Dvoučlenný výbor
Opět se tu vede diskuse nad situací, kdy počet členů výboru klesne pod 3.
- ZoVB situaci co nastane, když klesne počet členů výboru, neřeší.
- V dostupné judikatuře jsem nic nenašel.
- A tak nezbývá, než použít literaturu, výběr ze seznamu literatury je uveden na
http://spolecenstvi.okinfo.cz/…ormaci-o-svj
Pražák na str. 131 uvádí: „Do doplnění výboru plní funkci celého výboru zbylí dva členové (či dokonce jen jeden člen) sami jaksi náhradně. Jsou totiž stále členem výkonného a statutárního orgánu společenství.“
Holejšovský na str. 152 uvádí: „Dvoučlenný výbor jednak může rozhodovat (za souhlasu obou členů), především pak mohou jeho členové jednat navenek společenství, samozřejmě pokud jedním z nich je předseda..“
Pokud nahlédnete do judikátů, tak soudy často používají při svém rozhodování i citací z literatury.
Hezký den!
Zkuste nasadit logiku a číst zákony:
Neplatí, že
„1. ZoVB situaci co nastane, když klesne počet členů výboru, neřeší.“
a tudíž proto poté již netřeba ani 2., a už vůbec ne 3., která je navíc subjektivní/smyšlená.
, protože ZOVB uvádí, že „Výbor musí mít alespoň 3 členy.“ (Zdroj: „zákon o vlastnictví bytů“)
Také proto je také ve vzorových stanovách od zákonodárce to automatické doplnění tak, jak níže píše komentátor Zákon:
"Pokud se nesejde shromáždění k volbě orgánů společenství
nebo
nejsou-li tyto orgány zvoleny,
plní jejich funkci (TJ. NEJEDNÁ SE O NĚJAKÉ DRUHOŘADÉ NÁHRADNÍKY, ALE AUTOMATICKY NASTOUPIVŠÍ PLNOPRÁVNÉ ČLENY VÝBORU, A TO AŤ PŘI VZNIKU SVJ, ČI KAŽDÉM (JINÉM) POKLESU POČTU ČLENŮ VÝBORU POD 3!)
člen společenství, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí nejméně jednu polovinu,
jinak
členové společenství, kteří se jimi stali dnem jeho vzniku.
Totéž platí, nebude-li statutární orgán schopen plnit své funkce (OSVĚTLUJÍCÍ VSUVKA PRO LAKE: ZDE MÁTE ZÁKONODÁRCEM JASNĚ NAPSÁNO, ŽE POKLES ČLENŮ VÝBORU POD LIMITNÍ POČET 3 ZPŮSOBUJE AUTOMATICKY ZE ZÁKONA, ŽE VÝBOR NENÍ SCHOPEN PLNIT VEŠKERÉ (TJ. STAČÍ NĚKTERÉ!) SVÉ FUNKCE!) z důvodu, že počet členů výboru poklesl pod 3 členy, nebo není-li ve funkci pověřený vlastník.
(Zdroj: vzorové stanovy SVJ)
A ještě jazyková korektura k 3.:
tak? takže pak …
Pane Logiku, nevím, zda nerozumíte psanému textu nebo máte jen pomalejší myšlení. Napsal jsem jasně, že dvoučlenný výbor plní VŠECHNY funkce výboru. Vy k tomu píšete bláboly beze smyslu a bez odůvodnění. Nejlépe bude je mazat. Znovu upozorňuji: přečtěte si alespoň zákon o vlastnictví bytů.
- ZoVB se ani slovem nezmiňuje o tom co nastane při poklesu počtu členů výboru pod tři. Takže nenastane nic. Zákon neobsahuje co tvrdíte. Už jste na to byl upozorněn.
- Tvrzení, že osoby „plnící funkci výboru“ ze zákona by snad měly tvořit plnoprávný výbor, je Vaše nepravdivá smyšlenka. Zákon striktně odlišuje řádně zvolené členy výboru od osob „plnících funkci výboru“. Zákon tedy neobsahuje co tvrdíte. Už jste na to byl upozorněn.
Už Vás pan Pavel upozornil, že vzorové stanovy jsou pouze přílohou nařízení vlády. Mohou tedy pouze doplnit či upřesnit zákon. Pokud v některém konkrétním SVJ platí vzorové stanovy, nelze použít ty jejich části, které jsou v rozporu se zákonem, jeho smyslem a účelem.
Je třeba vyjít z předpokladu racionálního zákonodárce. Ten zajisté nechtěl a neměl na mysli koncipovat zákon tak, aby se celý výbor zhroutil pokaždé, když se jediný jeho člen rozhodne odstoupit z funkce.
To platí jak pro znění zákona, tak pro stanovy. Ohledně výkladu, jenž vede k absurdním důsledkům, se vyjádřil Ústavní soud takto:
- „Při výkladu právních úkonů je nepsaným pravidlem právním
též předpoklad, podle něhož žádný normotvůrce nezamýšlí dát jím
tvořenému aktu absurdní nebo nerozumné důsledky (srov. nález sp. zn. I.
ÚS 331/98, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 18, str. 233,
kde Ústavní soud používá argumenty obdobné).
Soud by se měl proto, při výkladu smlouvy, vyhnout zejména takovému výkladu, který je pochybný, zejména s ohledem na absurdní či problematické důsledky, k nimž vede.“
[Nález Ústavního soudu ze dne 10. 7. 2008, sp. zn. I. ÚS 436/05]
lake
„Výbor musí mít alespoň 3 členy.“ (Zdroj: „zákon o vlastnictví bytů“)
Také proto je také ve vzorových stanovách od zákonodárce to automatické doplnění tak, jak níže píše komentátor Zákon:
"Pokud se nesejde shromáždění k volbě orgánů společenství
nebo
nejsou-li tyto orgány zvoleny,
plní jejich funkci (TJ. NEJEDNÁ SE O NĚJAKÉ DRUHOŘADÉ NÁHRADNÍKY, ALE AUTOMATICKY NASTOUPIVŠÍ PLNOPRÁVNÉ ČLENY VÝBORU, A TO AŤ PŘI VZNIKU SVJ, ČI KAŽDÉM (JINÉM) POKLESU POČTU ČLENŮ VÝBORU POD 3!)
člen společenství, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí nejméně jednu polovinu,
jinak
členové společenství, kteří se jimi stali dnem jeho vzniku.
Totéž platí, nebude-li statutární orgán schopen plnit své funkce (OSVĚTLUJÍCÍ VSUVKA PRO LAKE: ZDE MÁTE ZÁKONODÁRCEM JASNĚ NAPSÁNO, ŽE POKLES ČLENŮ VÝBORU POD LIMITNÍ POČET 3 ZPŮSOBUJE AUTOMATICKY ZE ZÁKONA, ŽE VÝBOR NENÍ SCHOPEN PLNIT VEŠKERÉ (TJ. STAČÍ NĚKTERÉ!) SVÉ FUNKCE!) z důvodu, že počet členů výboru poklesl pod 3 členy, nebo není-li ve funkci pověřený vlastník.
(Zdroj: vzorové stanovy SVJ (příloha zákona))
Pane Zákonodárče,
Váš chybný názor Vám neberu. Je v rozporu s literaturou, ale jistě na něj máte právo.
Je jisté, že umíte používat caps lock, nicméně zákoutí práva jsou Vám utajena.
Dovolím si tedy jen pro vysvětlení:
- vzorové stanovy nespáchali zákonodárci (poslanci, senátoři a prezident), ale byly schváleny pouhou vládou
- vzorové stanovy nejsou přílohou zákona, ale jsou přílohou pouhého nařízení vlády č. 371/2004 Sb.
Hezký den!
Pavel
Nařízení vlády
Nařízení vlády, resp. vládní nařízení patří mezi tzv. prováděcí právní předpisy. Pravomoc vlády vydávat nařízení vychází z čl. 78 Ústavy, kde je uvedeno (cit.): „K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. Nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády“. Postupy a pravidla schvalování nařízení vlády se řídí zejména Legislativními pravidly vlády a Jednacím řádem vlády v jejich platném znění …
ÚV ÚS,
to, co uvádíte, nic nemění na tom, že nařízení vlády nepřijímají zákonodárci a že nařízení vlády není přílohou zákona.
Jinak obecně doporučuji studovat wikipedii a jiné zdroje, alespoň by zde ubylo vadných příspěvků.
Hezký den!
Pavel
Pokud počet členů výboru poklesne pod tři, automaticky do něj nastupují ustavující (zakládající) členové SVJ.
Výbor je alespoň tříčlenný.
Pokud se nesejde shromáždění k volbě orgánů společenství
nebo
nejsou-li tyto orgány zvoleny,
plní jejich funkci
člen společenství, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí nejméně jednu polovinu,
jinak
členové společenství, kteří se jimi stali dnem jeho vzniku.
Totéž platí, nebude-li statutární orgán schopen plnit své funkce z důvodu, že počet členů výboru poklesl pod 3 členy, nebo není-li ve funkci pověřený vlastník.
(Zdroj: vzorové stanovy SVJ (příloha zákona)
371/2004 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 19. května 2004,
kterým se vydávají vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek
Změna: 151/2006 Sb.
Pane zákone, ještě upřesním předchozí slova. Vycházíte z věty ve vzorových stanovách, která zní:
- „Totéž platí, nebude-li statutární orgán schopen plnit své funkce z důvodu, že počet členů výboru poklesl pod 3 členy, (…)“.
Tato věta je zmatečná (nesmyslná a zjevně nerozumná). Navíc jde nad rámec obsahu zákona. Je vyloučeno se podle ní slepě řídit, i kdyby byla obsažena ve stanovách konkrétního SVJ. Můžeme si tuto větu rozebrat z právního hlediska:
- Poklesne-li počet členů výboru na dva, stále nepochybně existuje usnášeníschopný výbor, který je oprávněn činit úkony navenek, včetně písemných právních úkonů. Výbor je tedy stále schopen plnit své funkce. Vaše věta se neuplatní.
- Poklesne-li počet členů výboru na jednu osobu, stále nepochybně existuje usnášeníschopný výbor, který je oprávněn činit úkony navenek. Nemůže sice činit písemné úkony – ale to by nemohla činit ani samozvaná skupinka „náhradníků“. Výbor je tedy stále schopen plnit své funkce kromě jediné. Takže není dán důvod k násilné změně.
Ve druhém případě by postavení „náhradníků“ bylo dokonce právně podstatně horší, než postavení výboru s jedním členem. Nejen že náhradníci nemohou činit písemné právní úkony (neboť takovou pravomoc jim ZoVB výslovně nesvěřil); ale nemohou ani jednat jménem SVJ navenek (neboť ani tuto pravomoc jim ZoVB výslovně nesvěřil). Nemluvě o tom, že taková osoba či takové osoby již ani nemusí v SVJ existovat …
Člen výboru – i když je jediný – byl nepochybně řádně zvolen, má v držení písemnosti SVJ a může činit nezbytné úkony, např. odsouhlasovat činnosti smluvního správce, nebo svolávat shromáždění k volbě výboru.
Ustanovení o „náhradnících“ se tedy bezpochyby uplatní, jestliže počet členů výboru poklesne na nula osob. Takto je třeba rozumět ustanovení ve vzorových stanovách.
lake
V tzv. odborné často však odporné literatuře si může tlachat každý co chce stejně jako tady, avšak důležitý je zákon.
Pane Recenzente,
prosím dávejte svým příspěvkům nějaký vhodný název, děkuji.
Asi jste v mém úvodním příspěvku, který tu visel více než 3 roky bez reakce, přehlédl tuto větu:
„Pokud nahlédnete do judikátů, tak soudy často používají při svém rozhodování i citací z literatury.“
Proto je důležité, co uvádí literatura.
Navíc autor druhého citátu je JUDr. Holejšovský, který je předsedou senátu VS Praha. Lze tedy předpokládát, že když něco tvrdí v literatuře, tak usnesení soudu jím podepsané se nebude od této literatury odchylovat.
Jinak máte pravdu v tom, že si zde často někdo tlachá co chce a nedokáže argumentovat. To je nevýhoda internetu, zejména když tyto spamy nejsou mazány.
Hezký den!
Pavel
http://www.mmr.cz/…tnictvi-bytu
Pokud se nesejde shromáždění k volbě orgánů SVJ nebo nejsou-li tyto orgány zvoleny, plní jejich funkci člen SVJ, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí nejméně jednu polovinu, jinak členové SVJ, kteří se jimi stali dnem jeho vzniku (§ 9 odst. 9 ZVB). Totéž platí, nebude-li statutární orgán schopen plnit své funkce z důvodu, že počet členů výboru poklesl pod 3 členy, nebo není-li ve funkci pověřený vlastník.
Dle MMR, pokud je výbor 2členný, nemůže plnit své funkce a tudíž funkci výboru plní tzv. zakládající členové.
Poslední komentáře