Je § 25 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb. použitelný pro SVJ?
§ 25 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb. umožňuje skrýt/znepřístupnit některé údaje ve veřejném rejstříku. Je toto ustanovení použitelné pro SVJ?
Ano, je použitelný pro SVJ.
Anonymous, poslyšte: Odpověď na Váš dotaz jste si mohl přečíst přímo v
§ 25 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb.. Je to tam přece uvedeno hned
v prvním souvětí: z této možnosti jsou vyloučeny pouze obchodní
společnosti a družstva.
Zcela jiná otázka je jak SVJ prokáže, že požadavek na znepřístupnění údajů je ve veřejném zájmu.
|
Zásada ochrany veřejného zájmu neznamená, že by správní orgány měly veřejný zájem, přesněji řečeno veřejné zájmy, samy formulovat, to je zásadně úkolem moci zákonodárné. Úkolem správních orgánů je při aplikaci zákonů, které jednotlivé veřejné zájmy definují, v jednotlivých případech takto obecně formulované veřejné zájmy konkretizovat. Ústavní soud k otázce definování veřejného zájmu ve správním řízení uvedl, že „veřejný zájem v konkrétní věci by měl být zjišťován v průběhu správního řízení na základě poměřování nejrůznějších partikulárních zájmů, po zvážení všech rozporů a připomínek. Z odůvodnění správního rozhodnutí pak musí zřetelně vyplynout, proč veřejný zájem převážil nad řadou jiných partikulárních zájmů. Veřejný zájem je třeba nalézt v procesu rozhodování …“ (nález ze dne 28. 6. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 24/04; (…). Jak již uvedl Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne 28. 3. 1996, sp. zn. I. ÚS 198/95, „…ne každý kolektivní zájem lze označit jako veřejný zájem společnosti…“. (…) I odborná literatura přitom upozorňuje, jak již bylo zmíněno výše, že „veřejný zájem především nelze zaměňovat za soukromý“ (Hendrych, D. a kol.: Správní právo: obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 82). Nejvyšší správní soud ovšem zdůrazňuje, že (…) veřejný zájem je kategorie, „která má u každého rozhodnutí svůj konkrétní obsah, jenž je spojen s okolnostmi řešeného případu“. Je proto nezbytné, „aby veřejný zájem byl správním orgánem výslovně formulován ve vztahu ke konkrétně řešené záležitosti. Je třeba jej vyvodit z právní úpravy a jejích dílů, z právní politiky a posouzením různých hodnotových hledisek podle úkolů správy v příslušných oblastech (sociální, kulturní, ochrany životního prostředí apod.)“ (Hendrych, D., citováno výše, s. 83 a s. 358). Zdroj: rozsudek Nejvyššího správního soudu 6 As 65/2012–161 ze dne 10. května 2013 |
Justitianus
Poslední komentáře