Komín
Dobrý den, v jedné místnosti nám prochází již nefunkční komín .Podlahová plocha v místnosti je však zapsána podle katastru a kupní smlouvy jako kdyby tam žádný komín nebyl. Komu tedy komín patřit a kdo má komín odstranit. Děkuji Teska Bohuslav
podlahová plocha je součtem celé plochy bytu, tedy plocha ohraničená obvodovými zdmi bytu. Tzn., že jsou do ní započítány i příčky, plocha zabudovaných předmětů bytů,… tj. ve vašem případu i komínu.
Přečtěte si prohlášení vlastníka budovy.
Pouze z prohlášení zjistíte komu patří komínové těleso a kdo je
oprávněn je odstranit.
Prostup střechou vyžaduje úpravu společných částí (doplnění střešní
krytiny), pokud už nadstřešní část komínového tělesa nebyla dříve
zbourána a zakryta.
Nevšímejte si toho co napsala radka2222. Nemá to nic společného s Vaším dotazem.
Justitianus
„Pouze z prohlášení zjistíte komu patří komínové těleso“ (Vložil Justitianus, 21. Prosinec 2020 – 9:32)
§ 5 nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.
Vážený pane s hloupým nickem „§ 5 nařízení vlády č. 366/2013 Sb. (bez ověření),“, nemáte pravdu. Na vině je Vaše neznalost práva. Příště se nesnažte psát o věcech, o kterých nevíte vůbec nic. Děkuji.
Nařízení vlády č. 366/2012 Sb. není kogentní, jak se nesprávně domníváte, nýbrž je dispozitivní. To znamená, že vždy platí to, co je uvedeno v prohlášení. Pouze pokud by prohlášení mlčelo o některé části domu, přihlédlo by se k obsahu nařízení vlády. První nutný krok tazatele tedy musí být zjistit obsah prohlášení, jak už jsem mu napsal.
Justitianus
…je nutné nařízení vlády vykládat tak, že části zde vyjmenované jsou společnými částmi vždy, a slovo zejména je zde vloženo pro zdůraznění, že vlastník může za společné části prohlásit i ty části domu, které vyjmenovány nejsou (což ostatně vyplývá ze smyslu ust. § 1160 o. z.). Stanovení společných částí v nařízení vlády je tedy částečně kogentní, když stanovuje části, které musí být společné, a částečně dispozitivní, když předjímá, že vlastník může za společné části prohlásit i další prvky. Jeví se mi jako nelogické, aby zákon – ust. § 1160 o. z. – stanovil obecné pravidlo kogentně a nařízení vlády, které toto ustanovení vykládá, mělo dispozitivní povahu. K tomuto uvádí Zbyněk Pražák: „V části určující společné části domu je toto nařízení závazné, nelze jej porušit a nelze se od něj odchýlit v tom smyslu, že by některé tam uvedené společné části byly prohlášením určeny jako části, které nejsou společné. ......
Radka se mýlí – jak už se jí stalo vícekrát. Bezmyšlenkovitě a nekriticky opisovala z článku jakéhosi právního amatéra.
Mýlí se ovšemže i citovaný Zbyněk Pražák, který – jako právník – by měl dobře vědět jaký je rozdíl mezi kogentní a dispozitivní právní normou.
Stanovení společných částí odlišně od nařízení vlády nemá za následek neplatnost prohlášení. Je to uvedeno v zákoně. Podle § 1168 odst. 1 platí, že vymezuje-li prohlášení jednotku neurčitým nebo nesprávným způsobem a neodstraní-li je původce prohlášení bez zbytečného odkladu poté, co ho na vadu upozornila osoba, která na tom má právní zájem, mohou vadu odstranit vlastníci dotčených jednotek společným prohlášením. Nedojde-li k tomu, rozhodne o odstranění vady soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem.
Z uvedeného plyne jednoznačně, že NV č. 366/2012 není v části vymezující společné části kogentním předpisem. Mohou vznikat prohlášení která člení jednotky a společné části odlišně od nařízení vlády. Taková prohlášení jsou nepochybně platná i účinná. O případné úpravě takového prohlášení by museli rozhodnout vlastníci jednotek, nebo soud.
Zákonodárce se nikde nezmiňuje o tom, že by prohlášení odlišné od NV 366/2013 Sb. snad bylo automaticky neplatné od samého počátku, nebo že by se k němu nepřihlíželo (zdánlivé právní jednání). Kdo se domnívá opak, nechť zde cituje příslušné ustanovení celostátně účinného právního předpisu. Já takové neznám.
Justitianus
Ale nejste schopna napsat zde ani jediný právně relevantní argument, že? Opisovat cizí bláboly ovšem umíte znamenitě. Co na tom, že jim ani nerozumíte.
Kdybyste z toho Růžičkova článku alespoň citovala co je tam rozumného …
|
Dispozitivnost nařízení vlády je také odůvodňována principem, že podzákonným předpisem nelze rozšiřovat pravidlo stanovené zákonem. M. Novotný in M. Novotný, T. Horák, J. Holejšovský, J. Oehm: Bytové spoluvlastnictví a bytová družstva, Komentář, C. H. Beck, Praha 2016, uvádí: „I když v uvedeném vládním nařízení není zmíněn zákonný odkaz § 1222 o. z., lze zřejmě dovodit, že z hlediska kogentnosti tento zvláštní právní předpis stanoví vyvratitelnou domněnku společných částí nemovité věci a nelze na něj hledět jako na kogentní úpravu, protože by to bylo – mimo jiné v rozporu se smyslem § 1222 o. z., podle důvodové zprávy k občanskému zákoníku není v možnostech podzákonného předpisu stanovit donucujícím způsobem povinný výčet společných částí, protože by to bylo protiústavní (…). |
Justitianus
Paní Ofelie, Váš dotaz je zmatečný. O kogentní či dispozitivní povaze právní normy nerozhodují soudy, nýbrž zpravidla to je uvedeno přímo v textu právního předpisu.
V tomto případě je tímto právním předpisem zákon č. 89/2012 Sb.. Podle § 1222 platí, že prováděcí právní předpis stanoví (…) o kterých částech nemovité věci se má za to, že jsou společné (…).
Z uvedeného plyne, že části nařízení vlády obsahující výčet společných částí mají pouze dispozitivní povahu.
- Výraz „má se za to“ označuje vyvratitelnou právní domněnku. Ta je vždy vyvrácena, prokáže-li se, že skutečnost je odlišná. Takovou prokázanou skutečností nepochybně je prohlášení (vlastníka budovy). Obsahuje-li prohlášení určení společných částí jinak než je uvedeno v nařízení vlády, pak NV musí vždy ustoupit prokázané skutečnosti. Platí obsah prohlášení.
Pokud nevíte co jsou vyvratitelné právní domněnky, přečtěte si o tom něco v právnické literatuře. Také zde se o tom už psalo mnohokrát, hledejte.
Shrnuji: V případě prováděcího právního předpisu podle § 1222 (nařízení vlády č. 366/2013 Sb.) se nejedná o kogentní určení společných částí. Stanovil to tak zákonodárce výslovně. Odlišný názor je v rozporu s právem.
Justitianus
P.S.: Doporučená četba pro Vás i pro Radku:
Jak rozpoznat kogentní a dispozitivní právní normu – viz Důvodová
zpráva k návrhu občanského zákoníku, str. 32, řádek 7:
„Zákonný zákaz je formulován buď výslovně slovy „zakazuje se“,
nebo výslovným stanovením důsledku odklonu od kogentního ustanovení
poukazem na neplatnost ujednání nebo stanovením, že se k závadnému
ujednání nepřihlíží.“
Poslední komentáře