Může být funkce člena orgánu PO vykonávána podle ZP?

Vložil Pavel, 25. Říjen 2018 - 23:10 ::

Jaký je vývoj názorů na to, zda může člen orgánu právnické osoby vykonávat funkci v režimu zákoníku práce?

  1. Zákoník práce nezakazoval a nezakazuje pro výkon funkce člena orgánu právnické osoby použít zákoník práce.
  2. Nicméně rozsudek VS v Praze sp. zn. 6 Cdo 108/92 ze dne 21.4.1994 uvádí, že činnost člena statutárního orgánu není vykonávána v pracovním poměru, protože nejde o druh práce ve smyslu zákoníku práce.
  3. Tento názor potvrdilo několik rozsudků Nejvyššího soudu a několik usnesení Ústavního soudu.
  4. Od 1.1.2012 do 31.12.2013 bylo v § 66d) Obchodního zákoníku výslovně uvedeno, obchodní vedení společnosti může statutární orgán vykonávat v pracovněprávním vztahu (nikoliv tedy jen v pracovním poměru).
  5. Ústavní soud v bodu 47 Nálezu I. ÚS 190/15 ze dne 13.9.2016 uvádí, že z pracovně právního pohledu není důvod, pro který by nemohl člen statutárního orgánu vykonávat svou činnost na základě smlouvy, v níž bude ujednán režim zákoníku práce. Zda je ujednán režim zákoníku práce, je třeba posuzovat především podle úmyslu stran.
  6. Na základě tohoto Nálezu se velký senát NS odchýlil od závěrů formulovaných v předešlých rozsudcích NS. V bodu 45 Rozsudku sp. zn. 31 Cdo 4831/2017 ze dne 11.4.2018 uvádí, že si člen statutárního orgánu a právnická osoba mohou ujednat režim zákoníku práce. Takové ujednání však z jejich vztahu (jde-li o výkon činností spadajících do působnosti statutárního orgánu) neučiní vztah pracovněprávní, i nadále půjde o vztah obchodněprávní.
  7. Konec konců i § 61/3 ZOK uvádí, že člen statutárního orgánu může pobírat mzdu.
  8. Výše uvedená právní úprava a poslední vývoj judikatury otevírá široké interpretační pole. Podle čl. 89/2 Ústavy jsou vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu závazná pro všechny orgány i osoby. Domnívám se, že na výkon funkce člena orgánu právnické osoby může být uzavřen pracovní poměr. Velmi pravděpodobně na výkon funkce člena orgánu právnické osoby může být uzavřena DPP či DPČ podle § 74 až 77 ZP. Ale to stojí za ověření u příslušných státních orgánů.

Hezký den!

  • DPP
  • DPČ

Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

Vložil Kuba. (bez ověření), 26. Říjen 2018 - 10:18

Pavle,

citujete nálezy ÚS vztahující se k ochodním korporacím, jež upravoval obchodní zákoník (dnes zákon o obchodních korporacích). Obchodní zákoník ani zákon o obchodních krporacích se na SVJ nevztahuje.

Vložil Pavel, 26. Říjen 2018 - 10:49

Kubo,

vím co cituji.

Nicméně pokud se podíváte do historie, tak na základě rozsudku VS Praha, který byl k obchodní společnosti, se judikatorní zákaz výkonu funkce člena orgánu PO podle ZP rozšířil i na jiné než obchodní společnosti jako jsou spolky, SVJ atd.

S nálezem ÚS to je obdobné. Pokud může člen orgánu obchodní společnosti vykonávat svou funkci podle ZP, tak nepochybně tomu tak může být i u spolků, SVJ atd.

Navíc podle ZOK se řídí bytová družstva, jejichž členové toto fórum také sledují.

Hezký den!

Pavel

Vložil TN. (bez ověření), 29. Říjen 2018 - 10:55

Opět jste trochu demagogický a překrucujete význam ustanovení zákona. ZOK neuvádí, „že člen statutárního orgánu může pobírat mzdu“. ZOK pouze akceptuje, že člen statutárního orgánu společnosti může být současně zaměstnancem, resp. přesněji §61/3 pouze řeší situaci, jak určit mzdu zaměstnanci společnosti, který je současně členem statutárního orgánu.

Osobně souhlasím s bývalou (českou) koncepcí striktního rozdělení zaměstnanců a členů orgánů. Když připustíme, že za členství v orgánu lze pobírat a mzdu a že na členství lze uzavřít pracovněprávní poměr, budeme muset řešit, která ustanovení zákoníku práce použít a která ne. Vztah je obchodněprávní, nikoli pracovněprávní, člen statutárního orgánu není v závislém postavení vůči společnosti, je pouze v „závislém“ postavení vůči nejvyššímu orgánu, kterému se odpovídá (což ani neplatí vždy, u spolku lze uplatnit autokratický způsob řízení, kdy statutární orgán současně vykonává úlohu nejvyššího orgánu; u obchodních korporací navíc statutární orgán nemusí akceptovat pokyny co do obchodního vedení, je tedy v mnoha otázkách suverénem, proto dávám vztah „závislého“ postavení do uvozovek, závislost je zde více než relativní).

Stírání rozdílů se u nás děje s odkazem na angloamerickou praxi a justice tuto praxi akceptuje jako „moderní“, proto jsme svědky v posledních letech rozvolňování.

Vložil Pavel, 30. Říjen 2018 - 12:48

TN.,

z Vašeho příspěvku usuzuji, že nenapadáte nález Ústavního soudu a rozsudek velkého senátu NS, tj., že výkon funkce člena orgámu může být v režimu zákoníku práce.

Z tohoto hlediska je zcela nerozhodné, co má maličkost píše o ZOK.

Pokud tedy může být člen orgánu podle ÚS a NS odměňován podle zákoníku práce, tak to nepochybně platí o pracovním poměru.

Mělo by to platit i u DPP a DPČ, pokud se splní např. 300 hodin za rok atd.. Ale to konzultuji na několika místech.

Zatím nikdo neřekl právně zdůvodněné NIKOLIV. I zde se dočkám jen mínusů, nikoliv argumentů.

Pokud máte právní argumenty, že na výkon funkce člena orgánu nemůže být uzavřena DPP či DPČ, tak sem s nimi.

Tím, že bude člen orgánu odměňován podle ZP, tak mu samozřejmě nezaniknou povinnosti podle NOZ a ZOK, ale o to tu nejde.

Hezký den!

Pavel

Vložil TN. (bez ověření), 30. Říjen 2018 - 14:25

Samozřejmě, že mám argumenty, proč nemůže být člen orgánu odměňován v režimu zákoníku práce, ale s ohledem na vývoj legislativy a judikatury jsou moje názory nepodstatné. Náš právní řád vždy striktně rozlišoval plat a mzdu, odměnu podle ZP (DPČ, DPP) a odměnu za členství v orgánu (OZ).

Vložil Pavel, 30. Říjen 2018 - 14:42

TN.,

nemáte argumenty, pouze paměť na historii. :-))

Navíc není pravda, že by náš právní řád vždy striktně rozlišoval mzdu podle ZP a odměnu za členství v orgánu.

V letech 2012 až 2013 bylo v § 66d) Obchodního zákoníku výslovně uvedeno, že obchodní vedení společnosti může statutární orgán vykonávat v pracovně právním vztahu (tedy nikoliv jen pracovní poměr, ale i DPP a DPČ).

To byla reakce na nesmyslné rozsudky NS, které bezmyšlenkovitě přebíraly vadný rozsudek VS Praha z roku 1994.

Bohužel totální změna soukromého práva toto jasné ustanovení pohřbila a tak musel ÚS a NS vyložit, jak je to podle nového soukromého práva.

Oživuji své kontakty na různých orgánech a jsem zvědav, zda někdo z nich bude mít argumenty proti.

Hezký den!

Pavel

Vložil TN. (bez ověření), 30. Říjen 2018 - 15:13

Je mi známo, že v roce 2013 došlo k úlitbě soudcům a OZ byl v tomto smyslu novelizován. Pod pojmem „vždy“ jsem myslel dobu dávnou.

Proč nemůže statutár pobírat mzdu je přece jasné a jde o učebnicové argumenty – nepodřizovat (kvazi)obchodní vztah zákoníku práce.

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".