Platba odměny za výkon funkce v tomto případě nepochybně náleží právnické osobě. Částku přijatou fyzickou osobou bez právního důvodu nelze označit jinak nežli dar. Z hlediska příjemce se tedy použije zákon č. 357/1992 Sb. (zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, dále jen "ZoDD").

Darování mezi fyzickou a právnickou osobou je zařazeno do III. skupiny pro účely výpočtu daně darovací (§ 11 ZoDD). Podle § 19 odst. 4 ZoDD "od daně darovací je za podmínek dále uvedených osvobozeno nabytí (...) peněžních prostředků v české nebo cizí měně a cenných papírů v tuzemsku, pokud úhrnná částka všech těchto hodnot nepřevyšuje u osob III. skupiny 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. Daň se vybere jen z té části movitého majetku nabývaného každým nabyvatelem, která převyšuje uvedené částky."

Z uvedeného plyne, že pro fyzickou osobu se otevírá možnost optimalizace daňového zatížení, jestliže přijatou částku bude deklarovat správně jako dar a nikoliv jako příjem vyplývající z činnosti člena statutárního orgánu. Kromě osvobození od daně darovací je tento dar osvobozen i od platby zdravotního "pojištění". SVJ by tedy nemělo z daru žádné částky na zdravotní "pojištění" odvádět.

Zbývá vyřešit, zda SVJ může rozdávat dary a zda to nekoliduje s jeho předmětem činnosti. Zároveň vzniká pohledávka právnické osoby vůči SVJ z důvodu nezaplacené odměny. Příslušenstvím pohledávky jsou úroky z prodlení. Samé nepříjemnosti ...

lake