Co přináší novela bytového spoluvlastnictví?

Vložil Pavel, 18. Duben 2020 - 8:18 ::

Dne 3. 4. 2020 podepsal prezident republiky Miloš Zeman novelu občanského zákoníku, zákona o obchodních korporacích a některých dalších souvisejících zákonů, která se týká zejména problematiky bytového spoluvlastnictví a družstev. Novelu v úzké spolupráci připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo spravedlnosti, zapojila se také řada odborníků z praxe. Zákon přináší mnohá zjednodušení a konkretizaci některých pravidel a účinný bude od 1. července 2020.

Změna prohlášení bude napříště výrazně jednoduší, protože současný požadavek souhlasu většiny hlasů vlastníků jednotek a povinnost dalšího projednání změny prohlášení na shromáždění se jeví jako složitý postup, který není nezbytný. Pro změnu prohlášení se podle novely vyžaduje souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek a písemný souhlas každého vlastníka jednotky, kterého se změna prohlášení dotkne. V některých případech, například v případě změny společných částí, při které se nemění velikost podílu jednotlivých vlastníků jednotek na společných částech (nejde-li o společné části ve výlučném užívání vlastníka jednotky), postačí souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek.

Dále se mění úprava některých práv a povinností vlastníka jednotky, a to zejména ve vztahu k možnostem oprav a údržby uvnitř svého bytu a společných částí, které má ve výlučném užívání. Nově se také stanoví oznamovací povinnost vlastníka jednotky vůči osobě odpovědné za správu domu a pozemku v případě plánovaných stavebních úprav uvnitř bytu a v případě podnikání nebo jiné činnosti v bytě (např. poskytování ubytování v bytě prostřednictvím Airbnb), která může vést k narušení obvyklého klidu a pořádku v domě na dobu nikoli přechodnou.

Za důležité lze považovat odstranění pochybností při rozhodování o poměru výše příspěvků a poté při stanovení příspěvku na správu domu a pozemku. Novela staví najisto, že poměr výše příspěvků stanovený zákonem lze upravit pouze změnou prohlášení, zatímco o celkové výši příspěvku na správu domu a pozemku pro příští období rozhoduje shromáždění.

Zásadní změnou je úprava přechodu dluhů v případě převodu jednotky a vyjasnění otázky, které dluhy a v jaké výši přecházejí s převodem jednotky na nového vlastníka. Toto pravidlo se bude nově vztahovat také na platby záloh na služby spojené s užíváním bytu.

Dále se zjednodušuje proces tzv. nuceného prodeje jednotky vlastníka, který neplní své povinnosti a závažným způsobem tak zasahuje do práv ostatních vlastníků jednotek. Tento institut se v současné době kvůli své složité úpravě v praxi téměř nevyužívá.

Novela také obsahuje podrobnější úpravu správy společných částí domu před vznikem společenství vlastníků. Kromě toho se zpřesňuje úprava pravidel pro založení společenství vlastníků. Požadavek veřejné listiny zůstává ponechán při založení společenství vlastníků, výslovně se však stanoví, že při změně stanov již není forma veřejné listiny nutná. Další drobné změny pak směřují ke zjednodušení rozhodování shromáždění. Jedná se například o úpravu náhradního shromáždění a precizaci pravidel pro rozhodování mimo zasedání.

V neposlední řadě změny dozná úprava předkupního práva, která má v případě bytového spoluvlastnictví pozitivní dopad především na případy garážových stání. Napříště již spoluvlastníci nebytové jednotky, která je reálně tvořena garážovými stáními, nebudou mít předkupní právo k podílu na této nebytové jednotce (resp. garážovému stání) jiného vlastníka jednotky, bude-li chtít tento vlastník svůj podíl prodat. Předkupní právo činí v současné době potíže zejména v případě zmíněných garážových stání. A to v první řadě z důvodu, že vlastník garážového stání jej chce zpravidla prodat společně s bytovou jednotkou ve stejném domě, a v druhé řadě proto, že předkupní právo v takovém případě zpravidla svědčí desítkám až stovkám ostatních spoluvlastníků, což činí prodej garážového stání velice obtížným. Novela tento problém řeší a umožňuje vlastníku garážového stání jej prodat bez ohledu na ostatní spoluvlastníky.

Z části novely týkající se družstevního bydlení lze upozornit zejména na navrhované zrušení povinnosti bytového družstva zřídit internetové stránky. Nově bude možné mít informační desku pouze ve fyzické podobě. Důležitá je i změna v případě většiny potřebné pro změnu stanov, pokud se jedná o změnu práv a povinností členů bytového družstva. Podle stávajícího znění zákona je potřeba souhlas všech členů družstva, kterého však v praxi nelze až na výjimky dosáhnout. Nově se o této změně stanov bude rozhodovat pouze prostou většinou členů přítomných na členské schůzi. Rovněž se navrhuje snížit počet hlasů potřebný pro přijetí změny stanov v otázce podmínek, za kterých vznikne členovi družstva právo na uzavření smlouvy o nájmu bytu. Stávající požadavek na souhlas všech členů družstva byl v praxi téměř nesplnitelný.

Mgr. Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti

8. 4. 2020

Zdroj:

https://www.justice.cz/…

_____________­________________________­________________________­___________________

Zákon č. 163/2020 Sb. dále mj. obsahuje i velkou novelu ZOK o družstvech a novelu zákona o službách v § 2/g/3.

Hezký den!

  • novela NOZ 2020

Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

Vložil Amálie (bez ověření), 23. Duben 2020 - 0:43

Takže od 01.07.2020 tu nově máme přechod dluhů za služby i správu (záloh i nedoplatků z vyúčování) na nabyvatele jednotky vymezené podle občanského zákoníku.

Jak je to s přechodem dluhů při převodu jednotky vymezené podle zákona o vlastnictví bytů? Na ten uvedené ustanovení nedopadá.

Vložil Tomáš. (bez ověření), 24. Duben 2020 - 12:07

Jak jste přišla na takovou hloupost?

Vložil aby bylo jasno (bez ověření), 19. Duben 2020 - 15:54

„…své jméno, bydliště, jméno a bydliště osoby…“ (§1177 NOZ)

Je li bydliště…Bydliště je právní pojem označující místo, kde se člověk jako fyzická osoba trvale zdržuje, kde skutečně bydlí…
je označení jednotky v domě (?!), protože právě tam se bude ten někdo zdržovat, skutečně bydlet. No ne?


  1. Jak dlouhá je doba „nikoli přechodná“. Může to být třeba 5-let?
  2. z dikce §1177 lze jen jedné osobě lze „přenechat byt k užívání“. Když tedy přenechám svůj 3+1 4-řem VŠ:studentům musím pro „osobu odpovědnou za správu domu“ vybrat jednoho z nich pro „přenechat byt k užívání“ a ostatní pro „mít v bytě domácnost“ nebo jsem „přenechal byt k užívání“ každému jednomu z nich? (a každý z nich musí správci předat svou adresu trvalého bydliště)
  3. „byt“ je k bydlení. §1178/2 zakládá povinnost předat informaci o uživatelích BYTu. Takže vlastní li v domě někdo nebytový prostor, o jeho vlastních již tato povinnost není. Správně?

§1178/2 zní takto:
„Požádá-li o to vlastník jednotky, sdělí mu osoba odpovědná za správu domu jméno a bydliště kteréhokoli vlastníka jednotky nebo osoby, které přenechal byt k užívání“
nikoli takto:
„Požádá-li o to vlastník jednotky, sdělí mu osoba odpovědná za správu domu jméno a bydliště kteréhokoli vlastníka [kterékoli] jednotky [v domě] nebo osoby, které přenechal byt k užívání“
Má li tedy „osoba odpovědná za správu domu“ poskytnout „bydliště kteréhokoli vlastníka jednotky“… nestačilo by, aby si žadatel sám zjistil z katastru nemovitostí s kým jednotku spoluvlastní ??
… přeci z dikce §1178/2 plyne, že povinností „osoby odpovědné za správu domu“ vůči vlastníkovi jednotky v domě (žadateli o informaci), je poskytovat pouze údaje o vlastnících jednotky téže jednotky, jíž vlastníkem je tazatel (navíc musí být vlastníkem/spo­luvlastníkem této jednotky a NIKOLIV o jiných vlastnících jiných jednotek v domě
Vložil ik (bez ověření), 18. Duben 2020 - 11:20

Díky za informaci. A přeji krásný slunečný víkend, i když s rouškou (smějící se smajlík není vidět).

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".