Navýšení příspěvku do fondu oprav
Dobrý den,
prosím o radu jaká většina na shromáždění je nutná k odhlasování navýšení příspěvku do fondu oprav.
Vycházím ze Zákona o vlastnictví bytů § 11 odst. 4, kde je uvedeno: K přijetí usnesení o věcech, které jsou obsahem prohlášení podle § 4, o schválení nebo o změně stanov, o uzavření smlouvy o zástavním právu k jednotkám a o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek podle § 9a odst. 2 je zapotřebí tříčtvrtinové většiny přítomných hlasů.
A dále § 4 odst. 2 g): „Prohlášení podle odstavce 1 musí obsahovat: pravidla pro přispívání spoluvlastníků domu na výdaje spojené se správou, údržbou a opravami společných částí domu, popřípadě domu jako celku“.
Můj závěr tedy je, že ke schválení navýšení příspěvku do fondu oprav je třeba 3/4 vetšiny vlastnických podílů přítomných na shromáždění.
Je můj názor správný? Správce tvrdí, že ke schválení postačuje nadpoloviční většina.
Děkuji.
ZoVB v žádném ze svých ustanovení neobsahuje tvrzení, že by konkrétní výše záloh měla být stanovena v Prohlášení vlastníka budovy. Váš názor je tedy zjevně nesprávný.
Naopak platí, že rozhodování o poměru, v němž vlastníci jednotek přispívají na správu domu, upravuje § 15 odst. 1 ZoVB a o konkrétní výši záloh na správu domu se rozhoduje podle § 15 odst. 2.
lake
.....rozhoduje se o výši částek podle odstavce 1 nadpoloviční většinou všech vlastníků jednotek v domě. Je to nadpoloviční většina podle podílu nebo podle počtu.
No nezlobte se, ale způsob odpovídání na otázku mínusem je poněkud zvláštní. Je to tedy nadpoloviční většina podle podílu nebo podle počtu? Poraďte mi pokud to není tajemství, já to nevím.
Pane neinformovaný člene,
podle doslovného znění zákona by se měli počítat jednotliví vlastníci, bez ohledu na jejich spoluvlastnické podíly. Tuto změnu do § 15 odst. 2 ZoVB přinesl již zákon č. 103/2000 Sb. ze dne 25.04.2000.
Možná to zákonodárci mínili jako zákaz majorizace (pojistka proti prosazení vůle nadpolovičního vlastníka). Někteří ovšem tvrdí, že v textu jde o hrubý omyl zákonodárce, neboť v SVJ se vše rozhoduje podle spoluvlastnických podílů. Vyberte si sám.
Naprosto stejná formulace je navíc i v § 11 odst. 5 zákona (věta druhá). I o tom se vedou debaty. Jak to zákonodárci možná původně mysleli, se dá odhadnout z legislativního návrhu poslance Karla Šplíchala, který v roce 2001 (jako první poslanec) navrhl v Legislativní komisi parlamentu ČR změnu znění § 11 odst. 5 ZoVB:
"V § 11 odst. 5 se slova “vlastníků jednotek” nahrazují textem: “tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek za současného dodržení podmínky, že se jedná o vlastníky tří čtvrtin podlahové plochy jednotek."
Postupně (vícenásobným opisováním) zřejmě z návrhu zmizela druhá část věty, která má ovšem klíčovou důležitost. Viz Sněmovní tisk 863/3 ze dne 20. září 2001, Pozměňovací návrhy přednesené ve druhém čtení dne 19. září 2001.
lake
Děkuji za odpověď. Tak můj osobní výklad byl správný, to mě potěšilo. Za naprosto nesmyslné považuji, že ať se hlasuje o čemkoli, platí pokaždé jiná podmínka. Pak se běžně stane taková absurdní věc, že usnášeníschopná schůze není usnášeníschopná. Na schůzi je např. 51 % členů podle podílu, schůze je tedy usnášeníschopna a co se týče odhlasování opravy usnášeníschopna není. To ovšem běžný člen společenství těžko pochopí, alespoň u nás to tak je.
Pane neinformovaný člene,
usnášeníschopnost shromáždění definuje zákon pouze na jediném místě (§ 11 odst. 2 ZoVB) a to zcela jednoznačně:
"Shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů; (...)".
Vaše doměnka o dvojí různé usnášeníschopnosti shromáždění je tedy nesprávná, neboť nemá oporu v zákoně.
lake
Tak jsem to tedy nepochopil a to ani předtím ani nyní. Na schůzi je přítomno 55% vlastníků podle podílů, což je většina hlasů. Není to ale 3/4 vlastníků, je to méně než 3/4. Shromáždění je tedy usnášeníschopné. Může se schválit např. navýšení poplatku za správu domu, může se schválit účetní závěrka. Není ale možné schválit žádnou opravu, protože je na schůzi méně než 3/4 vlastníků. Je to tak, nebo se opět pletu. Můžete to pane lake tady srozumitelně vysvětlit, myslím, že to může zajímat i další členy svj. Možná je to všem jasné, mě to ale jasné není. Děkuji
Samotná usnášeníschopnost shromáždění znamená, že o věci je možno na tomto shromáždění řádně a platně hlasovat. Že při hlasování nebude dosaženo potřebné kvórum je jiná věc.
I záporný výsledek hlasování (neschválení návrhu potřebnou většinou) je přece výsledek. Je platný a závazný jak pro SVJ, tak pro vlastníky jednotek navzájem.
Pokud nepřítomní chtějí, aby věc byla schválena (například aby se dům opravil), musejí příště zvednout zadky od televize a dojít na shromáždění. Nebo někomu udělit plnou moc. To zvládne každý, kdo se umí podepsat.
lake
Díky za odpovědi, stále mi to ale není jasné, cituji z § 15 ZoVB: „Není-li výbor nebo pověřený vlastník zvolen, rozhoduje se o výši částek podle odstavce 1 nadpoloviční většinou všech vlastníků jednotek v domě.“ V čí pravomoci je tedy navýšení odvodů do fondu oprav? Stačí rozhodnutí výboru nebo musí souhlasit nadpoloviční většina všech vlastníků? Díky.
Nadpoloviční většina VŠECH, pokud NENÍ výbor/pověřený vlastník, nadpoloviční většina PŘÍTOMNÝCH, pokud JE výbor/pověřený vlastník.
Výbor/pověřený vlastník navrhuje a navržené zdůvodňuje (nejlépe už v komplexní roční zprávě před shromážděním i podrobně rozpočítává). Kontrolní komise/revizor navržené a zdůvodněné může zkontrolovat a zkomentovat.
Žádná nadopoviční ani jiná většina. Na shromáždění svj nelze příspěvek do fondu oprav ani jeho nevýšení odsouhlasit.
Chce se napsat…„BINGO“…samozřejmě to je myšleno ironicky…jak jste nato přišel že žádné shromáždění nemůže odhlasovat navýšení tak zvaného „fondu oprav“…podle vaší logiky tedy každý platí jak se mu chce…možná pokud bydlíte v jeskyni…tak tam to lze aplikovat…tam se neplatí žádné zálohy…a podmínky jsou téměř neměnné…
Poslední komentáře