Nevšimla jsem si, že bych vás z něčeho osočila, a je mi líto, že mé příměry nechápete a považujete je za citové výlevy, kterými nejsou. Jenom ze zkušenosti vím, že na příkladu se problém pochopí lépe.

Nadále trvám na tom, že bez zápisu v rejstříku to žádná solidní banka neudělá a z mého příspěvku nemůže vyplývat opak. Ocenila bych ale ponechání diskuze v konstruktivním tónu. Zkusím to tedy ještě jednou a pokusím se vysvětlit své příměry.

Fyzická osoba se identifikuje občankou nebo pasem. To jsou základní doklady, které prokazují existenci a pomocí fota umožňují jednoznačnou identifikaci fyzické osoby. Při jakékoli zásadní manipulaci s účtem, jako je například změna podpisových vzorů a tím přístupových práv k účtu, jsou tyto doklady požadovány. Nelze je nahradit písemným čestným prohlášením dalších osob, že ten, kdo do banky s tímto prohlášením přišel, je opravdu osobou, za kterou se vydává (zmíněné „načmárané potvrzení od Pepy a Vašíka“).

Jistě se shodneme na tom, že byste nechtěl, aby s Vaším osobním účtem manipuloval a peníze z něj vybíral každý, kdo přinese potvrzení klidně od padesáti osob, že je Vy. V případě vytunelování Vašeho účtu takovým způsobem byste byl asi první, kdo by v bance ztropil scénu, že měli chtít občanku. Požadování, aby na základě stejného papíru banka zpřístupnila účet právnické osoby, je ale totéž.

Právnická osoba se identifikuje výpisem z rejstříku. Toto je opět doklad prokazující existenci právnické osoby a obsahuje údaje o tom, kdo je oprávněn za právnickou osobu jednat (dle ZoVB u SVJ tedy předseda+1). Nelze ho nahradit obyčejným zápisem ze schůze, tedy neoficiálními papíry s podpisy souboru bance zcela neznámých lidí, které nemá možnost identifikovat a ověřit, protože tento zápis je pouze jedním z dokladů, na základě kterých rejstřík provádí změnu. Výjimkou by snad mohl být notářský zápis ze schůze, kdy jak prezenci, tak průběh a platnost usnesení o zvolení orgánů ověřuje notář jako oficiální osoba.

Navíc přepážková pracovnice skutečně nemá v popisu práce znát vnitřní způsoby fungování a konkrétní stanovy všech SVJ, družstev, akciovek, s.r.o. a dalších druhů právnických osob. Této pracovnici stačí vědět, že identifikačním dokladem jednotlivých právnických osob je výpis z rejstříku a v něm vždy najde, kdo je za právnickou osobu oprávněn jednat. S nikým jiným jednat nesmí, respektive požadavky jiných než zapsaných osob nesmí realizovat – viz např. Všeobecné obchodní podmínky ČSOB:

ČSOB je povinna při poskytování všech bankovních služeb identifikovat Klienta nebo osobu jednající jeho jménem nebo na jeho účet a v případě právnické osoby identifikovat skutečného majitele této právnické osoby… V případě, že Klient (nebo osoby jednající jeho jménem nebo na jeho účet) odmítne vyhovět požadovanému rozsahu identifikace, nebude požadovaná bankovní služba provedena… S účtem je oprávněn nakládat jen Majitel účtu… Za nakládání s účtem se považují veškeré právní úkony, které směřují ke vzniku, změně nebo zániku smlouvy o účtu. 

V podstatě se jedná o stejný problém, jako se tu řešil již několikrát – kdo je oprávněn účastnit se shromáždění, které se koná v období prodeje bytu (na KN již leží návrh na vklad, ale zapsán je původní vlastník). I zde se většina přítomných odborníků přiklonila k variantě, že na shromáždění má být vlastník, který je uveden na výpise z KN k datu konání schůze s tím, že v ideálním případě dá tento starý vlastník plnou moc novému vlastníkovi. Analogicky v bance je potom ideální, když se dostaví starý předseda+1 a udělí podpisová práva novému výboru.

Pokud tato varianta možná není, například když starý výbor byl odvolán a hrozí zneužití, pak nastupuje jako nejpřijatelnější cesta ta, kterou jsem uvedla – donést veškeré dokumenty na rejstřík a pokusit se pracovnici urgentnost situace vysvětlit s případnou drobnou pozorností. Výpis s novými údaji je pak opravdu možno získat za několik hodin, což ovšem neznamená, že by byl odfláknut proces; jen vás prostě šoupnou na vrch kopičky.