Souhlasím s panem praktikem. Diskuse skončila, SÚ uvádí naprosto stejné argumenty, které zde byly již v dřívější diskusi rozebrány. Nyní tedy tazatelce nezbude než nad věcí mávnout rukou, nebo se obrátit na soud.

Je zřejmé, že SÚ se velkým obloukem vyhýbá otázce kdo a na základě jaké právní normy je oprávněn podat žádost o stavební povolení. Namísto toho se nesmyslně soustřeďuje na podružnou otázku kdo je (po zahájení stavebního říézení) jeho účastníkem. To nás ovšem nezajímá. Nebylo-li řádně zahájeno stavební řízení, otázka kdo je jeho účastníkem nemá žádný smysl.

Rovněž nesmyslná je argumentace, že citovaný rozsudek se týká starého stavebního zákona. I to se zde řjiž řešilo. Soud přece neargumentoval obsahem Stavebního zákona, nýbrž pouze obsahem zákona o vlastnictví bytů. Ten zůstává stále tentýž, proto argumentace soudu platí i nyní: Ze znění ZoVB nelze nijakým způsobem odvodit způsobilost SVJ zastupovat spoluvlastníky ve stavebním řízení bez jejich výslovného souhlasu..

Platí ustanovení § 12 ZoVB, které stanoví způsob, jakým spoluvlastníci domu vystupují navenek a činí právní úkony. K oprávnění SVJ být stavebníkem nepožaduje stavební zákon „právo založené hlasováním“, nýbrž „právo založené smlouvou“.

lake