový prostor jako vymezená část domu podle tohoto zákona |
| Podle § 2236 odst. 1 občanského zákoníku (NOZ) platí: Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. |
| Podle § 3 písm. g) vyhlášky č. 268/2009 Sb. platí: Bytem [je] soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen. |
| Podle § 48 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb. platí: Obytným prostorem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí byt nebo jiný soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením odpovídají požadavkům na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu určeny. |
V těch zákonných definicích není žádná zmínka o lodžii (prázdný prostor), ani o zábradlí lodžie (součást stavby, tedy zpravidla společná část domu).
Justitianus
Poznámka (1)
V klasické povídce
Šimka a Grossmanna je věta: „Ať si kdo chce co chce říká, ať si
mamka slzy utírá, k dokonalému mladému muži patří
cigareta jako k velbloudovi hrby.“ Z této formulace nelze učinit
žádný závěr o vlastnictví té cigarety, ani o tom zda mladý muž je
oprávněn cigaretu držet (ius possidendi), kouřit ji (ius utendi), užívat
či požívat kouř a nikotin (ius fruendi), prodat ji či darovat (ius
disponendi), zničit ji (ius abutendi),přípdně tu cigaretu opustit (ius
dereliquendi). Netušíme přece zda vůbec je vlastníkem či oprávněným
uživatelem té cigarety, kterou drží v zubech: možná ji ukradl (krádež),
možná se jí zmocnil násilím nebo pod pohrůžkou násilí (loupeží),
možná si neoprávněně přisvojil cizí nalezenou věc.
Poslední komentáře