Dvoukolové rozhodování
Podle občanského zákoníku (zejm. úpravy spoluvlastnictví a bytového spoluvlastnictví) se podává, že v domě se společenstvím vlastníků se o řadě záležitostí rozhoduje dvoukolově:
(1) Nejprve rozhoduje vlastník domu,
teprve pokud dojde k rozhodnutí vlastníka domu,
(2) rozhoduje následně o téže věci společenství vlastníků,
přičemž podstatné je (patrně ve většině případů) rozhodnutí vlastníka domu, bez něhož k rozhodování společenství vlastníků vůbec nedojde. Teprve jsou-li dány oba souhlasy, bylo platně rozhodnuto.
Co zůstává nejasné: Jakého okruhu záležitostí se shora uvedené dvoukolové rozhodování týká (výslovně to uvedeno není, vůli zákonodárce je třeba dovodit), proč zákonodárce výslovně nezmínil, že se o jistém okruhu záležitostí rozhoduje dvoukolově, byla obdoba již podle ZoVB?
Zřejmé je, že společenství vlastníků rozhoduje pouze o méně podstatných věcech, o všech podstatných záležitostech rozhoduje vlastník domu.
Pokud jde o ZoVB, odpověď je velmi jednoduchá: SVJ(2000) je pouhý opravář, sluha a údržbář. Má na starosti cizí dům, ale nemůže s ním nakládat jako s vlastním majetkem.
Dvojí rozhodování není žádnou novinkou v NOZ. Bylo přece obsaženo již v ZoVB:
- SVJ(2000) jako sluha a správce cizího domu má omezenou právní způsobilost. Rozhoduje pouze o záležitostech obsažených v § 9 ZoVB a § 9a ZoVB.
- Vlastníci jednotek mezi sebou rozhodují o všem, co se týká samotné podstaty vlastnictví, zejména o všech věcech, vyjmenovaných v § 11 odst. 5 ZoVB.
| 72/1994 Sb. § 11 (5) K přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby6) a o změně stavby7) je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek. Jde-li o modernizaci, rekonstrukci, stavební úpravy^7a) a opravy společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, postačuje souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek. Ustanovení zvláštních právních předpisů^7) tím nejsou dotčena. |
Popletení vykladači ZoVB se domnívali, že ustanovení § 11 odst. 5 ZoVB se týká usnášení právnické osoby SVJ. Není tomu tak, samozřejmě. SVJ(2000) jako slouha vlastníka domu v domě nic nevlastní a nerozhoduje o cizím majetku.
Vlastníci jednotek rozhodují o svém majetku vždy mezi sebou. K tomu nepotřebují SVJ, ani schůzování na shromáždění. Mohou prostě podepisovat listinu. Rozhodnou-li se, že dům opraví či zhodnotí, SVJ už ve „druhém kole rozhodování“ o této skutečnosti znovu nehlasuje. Bylo by to naprosto zbytečné a neplatné hlasování.
SVJ se může usnášet zdánlivě o téže věci, ve skutečnosti ale
shromáždění hlasuje o něčem úplně jiném: o tom, zda tento opravář a
údržbář zakázku zadanou od vlastníků jednotek přijme a provede.
------------------------------------------------------------------------------------------
Přestavme si, že vlastníte automobil Jaguar a přijdete do běžné opravny Škoda s požadavkem na generální opravu motoru. Vy jste se (jako vlastník) rozhodl,že auto chcete opravit. Ale vedení autoservisu se musí sejít a hlasovat o tom, zda Vaši zakázku vezmou. Jaguary neopravují, v tom typu se nevyznají – je zde velké riziko, že něco pokazí. Nemohou Vám zakázat, abyste Váš vůz opravil, ale mohou se rozhodnout, že zakázku berou či neberou. Jistě každý porozumí, že rozhodování majitele vozu (pána věci) je odlišné od rozhodování autoservisu (sluhy).
Se SVJ a vlastníky jednotek je to úplně stejné. Lidé si to pletou, protože okruh vlastníků jednotek jsou stejné osoby, které hlasují jako členové SVJ na shromáždění. Ale je velký rozdíl hlasovat jako vlastník o svém majetku a hlasovat jako člen právnické osoby o záležitostech SVJ.
NOZ tyto dva druhy rozhodování také rozlišuje, ale na rozdíl od ZoVB je to v něm uvedeno přesněji a srozumitelněji.
lake
Poslední komentáře