Centrální odsávání vzduchu - v paneláku
V paneláku není kontinuálně vyvedeno centrální odsávání až na střechu, ale vedení nad bytem není, nepokračuje dál, pouze otevřené potrubí, pak nic, volný prostor a ve střeše je otvor, který je ukončen turbínou. Přímé napojení na turbínu nemusí být? Existuje norma, která určuje jak vést vedení? Pokud se jedná o úmyslné řešení něčeho, tak nefunguje, do bytu mi pronikají pachy od sousedů.
Doplnění – Centrální odsávání vzduchu – v paneláku
děkuji.
Vedení centrálního odsávání v paneláku je původní, hranaté vedení – trubka. Určeno k odvětrávání kuchyně (nad sporákem), koupelny, WC, a to spínačem, který kdysi spouštěl motor nebo samoodtahem bez turbíny na střeše. V průběhu času došlo k rekonstrukcím bytů a instalování individuálních vývodů odvětrávání s vlastním motorem do vedení centrálního odsávání. Ovládání odtahu centrálního odvětrávání bylo v jednotlivých bytech zrušeno a není možné. Nyní je řešeno samospouštěním, časovačem – po určité době se spustí motor a odsává, pak se vypne. Samoodtah nefunguje. Nyní je centrální odtah – vedení – ukončeno na střeše turbínou. Ve svém bytě jsem všechny otvory do vedení centrálního odsávání uzavřela. Přesto jsou v mém bytě cítit pachy ze spodních bytů. Při hledání důvodu jsem našla nad mým bytem přerušené vedení – trubka je bez horního krytu, prostě najednou chybí – mezi stropem mého bytu a střechou je nějaký prostor v kterém je zápach z odvětrávacího potrubí a na střeše, nad potrubím je otvor na kterém je na střeše přimontována turbína. Motor, který se automaticky spouští však neodsaje všechny pachy a vlhkost, která se usazuje v meziprostoru stropu a střechy. Čili mě zajímá zda je možné přerušit vedení odtahu nebo musí vést až na střechu. Zda existuje nějaký předpis nebo norma správného provedení? Požárně bezpečnostní ani hygienické normy porušeny prý nejsou – dle jejich vyjádření.
„Ve svém bytě jsem všechny otvory do vedení centrálního odsávání uzavřela.“ (Vložil Anonymus (bez ověření), 11. Srpen 2021 – 15:39)
Jak přesně jste, prosím, otvory uzavřela?
Mám v bytě je rovněž smrad z dolních bytů a toto je nejjednoduší řešení.
Spínače odsávání v bytech fungují, nicméně motor jede jenom krátce, a to nestačí.
Anonymous, vše záleží na technickém řešení odvětrávání. Existuje systém s centrálním odsáváním (s udržováním podtlaku ve větrací šachtě), nebo jsou osazeny v každém bytě elektrické větráky se zpětnými klapkami. My netušíme jaký systém byl vyprojektovaný pro váš dům, netušíme co se nakonec skutečně nainstalovalo, a netušíme jak se to během let upravilo a předělalo.
V mnoha bytových domech je nefunkční odvětrávání už od samého počátku (nevyhovuje dnešním hygienickým standardům). V mnoha domech si vlastníci jednotek individuálně upravovali bytová jádra, a odchýlili se při tom od původního funkčního řešení odvětrávání.
Justitianus
Pár poznámek k instalaci ventilátorků uživateli v bytech (kuchyň, koupelna a WC) a nevhodnosti použití „větracích turbín“ v panelových domech. Motorové centrální jednotky objektu jsou schopné vyvodit podtlak 200 Pa při projektovaném průtoku vzduchu 1800 m3/hod. (porovnejte s hodnotami v tabulce níže). Takový podtlak umožňuje používat na vstupu do potrubí klimatizace filtry. Ty brání pronikání tuků z kuchyňského odsavače a nečistot obecně do potrubí. A také, distribuci hmyzu mezi byty. A svým výkonem zajišťují dostatečné odvětrání bytových jednotek. Dnešní pokusy některých SVJ, nahradit centrální odsávání mikroventilátorky instalovanými do kuchyní, koupelen a WC a „turbo“ hlavicí na střeše objektu jsou směšné, hloupé a s požárního hlediska nebezpečné. Směšné jsou proto, že výkon ventilátorků s hlediska vyvození podtlaku a průtoku vzduchu je zanedbatelný. A s odborného hlediska, hloupé proto, jak jsou instalovány. V naprosté většině do stávajícího potrubí a to do každého zvlášť a spouštěné jsou také každý zvlášť. Při dnešním zvyku instalovat těsná okna z PVC nemá takový ventilátorek kde vzít čistý vzduch. Pokud má byt jen sání vzduchu z bytu, nestane se po zapnutí ventilátorku nic. Spuštěním kuchyňského ventilátorku se vzduch z kuchyně tlačí do koupelny a WC, a dále do bytu nad ním. Spuštěním případného ventilátorku na WC se zápach částečně přefukuje do koupelny, částečně se posílá do kuchyně, protože ventilátorek není schopen svým výkonem přetlačit sloupec vzduch v hlavním potrubí klimatizace objektu. Účinného požadovaného větrání nedosáhne nikdy. Čerstvý vzduch není kde vzít. Dírkami v oknech bytu ani škvírou nad rohožkou u vchodových dveří toho svým zanedbatelným výkonem ty ventilátorky moc nesvedou.
A nebezpečné jsou proto, že odstraněním filtrů do hlavního potrubí klimatizace se dosáhne usazení několika milimetrových vrstev prachu prosyceného tukem v tomto potrubí. A motorky ventilátorků se po zanesení lopatek, tímto svinstvem časem zastaví, přehřejí a v horším případě nanesený tuk zapálí. A v takovém pětipatrovém komíně oheň už nikdo nezastaví. A pojišťovna z důvodu tohoto, neodborného zásahu do projektované klimatizace objektu, odstoupí od plnění pojištění nebo ho podstatně sníží. Nehledě na případné škody způsobené zahořením usazených tuků v potrubí klimatizace objektu v jednotlivých bytech.
Charakteristika geometricky obdobné hlavice změřená při měření v akreditované zkušebně VVUÚ a. s., Ostrava – Radvanice, potvrzuje, že dopravní tlak rotační hlavicí je v porovnání s dopravním tlakem centrálního střešního ventilátoru naprosto nedostačující. Nejvyšší podtlak 12 Pa při rychlosti větru 10,57 m/s, což je dvojnásobek průměrné roční rychlosti větru v ČR. Porovnáme-li dispoziční dopravní tlak rotační hlavice s hodnotami dopravního tlaku, který poskytoval původní centrální ventilátor, respektive s hodnotami nutnými pro překonání tlakové ztráty rekonstruovaného a těsného panelového domu (běžně 200 až 300 Pa), je patrné, že nestálé výkonové parametry rotačních hlavic tyto požadavky evidentně nesplňují!!
Výsledky naměřených a vypočtených hodnot na hlavici BIB14 napojené na potrubí o průměru 350 mm. Hodnota pstat.MAX = 35,7 Pa (plně uzavřené sací potrubí). Maximální hodnota Δ pstat měřena při úplném uzavření ústí měřící tratě a maximální rychlosti větrů v daném souboru měření. Za předpokladu, že přibližná potřeba vzduchu na osobu je cca 19–25 m3/h, odváděné množství vzduchu může být dostatečné pouze pro několik osob při rychlosti větru 6,6 m/s (24 km/h), a to pouze za předpokladu, že tlaková ztráta větracího systému je menší než cca 5 až 10 Pa. Protože se tlakové ztráty moderních větracích systémů s rozvody a řízenými přívodními a odvodními distribučními elementy pohybují v rozmezí cca od 100 do 300 Pa, lze si podobnou funkční vzduchotechnickou aplikaci v projektovaných stavbách panelových domů jen stěží představit. Zdroj VVUÚ, a. s., Ostrava-Radvanice
Poslední komentáře