Jen bych si dovolil upozornit, ze vláda jako původce vzorových stanov není zákonodárcem, a pokud odhlédneme od vzorových stanov a řídíme se textem zákona, pak lze použít u 3/4 souhlasu všech ten argument, že kdyby zákonodárce požadoval, aby se tohoto souhlasu získávalo výhredně na shromáždění, těžko by mohl formulovat odstavec u usnášeníschop­nosti shromáždění tak, jak ho formuloval:

Shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů; k přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny přítomných hlasů.

Nikde se nezmiňuje nic o tom, že v případě, že se bude rozhodovat o úpravách, ke kterým je nutná 3/4 většina všech, musí být najednou shromáždění usnášeníschopné „jinak“. To je dle mého názoru dostatečně silný argument pro to, že per-rollam se minimálně pro rozhodování, kdy je nutná 3/4 většina, dá použít (pokud je to upraveno ve stanovách). Jak píše Dvořák v jiné souvislosti, „zákon nemůže ochromovat reálný život“ – my jsme celkem zodpovědné SVJ, ale přes 75% účast na shromáždění jsme se tedy ještě nikdy nedostali, takže to bychom nikdy nemohli nic takového rozhodnout a dům by nám musel v případě nutnosti stavebních úprav spadnout na hlavu…

To, zda se dá používat per-rollam i jako náhrada normálního hlasování, to je problematičtější otázka…

Cas