Jakou má Podpis dokazovací hodnotu?
Dobrý den,
náš předseda (a také jeho správní firma) nyní přišel s novinkou: při předávání listin „tváří v tvář“ nepožaduje podpis na předávané listině, kde by mělo být uvedeno, zda podpis stvrzuje převzetí listiny („na vědomí“) nebo souhlas („s exekucí“ nebo „uznání dluhu“ apod…)
ALE chce podpis do tabletu na „elektronický formulář“. S podobným jednáním jsem se setkala již v České spořitelně, kde po mně také vymáhají, abych se podepsala „na tablet“ (navíc jsou neochotni vytisknout listinu, se kterou podpis souvisí a když už ji vytisknou, není na ní ten vlastnoruční podpis uveden (vyobrazen!). Sdělili mi také, že pokud já požaduji listinnou formu toho co bance podepisuji, že se nebudu podepisovat „na tablet“ ale jen „na listinu“, kterou mi ale oxeroxují za poplatek!).
Náš předseda navrhuje (a bude jistě i vymáhat), aby se „na tablet“ podepisovali vlastníci i při účasti na jednání shromáždění.
Zajímalo by mne, který právní předpis upravuje „projevování vůle“ podpisem nebo jednáním nebo jinak …?
Zajímalo by mne jak je to s podpisem „na tablet“: jak si ten, kdo podpis napíše, ověří později, že podepsal to, co viděl na tabletu v okamžiku podpisu?
Jak si ověří, že jeho podpis nebude použit pro podpis jiných dokumentů?
Je vůbec vlastník/nájemník povinen strpět podpisování „na
tablet“?
(tzn. je shromáždění vlastníků oprávněno rozhodnout (nebo více:
vložit rozhodnutím do stanov) a později vymáhat, že podpisy v rámci
komunikace se společenstvím a se SVJ, se budou činit „na tablet“
případně, že podpisy učiněné „na tablet“ mají stejnou stvrzovací
hodnotu jako podpisy na listinách – zástupce našeho SVJ a také
správce tvrdí a chce vymáhat (bod programu pro následující schůzi
shromáždění), že může li podpis „na tablet“ fungovat v bance, může
fungovat i v rámci SVJ a společenství)
A jak to je v praxi? (samozřejmě naše dosavadní praxe se SVJ byla: podpis na listině stvrzuje obsah a někdy k němu podepisovatel dopsal, co ON konkrétně podpisem míní: zda souhlasí s gramatikou projevu, s obsahem projevu … tj. s uznáním dluhu, se správností vyúčtování, se správností předpisu záloh, s tím, že bylo žadateli předány všechny podklady k vyúčtování … apod.)
děkuji, Karetová
Převzetí listin od SVJ z opatrnosti zásadně potvrzuji takto:
„Převzal 24.11.2019: Novák“
a to přesně z důvodu, který jste uvedla, aby z pouhého potvrzení převzetí listiny nemohl být dovozován souhlas s touto listinou (který bych vyznačil např. takto: „Souhlasím 24.11.2019: Novák“, což mohu kdykoli dodatečně, po prostudování listiny, s výhradami nebo formou protinávrhu).
Odmítat převzetí listiny není rozumné, naopak udělovat ihned souhlas s převzatou listinou je nerozumné.
Bohužel to ve všech případech nepomáhá. Přestože jsem v jistém případě na listinu výslovně napsal, že s ní nesouhlasím (a dokonce jsem uvedl v několika řádcích své stanovisko a uvedl, že listina obsahuje údaje, které nejsou v souladu se skutečností), nebylo k tomu přihlédnuto.
„může li podpis „na tablet“ fungovat v bance, může fungovat i v rámci SVJ a společenství)“
Je na místě rozlišit nejméně tři spolu navzájem související
dotazy:
Za prvé, zda Vás může někdo nutit k podpisu na tabletu,
za druhé, zda máte právo obdržet kopii podepsané listiny,
a za třetí, zda je takto podepsaná listina platná.
První dva dotazy jsou jednoduché a není třeba k nim otvírat diskusi: Nutit k podpisu na tabletu Vás nikdo nemůže a kopii podepsané listiny máte právo obdržet vždy.
Složitější je to s platností podpisu na tabletu. To tady nevyřešíme, neboť právní úprava je nejasná. Právní úprava někdy k platnosti právního jednání podpis nevyžaduje vůbec. Podívejte se na své vyúčtování plynu, elektřiny, vody, internetu, pojistného, výzvu k zaplacení daně z nemovitých věcí ad. (nebo na upomínky těchto plateb) a napište zde, zda je podepsané nebo zda je na něm uvedeno alespoň jméno člověka, který dané vyúčtování vystavil. Přesto jsou takováto vyúčtování platná a povinnost z nich plynoucí vymahatelná. Na jiných písemnostech je pouze obrázek (sken) podpisu, což je někdy zřejmé na první pohled, jindy je prakticky neodlišitelný od podpisu rukou. I takovéto listiny jsou platné a povinnosti z nich plynoucí vymahatelné.
Praxe je nejednotná. Na jedné straně soudy běžně uznávají listiny opatřené obrázkem (skenem) podpisu a dokonce i bez jakéhokoli podpisu, pouze s uvedením jména podatele, a to i zásadních dokumentů (žalob), na druhé straně u kdejaké podružnosti je vyžadován ověřený podpis.
Jisté je, že nelze obhajovat svoje protiprávní jednání poukazem na protiprávní jednání jiného.
V bance máte možnost podepsat listinu na papíře a nebo odejít k jiné bance. Kromě toho lze ze strany banky očekávat serióznost jednání, kdy samotný vztah mezi bankou a klientema je postaven na důvěře, kterou si banka nedovolí zneužít. Nutit Vás k podpisu na tabletu Vás nicméně banka nemůže. Tato praxe se rozšiřuje i do jiných segmentů, které se těší důvěře značně nižší a nebo které jsou dokonce známé svým podvodným jednáním (telekomunikační operátoři, přepravní společnosti, dodavatelé energií ad.).
Dalším problémem je, že v okamžiku podpisu na tabletu není zřejmé, jaká listina je podepisována, ani jaký bude další osud skenu podpisu.
Pokud už se rozhodnu na podpis na tabletu přistoupit, vždy je vhodné vyžádat si informaci, jaké osobní údaje jsou snímány a ukládány (tj. zda pouze obraz, nebo i dynamika, tlak, rychlost, zrychlení).
Materiálů na dané téma se dá dohledat značné množství, např. zde
https://www.epravo.cz/…-109593.html
včetně zmínky o pokutě 250 000 Kč.
Poslední komentáře