Kogentní ustanovení v NOZ a ZOK

Vložil Pavel, 3. Únor 2016 - 12:32 ::

V jiném vláknu zaznělo:

„Také mě pobavilo, že neumí odpovědět, která ustanovení NOZu v „Bytovém spoluvlastnictví“ jsou kogentní a která dispozitivní atd atd., asi se rozhodne, až bude rozhodovat soudní spory.“

Podle mého názoru to není vada pana soudce, ale je to vada paskvilů NOZ a ZOK.

Pokud si přečtete nějaký z komentářů za cca 10 000 Kč k NOZ, tak jsou tam obsáhlá pojednání o tom co je kogentní ustanovení podle jednotlivých autorů komentářů.

Situace, že předpis je nejasný pro právně vzdělané publikující autory, nebo soudce, mne osobně nepobavila. Ale každý jsme jiný, někoho to pobaví.

Dovolím si připomenout, že v původním zadání pro NOZ bylo, že předpis má být pro obyčejné lidi a nikoliv pro právníky a linqvisty. Cíle evidentně nebylo dosaženo.

Hezký den!

  • Nový Občanský zákoník
  • ZoK

Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

Vložil Jar (bez ověření), 3. Únor 2016 - 16:06

Omlouvám se, mělo být „pobavilo“, samozřejmě mě to nepobavilo ani trochu. Obzvlášť, když náš výbor navrhl a prosadil všechna ustanovení o BS do nových stanov a ovce to odkývaly… Můj výbor měl jasněji než pan soudce, kogentní je vše, co je v NOZu napsáno a obsahuje slabiku „byt“.

Jar

Vložil Jar. Mandej (bez ověření), 26. Duben 2016 - 12:27

Co znamená u ustanovení zákona, že je věc kogentní ?

Vložil lake, 3. Únor 2016 - 14:21

NOZ je výsledkem nekonečného opisování (Ctrl+C, Ctrl+V). Jako když pejsek s kočičkou pekli dort, a dali do něj to nejlepší co měli (rybičky, marmeládu, syrečky, kost z ovaru, špekovou kůži, sůl, cukr, …) a pak je z toho moooooooc bolelo břicho.

V důvodové zprávě k NOZ je uvedeno co bylo myšlenkovým zdrojem NOZ:

„Základním obecným ideovým zdrojem rekodifikace je vládní návrh občanského zákoníku bývalého Československa z r. 1937, (…) zákoníky rakouský, švýcarský, německý, dále italský, nizozemský, polský; z nejmodernějších úprav se bere v úvahu občanské zákoníky Québecu a Ruska, přihlíží se rovněž k zákoníku francouzskému, belgickému, španělskému i portugalskému, rovněž k občanskému právu Lichtenštejnska a některým dalším úpravám); (…).“
Zdroj: http://www.pracepropravniky.cz./…hy/10209.pdf

Tak co, už jste to strávili? Takže snad chápete, proč v NOZ je spoluvlastnictví upraveno na třech místech, pokaždé jinak. Správa cizího majetku je upravena na čtyřech místech, pokaždé jinak. V NOZ je přechod závazků či dluhů upraven na třech místech, pokaždé jinak. A tak dále.

K tomu pořistupuje nakažlivý mor právního relativismu. Téměř nic není pevně dané, na nic nelze spoléhat: ke všemu existují výjimky a výjimky z výjimek. Profesor Karel Eliáš si pospíšil, aby na samém počátku NOZ zdůraznil, že obsah zákona není nutno brát vážně. Že si osoby mohou sjednat práva a povinnosti odchylně od zákona.

Ovšem co si osoby vlastně sjednaly také není možno jednoduše prokázat: Přičtěte k tomu skvělou a dosud nevídanou novinku v NOZ – že i písemné smlouvy a závazné právní jednání je možno změnit třebas i jen ústně…

Pokud jste pochopili toto všechno, rozumíte už tomu, jakou skvělou právní oporou je všem občanům nový Občanský zákoník.
--------------------------------------------------------

Namátkou – jen jako duševní rozcvičku – uvedu tento přehled o kogentnosti/dis­pozitivnosti jednotlivých ustanovení NOZ.

  1. NOZ je celostátně platný právní předpis, takže by měl být kogentní (viz Listina základních práv a svobod).
  2. Výjimka v ustanovení § 1 NOZ však umožňuje, aby si osoby vzájemně ujednaly práva a povinnosti odchylně od zákona, nezakazuje-li to zákon výslovně.
  3. Výjimka z výjimky je obsažena hned v následující větě: předchozí výjimka neplatí pro ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.
  4. Výjimka z výjimky z výjimky v § 978 stanoví zvláštní režim pro všechna ustanovení části třetí, (absolutní majetková práva): od znění této části se lze odchýlit ujednáním s účinky vůči třetím osobám, jen připouští-li to zákon.
  5. Jistě tomu už rozumíte: slovní spojení „připouští-li to zákon“ odkazuje na neurčený počet výslovných odchylek od zákona, takže půjde v každém jednotlivém případě o výjimku z výjimky z výjimky z výjimky.

A teď přidám příklad z praxe (číslováno shodně):

  1. Zákon praví: K rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci spoluvlastníci rozhodují dvoutřetinovou většinou všech (§ 1129). To vypadá jako kogentní ustanovení, že?
  2. Výjimka: Podle § 1 NOZ si spoluvlastníci si mohou ujednat rozhodovací kvorum jinak (tedy nižší či vyšší).
  3. Výjimka z výjimky: Toto však neplatí pro ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. A neplatí to ani pro absolutní majetková práva (§ 978), kam právě patří spoluvlastnictví a jeho součást bytové spoluvlastnictví (§ 1158). Takže jsme zase tam kde jsme byli.
  4. Výjimka z výjimky z výjimky: Jde-li o speciální bytové spoluvlastnictví, k přijetí rozhodnutí se vyžaduje pouze souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek (§ 1206).
  5. Výjimka z výjimky z výjimky z výjimky: Toto neplatí, jestliže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů (§ 1206 věta druhá).
  6. Výjimka z výjimky z výjimky z výjimky z výjimky: Jde-li o rozhodování mimo zasedání po tom, co řádně svolané shromáždění nebylo schopné usnášení (§ 1210), použije se speciální snížené hlasovací kvorum (§ 1214).
  7. Výjimka z výjimky z výjimky z výjimky z výjimky z výjimky: Toto neplatí, mění-li se však všem vlastníkům jednotek velikost podílů na společných částech nebo mění-li se poměr výše příspěvků na správu domu a pozemku jinak než v důsledku změny podílů na společných částech (§ 1214 věta druhá).


------------------------------------------------------------

Nu, ted už tomu přece všichni dokonale rozumíme. NOZ je jednoduchý a lehce pochopitelný právní předpis. NOZ je jednoduchý a lehce pochopitelný právní předpis. NOZ je jednoduchý a lehce pochopitelný právní předpis.

Nebo ne? ;-)

lake

Vložil Jar (bez ověření), 3. Únor 2016 - 16:19

Pane LAKE, to se mi ulevilo, asi tak dvacetkrát jsem si četla návrh našich stanov podle NOZ ( to je teď takový trend, měnit stanovy podle NOZ, víte?:-)) a říkala jsem si, jak jsem blbá, blbá, blbá, že to to nejsem sto rozklíčovat, jakým tedy kvorem se co schvaluje a jediné, co mě uklidňovalo, že to ví můj výbor, když na tom s právníky dřel půl roku… Ale tak se tím unavil, že odstoupil z funkcí a rébus přenechal následníkům a ti teď možná zjišťují, jak to tedy s tím kvorem je.. Ale ještě se zeptám, vždyť oni mi budou za svou práci účtovat odměnu, tak než ji zaplatím, tak se zeptám, jak to tedy je. Ale trochu se mi ulevilo, uf.

Vložil Roztočil (bez ověření), 3. Únor 2016 - 14:58

„Podle § 1 NOZ si spoluvlastníci si mohou ujednat rozhodovací kvorum jinak (tedy nižší či vyšší).“

Jakým kvorem tak mohou učinit?

Vložil Mona (bez ověření), 4. Únor 2016 - 11:55

Paní Magda psala o názorech předsedy senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Holejšovského, který měl uvést:

„Musí se sledovat účel zákona. Směřuje se k tomu, že u běžných jednání mám volnou dispozici. Pokud mi zákon nic nezakazuje a mlčí, pak si mohu dělat co chci. U právnických osob půjde ale spíš o kogentní ustanovení, od kterých není možné se odchýlit.“

Vložil lake, 3. Únor 2016 - 16:09

Pane Roztočile, čtěte § 1 NOZ. Jde o ujednání, takže je nutná smlouva všech.

lake

Vložil Pavel, 3. Únor 2016 - 14:38

Pane lake,

domnívám se, že zbytečně zjednodušujete problém, který je složitější, než píšete.

Vycházíte z předpokladu, že § 1129 je kogentní.

Jsou i názory, že § 1129 není kogentní.

Tyto názory se opírají o důvodovou zprávu k § 1 odst. 2 NOZ která uvádí, že tam, kde není výslovný zákonný zákaz, je ujednání od zákona přípustné. Zákonný zákaz je formulován buď výslovně slovy „zakazuje se“, nebo výslovným stanovením důsledku odklonu od kogentního ustanovení poukazem na neplatnost ujednání nebo stanovením, že se k závadnému ujednání nepřihlíží.

Nyní jsme si popsali problém a můžete se radostně těšit, až nám AB sníží sazbu na točené pivo. Mimochodem jeho výpočet, že snížením sazby z 21% na 10% DPH ztratí stát pouhých 160 miliónů ročně je nesmysl. Jedná se o řádově větší číslo.

Hezký den!

Pavel

Vložil lake, 3. Únor 2016 - 14:59

Pane Pavle, napsal jste: „Vycházíte z předpokladu, že § 1129 je kogentní.“

To není pravda. Nevyšel jsem z takového předpokladu, naopak. Napsal jsem pouze – cituji: „To vypadá jako kogentní ustanovení, že?“. A vzápětí jsem uvedl výjimky, které umožňují dispozitivní odchylku od § 1129 v určitých případech, což jsou: § 1 odst. 2 NOZ a § 978 NOZ.

Myslím si, že právě mnou popsané vrstvení pravidel, výjimek a dalších výjimek z výjimek způsobuje nesrozumitelnost NOZ pro běžné občany.

lake

Vložil Pavel, 3. Únor 2016 - 15:21

Pane lake,

vím co jste napsal:

„To vypadá jako kogentní ustanovení, že?“

Na základě této věty jste začal uvádět výjimky z ustanovení, které vypadá jako kogentní. Potom jste se k ustanovení choval, jako by bylo kogentní, pouze mělo několik/dost nepřehledných výjimek.

Jiný názor ale uvádí, že toto ustanovení není kogentní. Potom výjimek netřeba, neboť se předpokládá, že ustanovení je dispozitivní samo o sobě.

Nechám na soudcích, aby se s tím poprali.

V mém úvodním příspěvku jsem se pouze zastal soudce, který údajně neví jaká ustanovení jsou kogentní. Nedivím se mu. O nic jiného v mém příspěvku nejde.

Souhlasím s Vámi, že slepenec prvorepublikového návrhu zákona, který nikdy neplatil a proto nebyl ověřen praxí, s přidáním toho nejlepšího, co podle autorů NOZ na světě existuje, nemohlo dopadnout dobře. A nejhorší je část o bytovém spoluvlastnictví. Na tom se shodují i právníci.

Hezký den!

Pavel

Vložil lake, 3. Únor 2016 - 16:06

Pane Pavle, netvrdil jsem nikdy, že by ustanovení § 1129 bylo kogentní.

Samozřejmě musíte vnímat, že právní mantinely dispozitivnosti stanoví pro všechna absolutní majetková práva právě mnou zmíněné ustanovení § 978. A toto ustanovení výslovně uvádí, že od ustanovení tohoto oddílu je možno se odchýlit.

Odchýlení s účinky vůči třetím osobám však možné není, ledaže by to výslovně připouštěl zákon. Tato část je nepochybně kogentní.

Zákon připouští výslovně odchylku s účinky vůči třetím osobám, a to v ustanovení § 1206 o hlasování shromáždění SVJ(2012). Ovšem přípustná je odchylka od zákona v hlasovacích kvorech pouze směrem „nahoru“. Nikoliv směrem dolů, pod kvora stanovená v § 1128 až § 1133.

lake

Vložil Kubík (bez ověření), 3. Únor 2016 - 14:26

Pane lake,

konečně jste se probudil a pochopil. Snad už přestanete tvtrdit, že jedině vy rozumíte NOZ a že jedině ty vaše výklady jsou správné, právně zdůvodněné, a pokud s vámi někdo nesouhlasí, je to troll, hlupák a blb, který pochopit neumí nebo nechce.

Vložil Roztočil (bez ověření), 3. Únor 2016 - 14:22

„v NOZ je spoluvlastnictví upraveno na třech místech, pokaždé jinak. Správa cizího majetku je upravena na čtyřech místech, pokaždé jinak. V NOZ je přechod závazků či dluhů upraven na třech místech, pokaždé jinak. A tak dále.“

O jaká místa se jedná? Třeba spoluvlastnictví je upraveno v oddíle Spoluvlastnictví, to mi přijde jako jedno místo.

Vložil Petr, 16. Únor 2016 - 14:15

Nevím, zda jsem odkaz nepřehlédl, ale pokud zde odkaz není, tak ho připojuji

http://www.bulletin-advokacie.cz/…kem-zakoniku

Kogentní jsou bez pochybností ta zákonná ustanovení, která se dobrých mravů výslovně dovolávají. Např. podle § 2 odst. 3 o. z. nesmí být výklad a použití právního předpisu v rozporu s dobrými mravy.

Kogentní povaha některých z uvedených ustanovení je podtržena buď dalšími výrazy, např. „nesmí“ (§ 2 odst. 3 o. z.), „nepřihlíží se“ (§ 19 odst. 2 o. z.), „musí“ (§ 547 o. z.), „je zakázána“ (§ 2976 odst. 1 o. z.) nebo stanovením neplatnosti (§ 245, 580, 588 o. z.), anebo faktem, že jde o ustanovení upravující osobní stav

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".