Jak rozúčtovat dle vyhl. 269/2015

Proč mínusy, jen jsem se ptala, jakou máme obranu , že si s našimi penězi může , někdo zahrávat ne podle toho jak Zákon káže, v domě bydlíme od r. 1966 a ani vyúčtování na správu, úvěr skončil v r. 2016 a částku platíme dál, nevyúčtovaný, mi je 74 let a nemám sílu se hádat,ani chodit po soudech, o schválení závěrky si můžu nechat zdát, soused se ptal a bylo mu řečeno, že stejně tomu nerozumí

Je tedy tento způsob rozpočtu správný? A pokud ne, proč? (vyhl. 269/2015 zák. 67/2013)

1. ZS:40%; náklad:70000; limity:-20/+100;
2. zap.plochy: {81,81,60,60,­60,40,40,40,40}
3. náměry: {50,95,100,70­,30,20,10,1,80}
4. ∑(plocha)/náklad = 139 Kč/m²
5. (ad₄) * {ad₂} = {11295,11295,­8367,8367,8367,5578,5578­,5578,5578}
6. Ø{ad₅} = 7777.78
7. min.platba (ad₆) * (ad_{1_limit_(-20)}) = 7777.8 * 0.8 = 6222.22;
   max.platba (ad₆) * (ad_{1_limit_(+100)}) = 7777.8 * 2.0 = 15555.56
8. překročení přípustných rozdílů = {0,0,0,0,0,64­4.53,644.53,644­.53,644.53} → §3/2 vyhl.
9. upravený náklad na vytáp. = {0,0,0,0,0,62­22.22,6222.22,6222­.22,6222.22} → §3/2/b vyhl.
10. neupravený náklad na vytápění = {10684,10684,­7914,7914,7914,0,0,0,0} → §3/2/b vyhl.
11. ∑{ad₉} = 24889 Kč → rozúčtováno mimo hranici –20%,+100%
12. (ad_{1_náklad}) – (ad₁₁) = 70000–24889 = 45111 → §3/2/c vyhl.
13. „…zůstatek (ad₁₂) se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb podle zákona…“ → §6/2 zák. (??)
14. (ad_{1_ZS}) * (ad₁₂) = (0.4 * 45111) = 18044.4 → ZS k rozdělení dle §6/2 zák.
15. ∑( {ad₂} * abs(sgn( {ad₁₀} )) ) = {81,81,60,60,­60,40,40,40,40} * {1,1,1,1,1,0,0,0,0} = 342
16. ({ad₂} / (ad₁₅)) * (ad₁₄) = {4273.68,4273­.68,3165.69,3165­.69,3165.69,0,0,0,0}
17. (ad_{1_SS}) * (ad₁₂) = ((1–0.4)*45111) = 27066.6 → SS k rozdělení dle §6/2 zák.
18. ∑( {ad₃} * abs(sgn( {ad₁₀} )) ) = {50,95,100,70­,30,20,10,1,80} * {1,1,1,1,1,0,0,0,0} = 345
19. ({ad₃} / (ad₁₈)) * (ad₁₇) = {3922.71,7453­.14,7845.41,5491­.79,2353.62,0,0,0,0}
20. {ad₉} + {ad₁₆} + {ad₁₈} = {8196.39,11726­.82,11011.10,8657­.48,5519.32,6222­.22,6222.22,6222­.22,6222.22}
21. ∑{ad₂₀} = (ad_{1_náklad}) → kontrola rozúčtovaného nákladu
22. vektor (ad₂₀), je výsledné rozúčtování. Je ale procesně (dle zák. a dle vyhl.) správné?

Je tedy tento způsob rozpočtu správný? Asi zase není! A pokud ne, proč? (vyhl. 269/2015 zák. 67/2013) Uvedeno v textu. 

1. ZS:40%; náklad:70000; limity:-20/+100;
   
2. zap.plochy: {81,81,60,60,­¬60,40,40,40,40}
   
3. náměry: {50,95,100,70­¬,30,20,10,1,80}

bod 4 zde se má počítat: „náklad připadající na 1 m2“ tj. ∑ náklad / ∑ plocha = 70000/502= 139 Kč/m2 hodnota dobře, ale vzoreček špatně!
4. ∑(plocha)/náklad = 139 Kč/m2 v bodě 5 jste rozdělil celkové náklady 70000 v poměru podlahových ploch, v zákoně o tom nic není…
5. (ad4) * {ad2} = {11295,11295,­¬8367,8367,8367,5578,557­8¬,5578,5578}. ∑=70000
v bodě 6 jste vypočetl „průměrný náklad připadající na jednu jednotku“ tj. 70000/9=7777.78 to ovšem není „náklad připadající na 1 m2“!
6. Ø{ad5} = 7777.78
To není ta veličina, která tvoří korekční interval…ta správná hodnota je 139 Kč/m2…. Takže jste vedle, už jste na špatné cestě, dál už nemá smysl analyzovat!

Je tedy tento způsob rozpočtu správný? asi není! A pokud ne, proč? (vyhl. 269/2015 zák. 67/2013) protože je jinak, bod4 špatně vzorec, bod 5 nelze takto spočítat celkový náklad ale jako součet SS a ZS atd…

1. ZS:40%; náklad:70000; limity:-20/+100; ZS=70000*0,4=28000, SS=70000*0,6=­42000. 
   
2. zap.plochy: {81,81,60,60,­¬60,40,40,40,40} ∑=502.
   
3. náměry: {50,95,100,70­¬,30,20,10,1,80}∑=456.
   
4. ∑ náklad / ∑ plocha = 139,44 Kč/m2 , DM=139,44*0,8­=111,55; HM=139,44*2,0­=278,88. 
   

sazba ZS = 28000/502=55,­77689 Kč/m2; sazba SS = 42000/456= 92,10526 Kč/díl.
špatně (ad4) * {ad2} = {11295,11295,­¬8367,8367,8367,5578,557­8¬,5578,5578}.
sazba ZS 55,77689 * plochy {ad2} ={ 4518,4518,334­7,3347,3347,2231,2231,22­31,2231}=ZS.
sazba SS 92,10526 * náměry {ad3} ={ 4605,8750,921­1,6447,2763,1842,921,92,­7368}=SS.
celkový náklad jednotky = ZS+SS={ 9123,13268,12­557,9794,6110,4073,3152,­2323,9599}=CNJ.
měrná spotřeba jedn.= {CNJ}/plochy {ad2} ={113,164,209­,163,102,102,79,58,240} MSJ Kč/m2.
porovnání MSJ hodnotami DM a HM = zda korekce = {Ne,Ne,Ne,Ne,­Dolní,Dolní,Dol­ní,Dolní,Ne}.
upravený celk. náklad jednotky = {8564,12205,1­1438,9010,6693,4462,4462­,4462,8704}=UC­NJ.
rozdíly před a po korekci = {UCNJ}-{CNJ}={-560,–1063,–1119,–784,583,389,1­310,2139,–895 }.
To byl 1. iterační cyklus pak jednotkami bez korekce následuje další cyklus…

Pane AsiTak, přiznám se že vašemu textu nerozumím, asi je těžké postup srozumitelně vysvětlit. Mám pocit, že některé výpočty jsou navíc a údaj není k ničemu. Nicméně výsledek mám naprosto stejný, takže chválím. Mimo toleranci je první jednotka, v druhém cyklu jsou pak výsledky 9036, 12074, 11301, 8915, 6693, 4462, 4462, 4462, 8594. Další cyklus není potřeba. Jirka

Áááno, potvrzuji, já mám výpočet opět na haléře: 9035,86; 12074,48; 11300,88; 8914,60; 6693,23; 4462,15; 4462,15; 4462,15; 8594,49.

Pánové AsiTak a Krupp, děkuji za spolupráci!

Děkuji za opravu AsiTak. V bodě-4 jsem omylem zaměnil čitatel se jmenovatelem, nicméně v hodnotě „nákladu na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy “ jsme se shodli: ~139 Kč/m²

Co nejde na bodu-5 spočítat mi není jasné? vektor x skalár = vektor Prostě jde o částku kterou by zaplatil každý odběratel, pokud by neexistovala omezení –20% a +100%.

Co znamená Vámi uváděný symbol „¬“, bohužel nevím. Resp. v bodech 1) 2) 3) jsou konstanty, které já neovlivním.

Dále jste uvedl „špatně (ad4) * {ad2}“, ale vektor má přitom obsah „stejný“ jako ten můj. V čem tedy chybuji?

Dále uvádíte „…celkový náklad jednotky = ZS+SS=…“.

Zde to vůbec nechápu. Já jsem, začal postupovat NEJPRVE dle znění §3/2 vyhl. (a teprve PŘÍPADNĚ pak, dle §6/2 zák.): v §3/2 vyhl. je uvedeno, že, cit. „Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit…“ tzn. dle mého názoru jde o hodnotu ZS+SS.

Zřejmě by to vypadalo jinak, pokud by bylo uvedeno „Rozdíly v základních složkách nákladů na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit…“. Ale toto prostě §3/2 vyhl. neuvádí. Tak z čeho dovozujete, že v §3/2 vyhl. se rozděluje POUZE SS a nikoliv ZS+SS ??

Rozdělit náklad nejprve na ZS a SS dle §6/2 zák. se mi nejeví ani možné, právě proto, že by nebylo možné rozumně pokračovat §-fem §3/2 vyhl., protože dle mého pracuje s hodnotou ZS+SS. Třeba jsem chybně pochopil i nicka Konečného, který totéž uvedl v odstavci uvozeném jeho textem „…se pro ostatní byty…“.

Bohužel nechápu, z jakého důvodu jste přistoupil k rozdělení nákladu na ZS a SS již v této chvíli a použil je samostatně ve Vašem ř.7 a ř.8?

Zbytek výpočtu si nemohu zanalyzovat dokud nepochopím, proč jste to učinil. Děkuji

Pane Výborný,

uvádím zde příklad rozúčtování uvedený v metocikém pokynu MMR, ve kterém byste mohl najít odpověď na vaše otázky:

"Příloha č. 2 Rozúčtování nákladů na teplo k vytápění

Zúčtovací jednotka (dům), ve které je 10 bytů, u kterých nejsou pro jednoduchost uvedeny korekce zohledňující rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla pro vytápění danou jejich polohou či sousedícími vytápěnými prostorami.
Celková započitatelná plocha všech bytů činí 1000 m2.
Náklad na vytápění celé zúčtovací jednotky činil za zúčtovací období 200.000 Kč.
Rozdělení nákladů na vytápění mezi základní a spotřební složku je provedeno v poměru 40 % : 60 %, základní složka tedy činí 80.000 Kč (40 %) a spotřební složka činí 120.000 Kč (60 %); pro výchozí rozdělení nákladů použit standardní postup, tj. základní složka rozdělena dle započitatelné podlahové plochy, spotřební složka dle náměrů indikátorů.
Průměrný náklad na vytápění v celé zúčtovací jednotce pak činí 200.000 Kč / 1000 m2 = 200,– Kč/1 m2.
Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy musí být v rozmezí od – 20 % do +100 %. Přípustné náklady na vytápění se tedy mohou pohybovat v rozmezí od 160,– Kč/m2 do 400,– Kč/m2.
Pokud některý z bytů nedodrží stanovenou spodní hranici – 20 % (tj. 160,– Kč/m2) a náklad na vytápění vztažený na 1 m2 započitatelné plochy jeho bytu je nižší, než 160,– Kč/m2, pak se provede úprava výpočtu jeho nákladů na vytápění tak, že jeho náklad na vytápění se stanoví jako součin započitatelné plochy jeho bytu a 80 % průměrné hodnoty nákladů na vytápění v celé zúčtovací jednotce (tj. v prezentovaném modelovém případě se jedná o hodnotu 160,– Kč/m2).
Pokud některý z bytů nedodrží stanovenou horní hranici +100 % (tj. 400,– Kč/m2) a náklad na vytápění vztažený na 1 m2 započitatelné plochy jeho bytu je vyšší, než 400,– Kč/m2, pak se provede úprava výpočtu jeho nákladů na vytápění tak, že jeho náklad na vytápění se stanoví jako součin započitatelné plochy jeho bytu a 200 % průměrné hodnoty nákladů na vytápění v celé zúčtovací jednotce (tj. v prezentovaném modelovém případě se jedná o hodnotu 400,– Kč/m2).

Modelové příklady výpočtů:

1)Jeden z bytů se započitatelnou podlahovou plochou 65 m2 vykázal náklady na vytápění stanovené standardním způsobem rozdělení nákladů (základní složka dle započitatelné podlahové plochy, spotřební složka dle náměrů indikátorů) ve výši 9.750,– Kč a tedy ve výši o 25 % nižší oproti průměru zúčtovací jednotky, tj. v průměrné hodnotě 150,– Kč/m2. Po úpravě výpočtové metody způsobem uvedeným výše bude upravená úhrada uvedeného bytu za vytápění činit 160,– Kč/m2×65 m2 = 10.400,– Kč.

2)Jeden z bytů se započitatelnou podlahovou plochou 45 m2 vykázal náklady na vytápění stanovené standardním způsobem rozdělení nákladů ve výši 4.500,– Kč a tedy ve výši o 50 % nižší oproti průměru zúčtovací jednotky, tj. v průměrné hodnotě 100,– Kč/m2. Po úpravě výpočtové metody způsobem uvedeným výše bude upravená úhrada uvedeného bytu za vytápění činit 160,– Kč/m2×45 m2 = 7.200,– Kč.

3)Jeden z bytů se započitatelnou podlahovou plochou 65 m2 vykázal náklady na vytápění stanovené standardním způsobem rozdělení nákladů ve výši 29.250,– Kč a tedy ve výši o 125 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky, tj. v průměrné hodnotě 450,– Kč/m2. Po úpravě výpočtové metody způsobem uvedeným výše bude upravená úhrada uvedeného bytu za vytápění činit 400,– Kč/m2×65 m2 = 26.000,– Kč.

4)Jeden z bytů se započitatelnou podlahovou plochou 45 m2 vykázal náklady na vytápění stanovené standardním způsobem rozdělení nákladů ve výši 22.500,– Kč a tedy ve výši o 150 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky, tj. v průměrné hodnotě 500,– Kč/m2. Po úpravě výpočtové metody způsobem uvedeným výše bude upravená úhrada uvedeného bytu za vytápění činit 400,– Kč/m2×45 m2 = 18.000,– Kč.

Z uvedeného je zřejmé, že čtyři byty nesplňují limity přípustné odchylky od hodnoty průměrného nákladu na vytápění v celé zúčtovací jednotce, zbývajících šest bytů limity splňuje.

Od celkových nákladů na vytápění se odečtou náklady stanovené upraveným výpočtem pro byty, které jsou pod limitem a náklady pro byty, které jsou nad limitem, tj.: 200.000 – 10.400 – 7.200 – 26.000 – 18.000 = 138.400 Kč

Náklad 138.400 Kč se mezi zbývajících šest bytů rozdělí tímto způsobem:

• od částky ve výši 138.400,– Kč se odečte částka odpovídající základní složce ve zbývajících šesti bytech, která pak bude činit 62.400 Kč (780 m2×80 Kč/m2)
• spotřební složka pak bude činit 76.000 Kč a rozdělí se v poměru náměrů indikátorů zbývajících šesti bytů v souladu s výpočtovými postupy pro užívání indikátorů
• po provedeném rozdělení se pouze opětovně zkontroluje dodržení přípustných tolerancí předpisem stanovených limitů od hodnoty průměrného nákladu na vytápění v zúčtovací jednotce i u zbývajících šesti bytů – při překročení limitních hodnot se provádí iterace pouze spotřební složky
• postup se opakuje, dokud stanoveným limitům nevyhovují všechny byty v zúčtovací jednotce."

Výsledky zaokrouhlené na celá čísla. Náměry dopočteny z výsledků. 

1. ZS:40%; náklad:200000; limity:-20/+100; ZS=200000*0,4­=80000; SS=200000*0,6­=120000; 
   
2. zap.plochy: {65, 45, 65, 45, 130, 130, 130, 130, 130, 130} ∑=1000. 
   
3. náměry: {93, 18, 490, 385, 243, 243, 243, 243, 243, 243} ∑=2443. 
   
4. ∑náklad / ∑plocha = 200 Kč/m2; DM=200*0,8=160; HM=200*2,0=400; sazba ZS = 80000/1000=80 Kč/m2; sazba SS = 120000/2443= 49 Kč/díl. 
   
5. výpočet ZS: sazba ZS 80 * plochy {ad2} ={5200, 3600, 5200, 3600, 10400, 10400, 10400, 10400, 10400, 10400}=ZS. 
   
6. výpočet SS: sazba SS 49 * náměry {ad3} ={4554, 900, 24050, 18898, 1933, 1933, 1933, 1933, 1933, 1933}=SS. 
   
7. celkový náklad jednotky = ZS+SS={9754, 4500, 29250, 22498, 22333, 22333, 22333, 22333, 22333, 22333, }=CNJ. 
   
8. měrná spotřeba jedn.= {CNJ}/plochy {ad2} ={150, 100, 450, 500, 172, 172, 172, 172, 172, 172}= MSJ Kč/m2. 
   
9. porovnání MSJ hodnotami DM=160 a HM=400; zda korekce = {Dolní, Dolní, Horní, Horní, Ne, Ne, Ne, Ne, Ne, Ne}. 
   
10. upravený celk. náklad jednotky = {10400, 7200, 26000, 18000, 23067, 23067, 23067, 23067, 23067, 23067}=UCNJ. 
    
11. rozdíly před a po korekci = {UCNJ}-{CNJ}={646, 2700, –3250, –4498,

    734, 734, 734, 734, 734, 734}.
    

To je první iterační cyklus a další cykly nejsou, tj. výsledek konečný.

Ještě bych si dovolil jednu připomínku. V bodech 5 a 6 byste sazbu ZS a SS měl uvádět přesněji. Na celá čísla nemusí stačit. pak můžete v hraničním případě, kdy je hodnota právě na hranici limitu vyhodnotit výsledek mimo limit jako v limitu, nebo naopak. Doporučuji nepočítat a nezaokrouhlovat sazby ale uvést ji pro výpočet jako poměr ZS/ZPP a SS/součet náměrů. Ať si to počítač spočítá s přesností, jakou dokáže. S jakou přesností to zobrazíte je jiná věc, ale doporučoval bych alespoň 2 desetiny. Takto se např. u SS lišíme u čtvrté jednotky o 5. Vy máte 18898, já 18903. Co kdyby limitní hodnota náhodou byla okolo 18900? Jinak konečný výsledek máme naprosto stejný. To je ale tím, že sazba ZS je 80 bez jakýchkoliv desetin a celkový náklad/m2 asi nezaokrouhlujete. Jinak bychom se lišili rovněž. Jirka

Pane TN, součet náměrů je 2444, jinak souhas :-)Jirka

Celý příklad jsem spočítal v excelu s přesností jak excel dokáže, bez zaokrouhlení. Pouze uvedená výsledná čísla jsou zaokrouhlena na celá. Příspěvek má ilustrovat výpočtový postup a ne samotný výpočet. Proto můžou být rozdíly nejvýše několik jednotek. Příklad slouží pro osoby lépe chápající česky psaná čísla než česky psaný text (to já moc neumím). Pro ostatní slouží předcházející příspěvek pana Konečného.

Měl jsem možnost porovnat výpočty několika zpracovatelů a zjistil jsem, že většinou výsledky 1. cyklu iterace jsou shodné, ale výsledky dalších cyklu jsou rozdílné. Zřejmě návod „další cykly se počítají stejně “ lze vykládat různě. Též většina autorů popisem 1. cyklu vyčerpá únosný rozsah příspěvku a proto popis postupu dalších cyklů chybí. Pokusil jsem příklad z metodiky mírně upravit aby vznikl příklad dvou iteračních cyklů s jednotkami v korekci dle limitů. Jedná se o náměry jednotek 6–10. Použil jsem způsob zápisu pro postup který je stručný, přesto bez textového výkladu je i intuitivně čitelný.

1. ZS:40%; náklad:200000; limity:-20/+100; ZS=200000*0, 4=80000, SS=200000*0, 6=120000.
ID bytů: {B01; B02; B03; B04;B05; B06; B07; B08;B09; B10}
2. zap.plochy: {65; 45; 65; 45;130; 130; 130; 130; 130; 130}; ∑{ad2}=1000.
3. náměry: {92,70; 18,32; 489,52; 384,70; 243,00; 192,00; 107,00; 200,00; 243,00; 700,00}; ∑{ad3}=2670,24.
4. náklad připadající na 1 m2 domu = ∑ náklad / ∑ plocha = 200,0 Kč/m2 ; DM=200,0*0, 8=160,0; HM=200,0*2, 0=400,0.
sazba ZS = 80000/1000=80­,00 Kč/m2; sazba SS = 120000/2670,24= 44,90 Kč/díl.
5. výpočet {ZS} = sazba ZS * {ad2} ={5200,0; 3600,0; 5200,0; 3600,0; 10400,0; 10400,0; 10400,0; 10400,0; 10400,0; 10400,0}.
6. výpočet {SS} = sazba SS * {ad3} ={4165,9; 823,3; 21998,9; 17288,3; 10920,4; 8628,4; 4808,6; 8988,0; 10920,4; 31457,8}.
7. celkový náklad jednotky {CNJ} ={ZS} + {SS}= {ad5} + {ad6}={9365,9; 4423,3; 27198,9; 20888,3;21320,4; 19028,4; 15208,6; 19388,0;21320,4; 41857,8}.
8. měrná spotřeba jedn. {MSJ} Kč/m2 = {CNJ}/plochy {ad2} ={144,1; 98,3; 418,4; 464,2; 164,0; 146,4; 117,0; 149,1; 164,0; 322,0}= MSJ.
9. porovnání MSJ hodnotami DM=160 a HM=400
zda korekce = {Dolní; Dolní; Horní; Horní; Ne; Dolní; Dolní; Dolní; Ne; Ne}.
10. upravený celk. náklad jed. {UCNJ} = {10400,0; 7200,0; 26000,0; 18000,0; 19579,1; 20800,0; 20800,0; 20800,0; 19579,1; 36841,8} ∑{ad10}MimoLim =124000; ∑{ad10}Vlim =76000 ;
11. rozdíly před a po korekci = {UCNJ}-{CNJ}={1034,1; 2776,7; –1198,9; –2888,3; –1741,3; 1771,6; 5591,4; 1412,0; –1741,3; –5016,0}. ∑{ad11}MimoLim =8498,6; ∑{ad11}Vlim =-8498,6;.
12. upravený náklad SS jed. {USS} = {5200,0; 3600,0; 20800,0; 14400,0; 9179,1; 10400,0; 10400,0; 10400,0; 9179,1; 26441,8} ∑{ad12}MimoLim =75200; ∑{ad12}Vlim =44800 ;. 

To byl první iterační cyklus, ale existuje další, který následuje.

1. druhý iterační cyklus pro jednotky vyhovující limitním podmínkám v cyklu prvním
ID bytů: {B05; B09; B10}
2. zap.plochy: {130,0; 130,0; 130,0}; ∑{ad2}=390.
3. náměry: { 243,0; 243,0; 700,0}; ∑{ad3}=1186.
4. náklad připadající na 1 m2 domu = 200,0 Kč/m2 ; DM=160,0; HM=400,0. – využito z 1. cyklu iterace
5. celkový náklad jednotky {CNJ} buď lze spočítat: {SS} = { 9179,1; 9179,1; 26441,8} ={USS}; ∑{ad4} =44800 ; – využito z 1. cyklu iterace
sazba ZS = 80,00 Kč/m2 – využita z 1. cyklu iterace; výpočet sazby SS = 44800/1186= 37,77 Kč/díl;
výpočet {ZS} = sazba ZS * {ad2} ={ 10400,0; 10400,0; 10400,0};
výpočet {SS} = sazba SS * {ad3} ={9179,1; 9179,1; 26441,8};
celkový náklad jednotky {CNJ} ={ZS} + {SS}= {ad5} + {ad6}={ 19579,1; 19579,1; 36841,8};
nebo využít {UCNJ} z bodu 10, z 1. cyklu iterace {ad10} = {19579,1; 19579,1; 36841,8};
6. měrná spotřeba jedn. {MSJ} Kč/m2 = {CNJ}/plochy {ad2} ={150,6; 150,6; 283,4};
7. porovnání MSJ hodnotami DM=160 a HM=400
zda korekce = {Dolní; Dolní; Ne}.
8. upravený celk. náklad jed. {UCNJ} = {20800,0; 20800,0; 34400,0} ; ∑{ad10}MimoLim =41600,0; ∑{ad10}Vlim =34400,0 ;
9. rozdíly před a po korekci = {UCNJ}-{CNJ}={ 1220,9; 1220,9; –2441,8}; ∑{ad11}MimoLim =2441,8; ∑{ad11}Vlim =-2441,8;
10. upravený náklad SS jed. {USS} = {10400,0; 10400,0; 24000,0; } ; ∑{ad12}MimoLim =24000; ∑{ad12}Vlim =20800 ; ∑{ad12} =44800 ; 

Pane TN, vyšlo mi to naprosto stejně podle druhé varianty druhé iterace. Takže dávám jedničku. Tu první variantu jsem hned nepochopil, tak jsem ji neřešil. Příklad jste zkomplikoval až příliš, protože ve finále se všechny jednotky s výjimkou desáté octly na hranici limitu, buď spodního, nebo horního. Jirka

v bodě 5 jste rozdělil celkové teplo na byty poměrem plochy bytů. (jednosložkově dle plochy) Teplo na byty se nerozděluje jednosložkově. Rozdělí-li se náklad tepla bytu, tak vždy dvousložkově ZS+SS. Počítá-li se náklad tepla domu, tak je to celkový náklad protože zúčtovací jednotka nemá složky ZS, SS.
Protože „Dále jste uvedl „špatně (ad4) * {ad2}““ aplikovaný postup.
symbol „¬“ znak oddělovače tabelátor, nechtěně jsem nevymazal, pochází z excelu
„Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2“ – rozdíly (domu bod 4.) 139 Kč/m2 a každého jednotlivého bytu (ZS+SS)/plocha bytu – tyto hodnoty spočítané nemáte!) v nákladech…
„ jde o hodnotu ZS+SS“ ano, ale nejsou ty hodnoty, které jste spočítal v bodě 5!
„Bohužel nechápu, z jakého důvodu jste přistoupil k rozdělení nákladu na ZS a SS již …“ – protože je to princip rozdělení nákladů na byty a aplikuje se vždy, nenastane-li korekce (stav překročení limitu).
„Tak z čeho dovozujete, že v §3/2 vyhl. se rozděluje POUZE SS“ – z Met. pokynu, kde je přímo uvedeno: „iterace se provádí pouze ve spotřební složce“. Rozdělení ZS není důvod měnit neboť % podíl ZS celkového nákladu je konstanta, plochy jednotek jsou též konstanty…

AsiTak, protože vám nějaký chytrolín stihl dát mínus, tak se vyjádřím.

Znak „¬“ není vaše chyba, zdrojem jsou data v příspěvku „Vložil Karel Výborný (bez ověření), 8. Únor 2018 – 6:55“. Pokud jste z příspěvku neopisoval, ale kopíroval jako ;-) já, tak jste si znak zanesl. V kraju razovinem by pravili: jake zadani, taky vysledek, šefe.

Dál jsem váš text nekontrolovala, protože mi vyšel stejný výsledek, předpokládám proto, že předpisu rozumíme stejně a nemám vám co vytknout. Akorát já počítala na haléře a vyšlo mi v 1. kole: 8563,52; 12204,55; 11437,79; 9010,44; 6693,23; 4462,15; 4462,15; 4462,15; 8704,02. I proto bych uvítala, kdyby mínusovač vytkl konkrétní nedostatky, pro něž vašemu příspěvku přidělil mínus.